Co (si) dovézt z Malajsie?
V Kuala Lumpur mám letos nejvíc návštěv za čtyři roky, co tady bydlíme. Všichni se mě před odjezdem ptají, co (si) mají odvézt domů nebo přivést známým jako suvenýry. Abych to nemusela pořád dokola vypisovat na WhatsApp anebo se složitě rovzpomínávat, co jsem to vezla minule, napsala jsem si tento tahák. Třeba se bude hodit i vám, až sem pojedete.
Než začnete scrollovat: toto není článek o klasických suvenýrech. Ty už roky nekupuju. Částečně proto, že mám pocit, že sehnat něco skutečně autentického a smysluplného je často nad moje síly (nebo nad velikost zavazadla). Z větší části proto, že suvenýrů alias lapačů prachu máme doma z různých cest všichni dost a trefit se do vkusu neumím kolikrát ani sama sobě. Natož druhým.
Z toho plyne, že z cest i aktuálního domova v Malajsii (si) vozím hlavně to, co se dá nějak spotřebovat. Nejcennější suvenýry už se pro mě docela dlouho nenacházejí v turistických obchodech, ale v místních supermarketech anebo v drogeriích. V Kuala Lumpur je nakupování v klasických supermarketech typu Jaya Grocer nebo B.I.G. navíc hodně jednoduché, protože většina věcí má popisky v angličtině. V drogerii je to stejně tak. A co tam beru? Tohle:
I když mám v lednici k nakrájení jenom ledový salát a mrkev, tento dresing jejich směs pokaždé pozvedne na restaurační úroveň. Vozím ho poslední dva roky, co jsem ho objevila, a zatím byli spokojení všichni obdarovaní.
Mango je doma naše nejoblíbenější ovoce. Kolikrát si ho koupím už nakrájené v krabičce jen tak na svačinu. Je krémové, sladké, úplně se rozpustí na jazyku. Jak mě poučila Lenka, je to tím, že stupně zralosti manga se v Malajsii rozdělují do pěti tříd, přičemž ta nejméně zralá jsou na vývoz (například do Česka) a ta úplně zralá na konzumaci. Tohle chutné mango vozit nemůžu, ale místní manga se naštěstí i suší a těch beru... hodně. J Klidně i v úplně obyčejné plastové krabičce. Pokud chci něco speciálního, beru vyšlechtěné mango Harumanis, které se v Malajsii pěstuje jen na několika místech. Je vzácné a cena tomu odpovídá. Ale je to delikátní dárek. Stejně jako sušený zázvor, pokud vám chutná. Nebo jiné tropické ovoce. Ale mango chutná všem.
Nevím, jak jsou značky jako Tiger, Lao Beer nebo japonské Asahi, které se mimochodem vyrábí ze žateckého chmele, dostupné v Česku, a tak když máme místo, beru na ochutnání asijská piva. Zatím všechna sklidila pochvalu.
Durian je v Malajsii mimořádně oblíbené ovoce. Protože silně zapáchá, nesmí se konzumovat na některých veřejných místech, například v hotelích, kde za to hrozí pokuty. Jak je ale oblíbený, přidává se do kde čeho. V Malajsii máme durianovou zmrzlinu, sušený durian, durianové sušenky, durianovou čokoládu... Pokud chci dovézt nějakou pikantnost s příběhem, beru nejčastěji durianovou čokoládu nebo bonbóny. Mají je i na letišti v 7 Eleven, kdyby náhodou. :)
V malajsijských supermarketech toho není k nalezení moc, co by na sobě mělo napsané "Made in Malaysia", a přitom se dalo převážet přes půlku zeměkoule. Co mi ale vždycky vydrželo a obdarované potěšilo, byly různé druhy oříšků v čokoládě Beryl's a čaj z plantáží v Cameron Highlands. Ani jedno není nic exkluzivního, co byste nesehnali jinde na světě, ale je to z Malajsie a je to k snědku/k pití. A tenhle jasmínový zelený čaj z obrázku je zrovna moc dobrý.
Papadam je tenká křupavá placka vyrobená se směsi čočky, černých fazolí, cizrny nebo rýže, která se smíchá s kořením, solí a pak osmaží. Je to oblíbený předkrm nebo příloha v indické kuchyni. Dá se buď komplikovaně připravit doma nebo si v obchodě koupit tento balíček, doma v širším hrnci rozehřát olej a do něj pak házet sušená kolečka z balíčku. Každé osmažíte asi na minutu z obou stran a do pěti minut máte na stole. Skvělé je podávat papadam s různými omáčkami nebo jako křupavou přílohu k salátu.
Takové korejské brambůrky a - překvapivě dobré. K dostání jsou v desítkách příchutí, za mě jsou nejlepší jemně solené.
Spoustu podobných korejských, ale hlavně japonských lahůdek jako jsou sušené řasy mají v Kuala Lumpur v obrovitánském japonském supermarketu v obchodním domě Lot 10. Tam už se ale hůř vybírá, protože málokterý popisek je v angličtině a než si to všechno přeložíte třeba s pomocí Google Překladače, bude den pryč. Ale dají se tam koupit například různé příchutě oplatků KitKat, což bývá populární suvenýr z Japonska. Vždycky mě tam napadá myšlenka, o kolika skvělých věcech, co se tam nacházejí v regálech, nevím, protože mi o nich nikdo neřekl nebo mi je dosud neukázal. Čas od času koupím domů něco, co neznáme, ale jsem mnohem radši, když mi o dotyčné věci někdo něco řekne a pobídne mě ji zkusit.
Japonská kosmetická značka si mě získala hned, co jsem si od ní koupila první pleťový krém. Baví mě decentní japonské balení a ještě víc, že jsou produkty bez parfemace a barviv. Nevím, jak relevantně dokážu ohodnotit, co mi dělají s pletí, ale připadá mi po jejich použití hydratovaná a jemná. Zbožňuju také jejich balzámy na rty. K produktům mám vlastně jen jedinou výhradu. Asijské ženy milují bílou pleť, a protože ji nemají, dělají všechno proto, aby si ji aspoň o jeden odstín zesvětlily. Drogerie jsou z toho důvodu plné kosmetiky, která v sobě má bělící složky: bělicí krémy, bělicí peelingy, bělicí masky, bělicí emulze. O těch složkách sice nic nevím, ale nechci si na sebe nutně dávat, co nepotřebuju. A tak se držím dál od všeho - včetně toho od značky Hada Labo - na čem je napsané whitening, brightening a podobně. A že toho je!
Super skladný, laciný, zajímavý, protože v Česku zatím ne moc dostupný a efektní dárek. Korejské všechno zažívá i v jihovýchodní Asii nesmírný boom a kosmetika taktéž. Jednorázových masek jsou v drogeriích celé regály. Vybírám vlastně jen podle obalu a podle zásady, o které píšu výše - nic bělicího.
Večer nalepíte a ráno je pupínek pryč. Nevím jak, ale funguje to přesně tak, jak mi říkala Terka, od které jsem je převzala a tímto posílám dál.
Tyhle pravé, co mám na fotce, jsem v Česku neviděla už mnoho let. A tak je vozím z Malajsie. Mast je velmi silný, aromatický balzám z přírodních surovin (tedy píše se to na něm) a říká se, že léčí bolesti hlavy, svalové obtíže, revmatismus, bolesti kloubů, zad, nohou, že uvolňuje napětí, stres, dokonce pomáhá s rýmou. V místních lékárnách mají k mastem i náplasti s horkým nebo chladivým efektem. Sama jsem je využila jednou při bolesti zad a zafungovaly do několika dní. Vozím je ale několika jiným lidem, kteří na ně nedají dopustit. Jedno balení obsahující náplasti stojí 25 Kč, takže je to laciný dárek, ale s velkým efektem.
Samozřejmě, pokud chcete něco opravdu suvenýrového a lokálního, vždycky je tady batik nebo cínové upomínkové předměty z Royal Selangor. Ale jídlo je jídlo. :) Já si odevšad ještě ráda vozím fotky, schovávám si některé lístky třeba z vlaků nebo z památek a samozřejmě zápisky, co si píšu.
Čte mě někdo z Malajsie, kdo by mi chtěl rozšířit obzory a upozornit nás všechny na něco, co jsem sem nenapsala, protože to neznám? Sem s tím, prosím! A děkuju!
Jani, moc diky za tipy! Susene mango je muj objev letosniho roku, az vam po nem bude smutno tady v CR, doporucuju “ GRIZLY Mango sušené exclusive 500 g” - sladoucke avsak nedoslazovane, lahoda :)
OdpovědětVymazatDěkujuuuu! :) Na ten obchod teď narážím stále častěji, plánuju ho určitě vyzkoušet. Děkuju tím pádem také za další postrčení, abych to opravdu udělala. :)
VymazatPavla
OdpovědětVymazatMy vozime vzdy cokolvek s pandanom, lebo to je stale exoticke ale lepsie pozivatelne nez durian 😅cerstve mango a sezonne ovocie (nikdy nam ho nikde nezhabali ;)) a cerstve ci susene chilli z trhu. Ak susene tak jackfruit a mangosteen.Nina
OdpovědětVymazatJééé děkuju! Sušené jackfruit jsem nikdy nezkoušela - kouknu na to. Pandan je taky dobrý nápad. Já ty věci s durianem vozím spíš jako raritku. Hodně lidí o něm slyšelo, ale nikdy ho neměli, tak většinou proto.
Vymazat