LONGREAD: 5 dobrých českých věcí, které už beru skoro automaticky (a nechci, tak si je sem píšu)

Když člověk žije celý život v jedné zemi, považuje to, co v ní má k dispozici, za samozřejmé. Až ve chvíli, kdy o některé věci přijde, pochopí, jak byly hezké, cenné, možná výjimečné... Je to rok, co jsme zpátky a já už je taky občas přestávám vidět. Ale nechci o tuhle vděčnost přijít, proto si je sem píšu.   

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #78: Červenec 2025

Na to, že jsem na červenec neměla moc plánů, byl první prázdninový měsíc docela akční: tři příměšťáky, stanování ve Znojmě, workshop o psaní a poznávání Olomoucka, návštěva z Prahy a taky spousta psaní, které nevím, jestli kdy dojde cíle, co jsem si vymyslela, ale i tak z něj mám radost. A bylo i dost čtení, poslouchání a - byl i čas na seriál. To, co mě nejvíc zasáhlo, minulý měsíc doslova, máte v pravidelném výběru. 

Z PSANÍ ODJINUD #30: Alkoholová slepota

Do červnového čísla časopisu Glanc jsem napsala fejeton o tom, jak se v Česku pije: hodně a zcela slepě  například k tomu, že rozdávat za vítězství v hokejové extralize poukázky na piva není dobrý příklad. Anebo opravdu "nadělám", jak říká pár českých kamarádů? Budu ráda za váš názor.

LONGREAD: Náš návrat do Česka: 5 věcí, co nevyšly a proč

V posledních dvanácti měsících jsem tady často psala o tom, co se daří a z čeho mám radost. Dneska bych ale chtěla ukázat i tu druhou stranu – co se mi v uplynulém roce, co jsme zpátky v Česku, nedařilo. Co nevyšlo, co mě stálo zbytečně moc sil – a za co si často můžu sama.

Je ze mě teta - naštěstí zatím ne "skibiďácká"

"Teto, a nemohli bysme...?" ptá se mě desetiletý Honzík, kterého máme tento týden u nás na prázdninách. 

10 míst v Brně, která nám už rok dělají radost

Loni tady byl seznam našich oblíbených míst v Kuala Lumpur, letos je brněnský. Je v něm knihovna, knihkupectví, příroda a... hodně jídla. Tohle jsou místa, která nám celý rok dělala radost - a třeba by mohla i vám, pokud jste je ještě neobjevili nebo jedete do Brna na výlet a hledáte, kam se vydat. Pořadí je úplně náhodné, tak jak se mi místa vybavila v hlavě, když jsem text psala. 

Jak jsem u zubařky dostala radu pro život

Tento týden mám pocit, že se mi nic nevede. Objektivně to samozřejmě není pravda, ale jak už to tak většinou bývá, když se zamýšlím nad uplynulým dnem, vybaví se mi většinou věci, co nevyšly. 

OKAMŽIK RADOSTI: Obnovila jsem newsletter!

Stala se mi nedávno taková věc. Vyzvedávala jsem si v Brně balíček od PPL v prodejně barvy, laky. Nahlásila jsem identifikační číslo, PIN zásilky, načež se paní prodavačce na displeji telefonu objevilo moje jméno. "To jste vy? Ta spisovatelka, co píše sloupek v Glancu? Čtu ho kvůli vám vždycky od konce, mám vás moc ráda," vyhrkla dojatě a pak mě spontánně objala.