OKAMŽIK RADOSTI: Drobnost, která změní každé preventivní vyšetření. Fungovala by i vám?

Chodím tam každý rok a samozřejmě, čím jsem starší, tím víc se bojím toho, co se tam dozvím. 

Přicházím vynervovaná, roztřesená, takže v čekárně si nedokážu ani číst, ani nic poslouchat, jen tupě zírám na dveře a přemýšlím, kolika ženám se za nimi denně změní život – a děsí mě, jestli nebudu jedna z nich.

Nejvíc mě ale vždycky vyděsí moment, kdy si lehnu na lehátko, lékařka začne sondou kroužit po mém prsu – a neříká nic. Znervózňuje mě, když se na některé místo vrátí dvakrát, a každé zastavení nebo tichý nádech si automaticky vykládám jako znamení, že našla něco hrozného. A pak je ticho. Naprosté, děsivé, nekonečné ticho.

Tentokrát to ale bylo všechno jinak.

Lékařka, kterou jsem vyfasovala, svou práci evidentně brala jako poslání. Sotva jsem si lehla a ona přiložila sondu k mému prsu, začala vysvětlovat: "Tady máte mléčnou žlázu, vidíte? Jestli se samovyšetřujete, jak jste štíhlá, můžete ji pohmatem dobře cítit – není to nic, čím byste se měla znepokojovat." A pak dodala: "Zatím to vypadá všechno v pořádku..." Anebo: "Teď zajedu až do podpaží, neděste se, je to běžná součást..."

V tu chvíli už jsem se neděsila. Ležela jsem uvolněná, v klidu, s pocitem, že ať se v mých prsech děje cokoliv, jsem v bezpečí. Podobný pocit zažívám, když v letadle promluví pilot. Stačí "dobrý den, dámy a pánové" a nějaká drobnost, třeba zmínka o tom, kudy právě letíme a moje zhroucení strachem se rázem promění snad až v meditaci nad mraky. Všechno bude dobré! Jenže okamžiků, kdy lékaři nebo piloti mluví, zažívám povážlivě málo. Nedalo by se to nějak změnit?

Před pár dny jsem se o to posnažila hned v ordinaci. Na odchodu jsem lékařce poděkovala nejen za vyšetření, ale hlavně za to, že jsem se při něm necítila jen jako číslo z lístečku, ale jako člověk, který zažívá strach, nevědomost, ona to viděla a dokázala s tím pracovat.

Navíc prevence dopadla dobře a když jsem odcházela z kliniky, skoro jsem se vznášela. Kéž by to všechno tak bylo pokaždé!