LONG STORY SHORT: Není

Jeho Gottland patří mezi největší poklady, které jsem kdy přečetla. Teď polský novinář a spisovatel  Marius Szczygiel vydal v Česku novou knihu. Jmenuje se Není. Některé reportáže jsou možná náročnější na pochopení, ale větší část jich ve mně zůstane dlouho po dočtení. Asi nejvíc mě pak z knihy zasáhl závěr, který mi vnukl zajímavou myšlenku - Co byste řekli světu jako poslední slova? 

Jak by měl zakončit svou knihu muž ve zralém věku, který miluje život, avšak každý den myslí na smrt? Myslí na ni přirozeně a s citem. Stejně jako na život. 

Konec knihy mě napadl na Chopinově letišti ve Varšavě, když jsem 29. června 2018 seděl v letadle do Sofie. 

Také se vám stává, že když odlétáte - jako já - napadne vás: Co když je to poslední den mého života? Mne to napadne vždycky. Moje hlava hned začne kontroloval, zda mám se všemi vyrovnané životní účty a zda ti, na nichž mi záleží, to se mnou myslí dobře. Jenže dnes mi mysl napověděla otázku: Kdyby se letadlo mělo zřídit, co bys napsal světu jako poslední slova? 

Nene, žádný vzkaz lidstvu typu: Milujte se!

Takovou pýchu v sobě nemám.

Před smrtí bych světu napsal jediné slovo: 

Děkuji. 

Vy tušíte, co byste řekli? 

Já se skláním až k zemi před Szczygielovou pokorou, zenem a vyrovnaností s koncem, protože pakliže si mám odpovědět úplně upřímně, první, co mě napadlo, že nejdřív ze všeho bych nejspíš úpěnlivě prosila, žadonila a handlovala (nevím s kým a už vůbec ne k čemu by to bylo), jestli bych tady nemohla ještě chvilku zůstat. A pak - pak už by bylo asi pozdě. 

Knihu vydalo nakladatelství Dokořán, Máj 2019.