Rozhovor o nejen o knize "Moje bejby Amerika"

Autorkou bezesporu mého zatím nejdelšího rozhovoru v životě je Lenka Požárová. Lenku jsem poznala před mnoha lety, tenkrát – to toho ještě nebyly plné časopisy ani sociální sítě a nebylo to ani trochu cool – dala výpověď v práci a psala a vydávala svoje Zapálené kuchařky.

Co si vozíš z Česka?

Minulý týden jsem tu otázku dostala hned několikrát. Přičítám to tomu, že spousta z nás jsme teď rozcestovalí po celém světě a čím dál víc lidí navštěvuje v zahraničí známé, kterým by rádi něco přivezli. Anebo, jako já, se do Česka vrátili zase po nějaké době a přemýšlí, co z toho všeho, co se jim doma líbí, se vyplatí nacpat do kufru s sebou. Co tam tedy víceméně pravidelně skládám já?

Okamžik radosti: Zjistit, že před obrazovkou nejí jen moje dítě

Vždycky mě uklidní, když zjistím, že něco, co dělám a často to opakuju, ačkoliv z toho nejsem právě nadšená, dělají i jiní lidé. Teď konkrétně mám na mysli situaci, kdy se moje dítě už několik měsíců stravuje víceméně výhradně během sledování Krtečka, Mašinky Tomáše, Prasátka Pepy nebo písníček z Little Baby Bum.

Vyhrajte knížku "TLUSTÁ TAK AKORÁT" Michaly Jendruchové

S Míšou jsme se kdysi potkávaly na stránkách časopisů, pro které jsme psaly. Občas jsme si vyměnily vzkaz nebo nějaký tip, ale nikdy jsme se neviděly osobně. Až vloni. Oběma nám vyšly knížky, a tak byl nejvyšší čas setkat se, předat si dojmy týkající se psaní, taky co funguje a nefunguje ohledně propagace a zkrátka podpořit jedna druhou.

Okamžik radosti: Hotelová snídaně

Včera ráno jsem snídala v hotelu. Už jsem tady myslím někdy psala, že zbožňuju hotely. Po včerejšku si připadám, že hlavní důvod nejsou hotely samotné, ale spíš hotelové snídaně. 

Co číst v létě: Životopis Michelle Obamové

Pokaždé se mi nechce příliš se rozepisovat. Obzvlášť u věcí, o kterých teď píše každý - a ano, kniha Michelle Obamové na mě teď vyskakuje z každého účtu na sociálních sítích. Nedivím se. Ačkoliv jsem jí nadržovala od začátku, protože z různých vystoupení a rozhovorů Michelle jsem tušila, že by její knížka mohla být skvělá, ona opravdu skvělá byla.

Jak na něho mluvíte?

Byla nejčastější otázka, kterou jsem dostávala uplynulý měsíc v Česku. Hned po téhle: "Už mluví?" Odpověď: Nemluví. Respektive mluví pořád a mluví rád, ale opravdových slov je z té hatmatilky asi tak deset. Možná patnáct, když hodně přimhouřím ... obě uši a když počítám "brďu" za traktor, "wawa" za vodu a "hawaiu" za "jak se máš".