Okamžik radosti: Západ slunce je možná kýč, ale stejně nás pořád uchvacuje

Po obrázcích dětí mám ve svém mobilu nejvíc fotek západů slunce. A z našeho balkonu fotím pořád další a další. Dokonce jsem se včera přistihla, že dny do odjezdu z Turecka teď odpočítávám podle toho, kolik západů slunce ještě uvidím a kolikrát si sednu večer na balkon, až děti zalehnou. 

Co je štěstí: Mít kolem sebe všechny ty milované, otravné lidi, co pořád něco chtějí

Jsme na dovolené. Samozřejmě jsme při příjezdu do hotelu dostali čaj, a protože odmítnout je neslušné, vypila jsem dva, takže teď nemůžu spát a přemýšlím.

ANOTHER TEN THINGS #18: ČERVEN

Když jsem psala předchozí výběr, bylo úplně všechno jinak. Mám pocit, jako bych prožila jeden z nejturbulentnějších měsíců - od totální euforie po naprostou melancholii a smutek, co na mě teď padá. Minule jsem sem dávala pár tipů na věci a aktivity, co mě v těžkých chvílích drží nad vodou. K desítce dneska přidávám číslo jedenáct - zajímavé tipy na čtení, sledování a předávání dál. Tady je můj top ten žebříček za červen. 

Něco dobrého: Turecký bulgur pilav

Nikdy jsem nebyla fanynkou bulguru. Nevím, kolik druhů existuje a prodává se v Česku, ale tady v Turecku zaplní různé druhy bulguru v supermarketu několik polic. Taky jsem si jich pár koupila, zkusila uvařit, ale nikdy to nebylo ono. Ani když jsem bulgur uvařila ve vývaru, nikdy nechutnal ani náznakem tak, jako chutná v jakékoliv zdejší průměrné restauraci. Pak mě zkoušení nějak přestalo bavit a doma mi zůstalo několik načatých bulgurových pytlíků.

10 drobných radostí, co mi teď pomáhají proti melancholii

Minulý týden jsem tady psala, jak nejsem dramaticky lítostivá. A už je to tady: tento týden se mnou život smýká sem a tam, svírají mě úzkosti, obavy a další omezení a víkendové zákazy vycházení.

Nová adresa: Kuala Lumpur, Malajsie

Ode dneška za šest týdnů bude náš turecký byt sbalený v krabicích někde na lodi směr východní Asie a my v letadle do České republiky, odkud to přes Spojené státy vezmeme do našeho nového domova v Kuala Lumpur. Budeme tam tři roky. 

Tak už: Návrat k normálu, návrat do školky

Tak je to tady. Dneškem se situace v Turecku po třech měsících vrací skoro k normálu: můžeme vycházet kdy a jak se nám zachce, otevřené jsou restaurace, kavárny, hamámy, obchodní centra, fitness centra, kadeřnictví a školky. 

Konec šestinedělí: Co když se to nemusí "jenom přežít"?

Dnes má miminko Oliver šest týdnů a mně končí šestinedělí. Měla bych být tedy zcela zotavená z porodu a pomalu přestávat s věcmi jako konzumace plechu domácích Koka sušenek na posezení se sebepřesvědčováním, že to vykojím. (Nebo že mi to vyteče do trička. Na strop už to nevystříkám, tuto fázi jsme si naštěstí odbyli v první části tohoto období.)