5 mých nejlepší knih roku 2024

Tento článek tady pravidelně bývá až ke konci roku. Ne že bych letos byla v rekapitulačním módu už na konci listopadu, ale sešlo se mi pár dotazů na moje oblíbené knihy coby inspirace na vánoční dárky, což dává velký smysl. A tak letos předbíhám trošku sama sebe, přivírám oči nad rozečtenými knihami, co jsem plánovala dočíst o svátcích (Co když se v nich ještě skrývá poklad, o kterém se nedozvíte? – Nebojte, o jenom jo. :)) a dávám sem to nejlepší ze čtení v roce 2024.

FOTOGALERIE: Pokřtili jsme ČESKÉ CIZINKY

Ve středu jsme v brněnském knihkupectví Barvič a Novotný křtili knihu České cizinky. Kmotrou knihy je moderátorka Barbora Černošková a já jsem byla moc ráda, že na křest knihy dorazily i dvě z jedenácti žen, o kterých kniha je. Přijela Jitka Bureš z Lucemburska a Anička Ratnayake ze Srí Lanky, teď momentálně z Česka. :) A hlavně - přijela spousta z vás! Moc vám za to děkuju a doufám, že jste si křest užili stejně jako my. A taky že jste něco slyšeli, pokud jste stáli vzadu. Přišlo víc lidí, než jsme čekali a bohužel jsme byly bez mikrofonu. Ale jsem poučená pro příště, pokud ještě něco napíšu. :) V plánu to mám. Ale teď si sem schovám ještě pár fotek ze středy. DĚKUJU! 

Věk je jen číslo, dokud není pozdě

Pamatujete si můj post o tom, že věk je jenom číslo, dokud vám děti neřeknou, ať uděláte kotoul?

Dnes jsem si na něj vzpomněla, když jsem seděla  u oční lékařky. Mnoho let nosím kontaktní čočky a nikdy mi nedělaly problém. Zároveň jsem si mnoho let říkala, že si někdy nechám svoje dvě dioptrie na každém oku odstranit laserem, abych už čočky nosit nemusela. Pořád se mi ale zdálo, že to vlastně nepotřebuju, že je to zbytečné, není to priorita, že je na to nějak čas… Až jsem najednou zjistila, že není.

Co mi chybí z Malajsie?

Dneska jsme v Česku pět měsíců a zrovna je den, kdy je mi fakt zima, a tudíž se mi stýská ještě o kousek víc než jindy. Co mi chybí kromě tepla, bazénu a přátel, co jsme tam nechali?  

JEŠTĚ JEDNA NOVINKA: "Udělej si radost" je na světě

Před koncem roku ještě jedna novinka: dneškem spouštím projekt "Udělej si radost". 

OKAMŽIK RADOSTI: Vidět lidi číst si v MHD papírové knihy

Pozoruju tady v Česku věc, kterou z jihovýchodní Asie neznám: lidé v MHD čtou papírové knížky. Vidím to v Brně a viděla jsem to během několika krátkých výletů do Prahy. 

Co kupovat na Vánoce: Nejoblíbenější a (sedmi) roky prověřené hračky u nás doma

Toto je článek, který tady slibuju už ošklivě dlouho. (Budu doufat, že ne déle než rok, ale úplně jistá si tím nejsem.) A protože předvánoční období je na něj ideální, tady – konečně! - je: nejoblíbenější hračky mých kluků, které záhy po koupi neležely odložené v koutě (nebo v popelnici), ale naopak jsou pořád v oblibě. I v mojí. :)  

READ MY NOTES: Úryvek, který má potenciál změnit život

Máte úryvek z knihy, který má nějaký zásadní vliv na váš život? Já ho do teď neměla, ale právě jsem ho našla na straně 190 v knížce Barva nachu. Když jsem ho přejížděla očima, připadala jsem si jako bych právě propichovala bublinu a takřka fyzicky cítila, jak se boří a přestavuje můj vztah a postoj k tomu, v čem jsem vyrostla, jenom proto, že jsem právě četla, že to může být jinak. Konkrétní úryvek je náboženský, ale pro mě zdaleka není jen o Bohu a o možnosti nedívat se na něj jako na arbitra, kvůli kterému musíme nehřešit a zakazovat si, ale také jako na sílu, která se těší z toho, co těší nás. Je taky o schopnosti podívat se na oponu, když se nám otevře. Přijmout, že věci mohou být jinak a projít třeba zásadní proměnou ve vztahu k nim nebo názoru na ně. Barva nachu je skvělá knížka, ale určitě ne nejlepší, jakou jsem kdy přečetla. Tento úryvek z ní ale bezesporu nejlepší je.