25.09.18

Seriály, které mi pomohly pochopit Ameriku (a vám zpříjemní podzim)

Jestli jsem se za pět let strávených v USA v něčem změnila, pak v tom, že se ze mě stala seriálová divačka. Zamilovala jsem si streamovací službu Netflix a začala jsem se chovat přesně tak, jak si přejí její stvořitelé, kteří vydávají všechny díly jednoho seriálu najednou: pouštím si další a další, sedím u nich do brzkého rána a pár hodin poté mám problém donutit se k jakékoliv činnosti. 

20.09.18

Zoufalý boj o trochu času, klidu, pořádku, chvilku se svým mužem ...


Když se schylovalo k narození Benjamína, každý druhý mi říkal, že můj život, jak ho znám, končí, a mám si užít všechno, co můžu, dokud je ještě v břiše. Uplynulých skoro dvacet měsíců jsem to považovala za zbytečné strašení budoucích rodiček.

18.09.18

Dočteno: Veselí Radky Třeštíkové

Novou knížku Radky Třeštíkové jsem měla v plánu poznamenat si pouze do Zápisníku milovnice knih nebo do sekce  "Co čtu" tady na blogu. Když jsem ale zveřejnila na Instagramu, že ji čtu, sesypala se doslova záplava komentářů typu "že napíšeš dojmy na blog"? Tak tedy jak jsem slíbila, tak plním. 

14.09.18

Radost "mít svoji kavárnu"

Jsme v Ankaře teprve týden, ale myslím, že jsem už jsem našla kavárnu, kam budu chodit psát. Líbí se mi tady z mnoha důvodů: dá se sem dojít pěšky, mají tu rychlou wifi bez hesla (to se mi zatím zdá docela rarita), knihovnu a především se tady vevnitř nesmí kouřit a přísně se to dodržuje – což je ještě větší rarita. 

13.09.18

Co mi udělalo radost: Sbírání kaštanů v Turecku

Kdybych se vás zeptala, jaké stromy rostou v ulici, kde bydlíte, nebo v nejbližším okolí, věděli byste? Myslím aniž byste teď rychle vykukovali z okna. Já bych nevěděla. Tedy až do dneška, kdy mi doslova před nos spadl velký hladký kaštan.