Tip na dárek pro děti i dospělé v Česku i v cizině: Knihy Miroslava Šaška

Když jsem dneska ráno zahlédla na jednom zpravodajském serveru článek o nejkrásnějších knižních průvodcích a zjistila, že je mezi nimi i několik knížek Miroslava Šaška, udělalo mi to velikou radost. Bylo to mimo jiné další popostrčení, abych neodkládala tento svůj text, který pořád nejsem schopná dopsat a konečně ho vyvěsila sem na blog.

Patří do školky, když je mu dva a půl?

Že Benjamín začne chodit v září na tři dopoledne v týdnu do školky, jsem se rozhodla někdy koncem května. Když jsem tam šla poprvé zeptat  se na podmínky, pamatuju si, jak jsem v hlavě měla všechno připravené: jak má rád děti, kolektiv, jak se těší na nové lidi a činnosti, ke kterým se doma společně nedostaneme, jak mám pocit, že se se mnou doma už trochu nudí. 

Rok v Turecku

Je takové klišé to říkat, ale utíká to tak strašně rychle všechno – dnes jsme v Turecku jeden rok. Když pomyslím na to, že příští rok touto dobou se budeme z turecké mise s největší pravděpodobností stěhovat, stahuje se mi hrdlo. Zatímco někteří cizinci, které tady znám, počítají čas na "ještě" – ještě pět měsíců, ještě rok, ještě dva, já zamrkávám slzu, když říkám, že "zřejmě už jenom rok". 

Chvilkový návrat do Ameriky

Po skoro roce jsme se vrátili na čtrnáct dní do Ameriky. Českou rodinu teď z Turecka navštěvujeme pravidelně, a tak aby to bylo aspoň trochu spravedlivé (i když to měřeno počtem dní samozřejmě vůbec spravedlivé není), vyjeli jsem za oceán. Těšila jsem se, ačkoliv musím říct, že kdybychom z jakéhokoliv důvodu odjet nemohli, bez výletu bych se obešla. Rodina mi sice chyběla, ale Amerika nikoliv. Což ale může být z velké části tím, že ji mám značný kus doma, v nejbližším okolí a pravidelně po ruce díky ambasádě.

ANOTHER TEN THINGS #8: SRPEN

Pokud jste na blogu nově - vítejte! Na konci každého měsíce dávám dohromady přehled věcí, co mě z různých důvodů zaujaly a co jsem si uložila do záložek, do konceptů e-mailu nebo je poslala v odkazech přátelům. Nechci je ztratit z paměti, a tak si je ukládám sem. Třeba budou zajímavé i pro vás. 

Turecká pohotovost a nemocnice na vlastní kůži

Jak jsem si tady minule pochvalovala naše pohodové léto, na konci července se všechno otočilo. Benjamín si rozseknul ret od zubů až pod nos. Zcela nečekaně tak za sebou máme první zkušenost s tureckou pohotovostí a pobytem v nemocnici. Napsala jsem o ní článek pro Deník N, ale pro velký zájem ho tady na blogu odemykám i pro vás všechny, kdo (zatím) nemáte předplatné.

Vydáváme diář - Módní diář 2020!

Nejsem módní guru, nikdy nebudu a oblečená chodím spíš průměrně. Někdy v loňském roce jsem nicméně vykročila ze své komfortní zóny, ze své neustálé obavy, že si "nemůžu dovolit, protože přece ..." a podepsala jsem se pod mnoho svázaných stran, které právě vycházejí pod názvem Módní diář 2020.