OKAMŽIK RADOSTI: Návrat na Katedru geografie v Brně

Jsem sladkobolný typ, co se rád vrací na stejná místa. Člověk si díky tomu uvědomí spoustu věcí. 

CO SE NEVEŠLO #22: Velký vzdělávací experiment

Tento fejeton do časopisu Glanc jsem napsala těsně před odjezdem z Kuala Lumpur. Po příjezdu mě to hodně mrzelo, protože hned třetí den v Brně jsem zažila historku, která by ho vypointovala ještě lépe, než se mi to podařilo v KL. Byla jsem v jednom brněnském knihkupectví shánět nějaké materiály na procvičování školní látky z první třídy o prázdninách. Dívala jsem se hlavně po matematice a šlo mi spíš o srovnání učiva v mezinárodní škole v Malajsii (kde se mi zdálo, že v první třídě jsou děti v matematice dost napřed - je to pravda) a v ČR. Nakonec jsem koupila dvě dvacetistránkové cvičebnice. Když jsem je platila, paní pokladní se na mě podívala a říká mi: "To se bude učit i o prázdninách? Chudák! To mu nemůžete dát volno?" Vedle ní stála další pokladní, která se k ní přidala: "Já ho teda vůbec neznám, ale přimlouvám se za něho a za prázdniny bez povinností." Už si nepamatuju, co jsem zamumlala, ale v duchu jsem se usmívala při představě, co by na prázdniny bez povinností řekla třeba moje korejská sousedka...

READ MY NOTES: Sladkobol

Přečetla jsem možná nejhezčí knížku tohoto roku. Mnohokrát jsem se při čtení dojala, mnohokrát mě uklidnila, mnohokrát jsem si řekla, jak může někdo tak dobře psát o filozofii, náboženství a o emocích, tak hluboce a zároveň tak lidsky… No podívejte se na moje výpisky. Sladkobol Susan Cain od Melvila vám doporučuju, jak nejvíc můžu.  

Postřehy z Moravy: Jaké je Česko?

V Česku jsem nežila posledních 11 let a každý rok, kromě jednoho covidového, jsem tady pobývala v podstatě jen na část letních prázdnin. Jakž takž pravidelně jsem si sem ale psávala postřehy z toho, co mě potěšilo, překvapilo, zarazilo, co se změnilo k lepšímu, co si myslím, že k horšímu, co se nemění. Letošní postřehy jsou tady. Nedávám jim žádné specifické pořadí, berte to jako takový lehoučce zeditovaný zápisník z mého mobilního telefonu. 

První dva týdny na Moravě

Dneska je to 14 dní, co jsme v Česku. Pořád jsem tak trochu mezi několika světy. Jeden je pořád v Malajsii, protože jak jsme sem přijeli uprostřed léta jako poslední dva roky, mysl těžko pobírá, že se tam nemáme vracet. Druhý svět je obecný český dovolenkový režim kombinovaný s obrovským štěstím, protože jsme obklopení moravskou  pohostinností a starostlivostí rodičů. Do obou ale proniká tíha toho třetího, ve kterém stále hledáme bydlení a řešíme tisíce otázek, které mají daleko k nějaké letní uvolněnosti a pohodě. Přesto tady zažívám kupu hezkých věcí, některé úplně poprvé v životě, a tak jsem si řekla, že stojí za to si je sem schovat. Co hezkého jsem zatím prožila?

3 x 5 našich oblíbených míst v KL - 3. díl

Tohle je poslední díl seriálu o našich oblíbených místech v Kuala Lumpur. Jestli nějaké navštívíte, budu ráda, když mi pošlete e-mail nebo fotku. A moc tam pozdravujte! Děkuju. :)

3 x 5 našich oblíbených míst v KL - 2. díl

Druhé pokračování třídílného seriálu o mých oblíbených místech v Kuala Lumpur. Pod prvním sice nemám žádný komentář, ale vzhledem k tomu, že jsem ho během pár dní po sepsání několikrát rozeslala jako průvodce na plánovanou podzimní a zimní návštěvu KL, beru to tak, že si sepisováním tohoto seriálu vlastně ušetřím spoustu práce. :)

OKAMŽIK RADOSTI: Psaný památník, který pomůže uchovat si vzpomínky

Pár týdnů před odjezdem z Malajsie jsem dopisovala svoji knihu. Je v ní mimo jiné příběh Jitky Bureš, kterou coby teenagerku odvezli rodiče rok před sametovou revolucí z komunistického Československa do Kanady. Její příběh vám zatím prozrazovat nebudu. Chci vám napsat něco jiného.