02.10.24

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #68: ZÁŘÍ 2024




23.09.24

POCITOVKA: 3 měsíce v Česku

Tři? Už? Nebo jenom? Nějak se mi nechce věřit ani jednomu. Časové vnímání se mi přepíná jako emoce. Snídáme domácí rohlíky s marmeládou od mámy a cítím radost, vděčnost, že tu jsme, těšení se, že zase přijede. Pak chci uložit kuchyňskou utěrku a z prostoru nad troubou na mě vypadnou tři ubrousky z restaurace Din Tai Fung, které jsme si s klukama schovali do knížky, aby se nám nepomačkaly. Benjamín protáhne koutky a řekne, že mu chybí Malajsie. A Edo a Estlin a náš byt a učitel na bubny Ryan a bazén a … pandové dim sum z Din Tai Fung. A já mu říkám, že je to přirozený, že mě taky, vždyť tam prožil zatím největší část svého života. A taky že nikde není napsaný, že se tam nevrátíme.
22.09.24

OKAMŽIKY RADOSTI: Z čeho se těšit, když skončí léto?

"A co Zápisník radosti? Ten už vydávat nebudeš?" přišel mi dotaz, když jsem na sociálních sítích napsala o tom, že mi vyjde druhá kniha. Zápisník zatím znovu vydávat nebudu, ale ani jeho obsah nezapadne v hlubinách mého počítače. Něco se s ním děje a snad to do Vánoc stihneme jako překvapení. Dám vám včas vědět
21.09.24

CO SE NEVEŠLO #22: Narozeniny máte vy, ale dárky dostanou vaši hosté

Nějak se mi stalo, že mi tady během léta vypadla rubrika, do které dávám texty, které jsem napsala pro různá česká média. Poslední dobou už to bývá pouze pravidelný fejeton v časopise Glanc, ale i tak... Zapomněla jsem na něj, a tak to napravuju. Tento fejeton jsem psala ještě v Kuala Lumpur, kde mě fascinovaly dětské oslavy narozenin. 
16.09.24

OKAMŽIK RADOSTI: Moje druhá kniha!

Přesně za měsíc! 16.10. vyjde moje druhá kniha. Jmenuje se České cizinky. Cítím zvláštní mix štěstí, že jsem knihu dopsala a zároveň trochu smutek, že už je hotovo. A samozřejmě natěšení i obavy, co na ni řeknete.