OKAMŽIK RADOSTI: Ego složka jako lék na strach, že nic neumím

28.05.25

Byla jsem před pár týdny na jednom semináři, kde se mluvilo o imposter syndromu. To je pocit, že jste podvodníci, kteří na svém místě nemají co dělat, protože ve skutečnosti veškeré své kompetence jenom předstírají a určitě se na to brzy přijde. Taky jím občas trpím – ostatně na tom semináři nebyla žádná žena, která by tento pocit neznala. Máme nějaký osvědčený způsob, jak se s ním vypořádat, ptal se nás lektor. Já jeden mám.

Už 10 let si vedu tzv. Ego složku. Postupem času vlastně nabobtnala na několik Ego složek. Jednu mám v e-mailu, kam si ukládám pozitivní zpětnou vazbu na psaní, pochvaly, lichotky, nabídky a dopisy, co mi píšete. Další mám na ploše počítače, kam většinou míří screenshoty ze sociálních sítích, fotky, sem tam hlasovka nebo teď v poslední době elektronické výstřižky z médií, která napsala o mé knížce. Něco jsou milé drobnosti, něco věci, nad kterými jsem se usmívala, posbíráno mám ale i několik dojemných vzkazů. Prostě složka plná pozitivity, ke které se moc ráda vracím. Vždycky, když se jí probírám, mě překvapí, že co mě přijde přirozené, ostatní hodnotí jako vzácné a hodnotné. Nejen že to oslabuje syndrom podvodnice, protože vidím, že když jsem tolik lidí inspirovala, bavila nebo dojala, není moc pravděpodobné, že nic neumím a ostatní mě brzy prokouknou. Je to taky velký zdroj motivace.

Tento týden je po pár akčních týdnech takový, že jenom sedím a píšu, střídám stůl v kuchyni, stůl v pracovně a stůl v kavárně, legíny a džíny. A střídám nadšení, že píšu, mám z toho radost a dává to smysl s panikou, že je to úplně špatně a stejně jenom marním čas, protože to nikoho nezajímá. Když pak kliknu do Ego složky a vidím, kolik lidí doceňuje, co dělám, jdu si koupit/udělat další kafe a jdu v tom psaní, zklidněná, pokračovat.

Tímto děkuju za všechny vaše reakce, kterými jste do ní - a k mému uklidnění a dělání toho, co mám moc ráda - přispěli.

💙