Vychází "TRAMVAJÁK", knížka pro děti, která bude bavit číst i rodiče

Tak lépe: 

Já zatím střídám všechny stavy od nadšení, že jsem ji dokončila, přes radost a odhodlání dát o ní pořádně vědět po stres, jestli se nápad a provedení nelíbí jenom mně, ale bude i někomu jinému. Proč mi nikdo neřekl, že psaní a vydávání knížek je taková emocionální dráha? (Jako by nic jiného v mém životě nebylo, ehm.) Ještě štěstí, že jsme pod ní tentokrát podepsaní dva - já a můj syn Benjamín. 

Proč zrovna Tramvaják?

Nápad je vlastně Benjamínův. Od chvíle, co jsme se vrátili do Čech, miluje jízdy tramvají. Nikdy si tam nechce sednout, stojí u kabiny řidiče a donedávna se mě pořád na něco ptal:  

Proč je tam jednou červený a pak zelený světlo?

Kam jde tramvaják, když se mu fakt chce čurat?

Od kdy můžu řídit tramvaj?

Co na to musím umět?

Mohla jsem se zeptat ChatuGPT, ale jak jsem trochu old school a vychovaná stylem, že co nevíme, to hledáme v knihách, ne v AI, která často halucinuje, hned jsem se po nějaké pídila. A zjistila, že o tramvajích, kde by bylo napsané, jak se stát jejím řidičem nebo zodpovězených aspoň pár z těch mnoha Benjamínových otázek, žádná není. Okamžitě jsem vytáhla sešit - ano, opravdu sešit - a začala si všechny Benovy otázky zapisovat.

Když jsem o tom vyprávěla kamarádce, řekla mi, že ví o někom, kdo zná odpovědi úplně na všechno, co se týká tramvají. A rovnou mě propojila s Pavlem, který nás vzal s Benjamínem do vozovny. Já jsem tam šla napřed spíš s myšlenkou, že z toho bude spíš hezký den pro jednoho nadšeného kluka, ale když jsme tam pak byli a já se dozvídala všechny ty fascinující věci kolem, začalo mi jet v hlavě, že tolik zajímavostí bychom si s Benjamínem neměli nechávat jenom pro sebe. A tak z toho byl jeden pokus o knihu, jeho přepis, pak druhý, zase jeho přepis, až je z toho teď konečně kniha, u jejíhož odesílání do redakce jsem měla pocit, že tohle je "to ono", momentálně to nejlepší, co jsem teď schopná ze sebe dostat. 

🔥 Má 115 stran. 

🔥 Příběh o jednom velkém splněném snu osmiteletého Benjamína prokládaný zajímavostmi, které Benjamín zjistil o tramvajích a jejich řízení a já o tom, jak fungují tramvaje v různých českých a moravských městech. 

🔥 Hromadu ilustrací, o které se postarala Marie Kraus. 

🔥 A má taky dětský tramvajácký řidičák pro každého, kdo si ji koupí. 

Pavel Schuster toužil být jako malý kluk kuchařem. Jenže tehdy nešlo dělat to, co si člověk přál. A tak Pavla poslali na učení za elektrikáře a potom pracovat do dopravního podniku, kde začínal jako elektromechanik. Tam si zamiloval tramvaje, které pak řadu let opravoval a někdy řídil. Dneska vede "červené" ve vozovně Kobylisy, kde Benjamínovi představil tramvajový svět.

Benjamín je zvídavý osmiletý kluk. Narodil se v USA a část dětství strávil v Turecku a v Malajsii. Ani v jednom místě tramvaje nejezdí, a tak přemluvil rodiče, aby mohl žít pár let v Česku, kde je tramvají skoro nejvíc na světě. Dnes žije v Brně a šalinou jezdí každý den. Málokdy si v ní sedne. Vždycky, když to jde, stojí někde poblíž kabiny řidiče a sleduje, jak pracují tramvajáci a tramvajačky. Snovou jízdou s Pavlem a touhle knížkou se mu splnily hned dva velké sny.

Hafík je zlatý retrívr narozený do obrovitánské rodiny plyšových zvířat jménem IKEA. Benjamín ho dostal k pátým narozeninám od kamaráda Honzíka. Společně žili několik let v Malajsii, teď bydlí v Brně. Hafík miluje cestování v batohu, létání, šaliny a samozřejmě – svého páníčka Benjamína. 

A to úplně nejdůležitější:

Koupíte ji od 15. května všude po ČR nebo přímo na e-shopu nakladatelství. 

A jestli se vám bude líbit, budeme rádi, když nám napíšete hezkou recenzi třeba na Databázi knih. 😀

Jsem moc ráda, že se nám s Benjamínem povedlo a že jsme nápad s nakladatelstvím JOTA dotáhli do konce, kdy se snad bude líbit i dalším.

Tímto taky moc děkuju všem, kteří se na té dlouhé práci podíleli a měli se mnou trpělivost.