CO MI UDĚLALO RADOST

V říjnu jsem díky svým sousedům začala chodit na fotografické procházky po městě, ve kterém žiju. Na jednu bych vás teď ráda vzala s sebou. Protože příběhy jsou nejen ve slovech, ale taky (v téhle době možná hlavně?) v obrázcích. Berte je s rezervou. Jsou to první pokusy. Focení mám ráda, ale zrcadlovku jsem vzala do ruky po dlouhých, ani nevím kolika letech. Do příštího roku si slibuju, že bych jimi ráda doprovodila víc svých textů, ale to chce fungující školku, ochotnou chůvu a hlavně hodně tréninku a nepovedených záběrů. Fotky jsou každopádně jako malé kouzlo a na ty je v tomto vánočním období obzvlášť ideální doba. Tak pojďte. :)

Před měsícem a týdnem jsem přestala kojit. A od té doby váhám, jestli (a jak podrobně) o tom psát. V poslední době se na mě na sítích navalilo tolik postů o PMS, menstruaci, ňadrech, dětském pláči při odstavování, až jsem z toho byla úplně zaskočená. Nikdy by mě nenapadlo se s většinou těchto věcí svěřovat na sítích, osobně například o menstruaci druhých žen nechci číst, na druhou stranu ve všech těch příspěvcích zaznívalo, jak málo podpory v těchto tématech existuje a často i pár rozumných argumentů, proč o nich mluvit.