FOTOSTORY: Vzpomínka na Mahsu Amíní a protest proti náboženské šikaně

Zatímco zahraniční média jsou teď plná protestů v Íránu, v českých novinách se o nich skoro nedočtete. Zase jsem si uvědomila, jak je nám doma zahraniční dění, speciálně to v Asii, víceméně jedno; až tolik, že si nezaslouží víc než odstavec nebo dva. Neodpovídá to sice názvu tohoto blogu, ale ráda bych vám o situaci něco napsala. 

Protesty v Íránu rozpoutala smrt dvaadvacetileté Mahsy Amíní. Mladá žena, která vyrůstala v kurdských oblastech Íránu, přijela na návštěvu do hlavního města Teheránu. 13. září ji ve městě zatkla na ulici mravnostní policie – kvůli špatně oblečenému šátku, který odhaloval příliš mnoho vlasů. Během zadržení dívka upadla do kómatu a o tři dny později zemřela. 

Její smrt následně spustila největší protivládní protesty od roku 2019, kdy se lidé bouřili proti vysokým cenám nafty. Protesty se minulý týden rozšířily i za hranice Íránu a jeden, zorganizovaný coby uctění památky za Mahsu, se odehrál v neděli i tady v Kuala Lumpur. V Íránu ženy v reakci na Mahsinu smrt pálí své hidžáby, řada z nich si veřejně stříhá vlasy a publikují videa na sociálních sítích. V Kuala Lumpur se nic takového nedělo. Lidé zapálili svíčky, položili květiny, někteří skandovali "ženy, život a svoboda", "my všichni jsme Mahsa" a "smrt Chameneímu", který je duchovním vládcem země a drží v ní skutečnou moc. Někteří lidé pronesli projevy proti náboženským konzervativcům a přísným kontrolám prováděným mravnostní policií. Vigilii uspořádala malajsijská nevládní organizace Suaram v souladu se známým citátem Martina Luthera Kinga, že "nespravedlnost kdekoliv je hrozbou pro spravedlnost všude". Situace v Íránu je podle organizace varováním i pro většinově muslimskou Malajsii, kde rovněž existuje morální policie a v některých malajských státech, například v Kelantanu, zpřísňuje své kontroly. 

Toto je moje fotoreportáž z nedělního shromáždění před íránskou ambasádou v Kuala Lumpur.