POSLECHNĚTE SI: "Tramvaják" v Českém rozhlase

Původně jsme se měli ve vysílání objevit už 5. srpna. Nikdy by mě nenapadlo, že se z vysílání budu muset omlouvat kvůli operaci. Ale omluvila jsem se, termín jsme přehodili a já jenom doufala, že 14 dní po zákroku si budu na berlích aspoň natolik jistá, abych zvládla dobelhat do studia. 

Pro Benjamína to pak byla ještě větší věc. Jeho čeština je pořád všelijaká, navíc živé vysílání... Když se rozsvítí červené světlo, kolikrát se lekce i dospělý člověk. Navíc Benjamín má občas tendenci zkoušet různé hlouposti, které ale v živáku nevrátíte. 

Oba jsme tak museli zlomit pár věcí. Já perfekcionismus a strach, on nechuť snažit se vyjádřit a číst česky a potlačit touhu vyzkoušet, co mu zrovna proletí hlavou. 

Nebylo to perfektní. Ale dokázali jsme si, že to zvládneme. Já jsem poprvé od operace ušla víc než pět set kroků. Do studia jsem dobelhala doslova šnečím tempem, ale dobelhala - pro jistotu tři čtvrtě hodiny před vysíláním. A Benjamín snad trochu víc pochopil, proč ho drtím mluvit a mluvit, rody, koncovky a že to někdy k něčemu může být, když mu pak přišla spousta hezkých reakcí. Díky za ně!

Letošní léto, to je takový hodně členitý terén. Nadšení - smutek - krize - strach - radosti, všeho vrchovatě. 

Za mikrofonem mi taky bylo všelijak. Ale když jsme pak vyšli ze studia, měla jsem z nás vlastně radost a dobrý pocit. Tak dobrý, že se sem dokonce odvažuju dát odkaz na vysílání. 

A ještě jednou díky za všechny reakce vás, kteří jste nás slyšeli přímo v živém vysílání. Moc si jich vážíme!