Češka provdaná za Američana žijící v Turecku píše blog o životě v cizích zemích, mateřství a radostech všednodenního života.
V úterý jsme měli s B. výročí svatby. Dva roky. Když jsem se ráno vzbudila a on vstával s takovým dlouhým zívnutím, legračním rozcuchem na hlavě a u toho si mnul oči, aby viděl na mobil, hrozně moc mě to rozesmálo a uvědomila jsem si díky tomu jednu věc.
Když jsem začala chodit s B., který v tu dobu bydlel ještě v Praze, málem jsme se rozešli ještě než jsme se pořádně poznali. Protože jsme měli dva byty, on v centru a já na okraji, většinou to bylo tak, že když jsem skončila všechny schůzky, šla jsem k němu a buď jsme vyrazili na večeři nebo jsme vařili u něj doma a dívali jsme se na filmy. 
