10.11.15

Chladné americké Vánoce

Tak je to tady. První “Last Chritmas” od Wham!, zrovna když jsem začala psát blog o škole. Tak bude o Vánocích. Letos to budou v Americe už moje druhé.

Vánoce miluju odmalička, ale na ty americké před dvěma lety jsem se těšila speciálně. Zřejmě to způsobily filmy a moje tehdejší nadšení z této země obecně. Speciálně z filmů odehrávajících se v New Yorku jsem měla pocit, že Vánoce v Americe jsou něco naprosto spešl a že musí být ještě o moc lepší než ty české. Tehdy jsme s B. ještě nebyli manželé a já si pamatuju, že jsem si dokonce koupila letenku už na konec listopadu, aby mi neuteklo nic ani z příprav. Prvního ledna 2014 jsem si musela přiznat, že jsem prožila jedno z největších zklamání svého života a byla upřímně ráda, že ho na konci roku nemusím opakovat, protože další Vánoce strávíme v Čechách. Jenže aby to bylo spravedlivé, dohodli jsme se B., že se budeme střídat: jedny svátky v Česku, druhé ve Státech. Takže teď mě znovu čekají ty ve Státech.

První věc je, že v tomhle období se mi opravdu hodně stýská. Po rodině, po kamarádech, ale taky po atmosféře. V USA sice pomalu už teď všechno svítí jako o život, obchody, domy, okna, stromy, ale to je tak nějak všechno. Před Bílým domem stál před dvěma lety sice strom-ek (myslím, že byl tak poloviční oproti třeba tomu na Staroměstském náměstí), měla jsem z něj ale spíš pocit, že je to nějaká napodobenina. Kolem jezdily vláčky a chodili speciální agenti. Vyfotili jsme se u něj a zase odešli. Vánoční trh u Bílého domu nebyl, jenže nenašla jsem žádný ani nikde jinde, kde bychom si chtěli dát sraz s přáteli třeba hned několikrát během Adventu. Ten je tady zredukovaný opravdu jen na nákupy vánočních dárků, kdy nikdo neví, co koupit, protože všichni všechno mají a když to nemají, koupí si to hned, protože proč čekat na Vánoce. Takže všechno, co tu pořídíte, kupujete s tzv. gift receipt neboli účtenkou s čárovým kódem bez ceny, aby to obdarovaný mohl 26. prosince nebo až bude mít volno, zase odvézt zpátky do obchodu. Což je další věc. Vánoce v Americe jsou hrozně krátké. Čtyřiadvacátého je ještě pracovní den a šestadvacátého už zase, takže i kdyby tady nějaké pořádné svátky byly, stejně by nebyl čas si je užít. Možná taky proto na mě působí tak hrozně chladně.

Poslední dobou jsem přemýšlela nad tím, jestli právě fakt, že svátky jsou vlastně jen jeden den, může být důvod, proč se tady skoro nepeče cukroví, proč adventní kalendář s čokoládkami, co u nás už od listopadu mají v každé večerce, je skoro k nesehnání, proč tu neznají Mikuláše a tak dál. Napadlo mě, že třeba je to příliš moc úsilí a energie kvůli jedinému dni. Jenže to se mi nezdá. Například Halloween nebo Den díkuvzdání také trvají jediný den a Američané jsou kvůli nim ochotní zdobit kde co a cestovat klidně přes celou zemi. Ani vánoční zdobení domů, zahrad, balkonů, stromů a já nevím čeho všeho ještě nevypovídá nic o tom, že by jim jednodenní Vánoce nestály za snahu. Právě že naopak. Přestože atmosféra je tu s evropskou nesrovnatelná, fascinuje mě, jak moc Američané milují nejen Vánoce, ale všechny své svátky a hlavně rodinu. Od nikoho jsem tu ještě neslyšela, že Vánoce jsou konzum, k ničemu, trapné, že ho děsí povinné návštěvy a že nejlepší bude proležet je někde na pláži v Karibiku. Není to tak, že by tady nebyly rodinné tahanice, rozvody, problémy v práci, že by se každý nutně těšil na stromek a krocana nebo šunku a kolotoč stejných vánočních reklam a písniček, ale vnímám tu směrem k Vánocům jakousi úctu a respekt. No, těch věcí je milion, o kterých bych vám v souvislosti s Vánocemi chtěla napsat. Slíbila jsem si, že to budu dělat, tak snad se mi to povede.

Taky jsem si slíbila, že navzdory tomu, že B. bude letos na český Štědrý den i na sv. Štěpána v práci, udělám nám Advent a Vánoce ve Státech aspoň trochu vřelejší. Pátého prosince jdeme na vánoční trh na českou ambasádu. Dnes, když jsem slyšela písničku od Wham!, jsem si také konečně objednala pořádnou evropskou mouku na pečení cukroví (www.fabko.com, díky, Kati). Plánuju dělat perníčky, linecké, rohlíčky a dál uvidíme. Vzhledem k tomu, že předloni jsme byli u B. rodičů v New Yorku, což je z Virginie osm hodin jízdy autem, neměli jsme ani stromeček. To letos taky napravíme. Akorát někde musím najít trochu méně kýčovité ozdoby než jsou blyštiví Santové a sněhuláci a hamburgery a hotdogy s rádoby vtipnými nápisy, co teď vídám všude kolem.

Totiž zase abych Americe tolik nekřivdila, pravda je, že předloni jsem Vánoce nechala dost na ní. Příliš jsem spoléhala na to, že Vánoce prostě přijdou a tahle země mě něčím nadchne, ale sama jsem pro to neudělala nic moc. Zkrátka chovala jsem se úplně opačně, než jak Amerika funguje. Teď mám výhodu, že už to tady znám, vím, kam zajet, zajít, kde co koupit, jak nespálit rohlíčky, když peču na stupně Fahreinheita a podobně. Tak třeba se mi podaří něco z toho českého kouzla, atmosféry, Adventu a Ježíška přenést i sem.

2 komentáře:

  1. Ahoj Janka, pekný článok, mňa dosť zaujímajú tie rozdiely medzi USA a CZ, či už ohľadom Vianoc, mentalite ľudí, alebo len vo zvykoch v domácnostiach :) Díky za priblíženie.. Nakoniec je to vždy o tom, ako si to urobíš sama také to máš. A preto si aj ja tento rok po prvýkrát vo svojom živote sama vianočne skrášlim izbičku, byt, a aj upečiem svoje prvé perníčky..moc sa na to teším :)
    Inak ma dosť zarazilo, že tam nemajú vianočné trhy..
    Krásny deň prajem :)
    Anička

    OdpovědětVymazat
  2. To je zvláštní, vždycky jsem si říkala, že americké Vánoce musejí být úplně ty nejlepší, a že je škoda, že tu nemáme vánoční filmy (nepočítám pohádky) a vánoční songy (nepočítám Purpuru) jako oni...koukám, že nakonec je to opravdu v tom, jak si ty Vánoce člověk udělá sám v sobě :) držím palce!

    OdpovědětVymazat