24.11.16

Den Díkůvzdání

Dneska máme v Americe Den Díkůvzdání. Je to můj nejoblíbenější svátek, taky proto, že mi přijde, že mu Američané věnují mnohem víc pozornosti než třeba Vánocům. Všichni dnes říkají, za co jsou v uplynulém roce nejvíc vděční a za co by chtěli poděkovat. 

Což mu aspoň pro mě v záplavě spousty jiných svátků dodává kouzlo neobyčejnosti a jakési hloubky, kdy opravdu cítím, že to není jen den volna z práce, ale skutečná oslava. Asi proto mě tak baví a taky jsem v tenhle den hrozně sentimentální.

Díky se vyjadřují různě. Někdy je to jen věta nebo dvě před večeří, někdy jsou to celé dopisy, které lidé pojímají buď vážně, nebo vtipně, nebo tak něco mezi. Jeden takový jsem našla v časopise Real Simple. Jeho koncept vychází ze zdejší populární hry Mad Libs, kdy máte předem danou základní strukturu, ale do chybějících mezer musíte doplnit vlastní slova – podstatná jména, přídavná jména, slovesa, podle toho, jaká nápověda se ukrývá v závorce pod textem. Kreativní můžete být buď sami, nebo si sednout s partou přátel a pojmout dopisování jako zábavnou hru, kdy jim neřeknete kontext dopisu, ale pouze je prosíte o různé slovní druhy – podstatné jméno související s jídlem, přídavné s pozitivním pocitem a tak dál. Ty potom doplňuje a na konci vznikne úsměvný dopis, který pobaví a inspiruje.

Já jsem se letos rozhodla pro variantu první a vytvořila pro dnešní svátek tenhle děkovný dopis, který si plánuju dát večer na talíř, než na něm přistane kousek krocana a spousta bramborové kaše. :)



Tady je jeho překlad do češtiny, zvýrazněná slova napsaná velkými písmeny jsem do textu doplnila já.

ZA CO JSEM VDĚČNÁ

Je malinko ZNEPOKOJIVÉ vidět na svém talíři k večeři pro Den Díkůvzdání kus papíru, když by tu nemělo být nic víc než tři pořádné porce BRAMBOROVÉ KAŠE. Zároveň si ale uvědomuju, že dnešek je jediný svátek v roce, kdy mluvíme o tom, za co jsme VDĚČNÍ. A tak bych toho chtěla využít, abych se aspoň na chvilku zamyslela nad uplynulým rokem, rokem, který byl plný TĚHOTENSTVÍ a PSANÍ a možná jsem v něm až příliš JEDLA SLADKOSTI! Mohla jsem ho zvládnout bez konstantních OBAV, ŽE JSEM ŠPATNÁ VE VŠEM, NA CO SÁHNU, ale přála bych si, abych když se takhle občas vzbudím ve TŘI RÁNO, se nestrachovala, že kvůli tomu JEDNOU SKONČÍM POD MOSTEM A BEZ DOMOVA. Ale zatím mám co slavit. Jsem vděčná, že ještě pořád mám KREATIVNÍ NÁPADY a taky že jsem konečně letos měla šanci VYDAT svůj ZÁPISNÍK. (Myslím, že jsme si to užily, MARTI!) Ale nejvíc jsem vděčná za lidi okolo tohoto stolu, bez kterých bych zcela jistě byla v životě ÚPLNĚ ZTRACENÁ.

Všechno nejlepší ke Dni Díkůvzdání,

Jana   

Pokud dnes slavíte, pak všechno nejlepší!



1 komentář:

  1. Měli bychom všichni víc děkovat, nejen na Den Díkůvzdání,za všechno co v životě máme a třeba i v rodině, za dobrý oběd, za poskládané prádlo,za uklizený byt....myslím ,že to zlepšuje vztahy mezi lidmi ....
    děkuji je kouzelné slůvko...

    OdpovědětVymazat