09.07.17

Kde jsem byl, než jsem se narodil?


Zdá se mi, že se u Bena začínají projevovat první osobnostní rysy. Každý den zhruba od osmi od rána je velmi aktivní, a to trvá až do večera. Když je najezený (a neusne u prsa), ještě tak prvních deset patnáct minut po jídle se dokáže zabavit sám: zkoumá svoje nohy, sleduje nad postýlkou pověšený kolotoč nebo bere do pusy různé hračky a ožužlává je. 

Jenže po těch deseti minutách ho to pomalu přestává bavit. Někdy začne jenom kníkat, jindy se dokáže docela dopálit. Srdceryvně pak pláče, dokud k němu nepřijdu a nezačnu si hrát s ním – a běda, když bych se na něj jen koukala a vzala si do ruky třeba knížku.

Protože je tak aktivní a velmi rád sleduje dění kolem a potkává nové lidi, denně chodíme ven – dneska třeba projít se do obrovského knihkupectví, protože prší. Ale pořád být venku nemůžeme a já se poslední dobou přistihávám, že mě trochu dochází inspirace, čím ho doma zabavit. Když probereme všechny hračky, zazpíváme si se slonem, opičkou, s YouTube Priceznu ze mlejna, s Čerty nejsou žerty, přečteme pětkrát Mravenečka, šestkrát Krtečka, zatancujeme si, tápu, co dál. Většinou si pak dám Beníka do nosičky, chodíme po bytě, a já mu ukazuju, kde to vlastně vyrůstá.  

No a takhle jsem včera narazila na zajímavé téma.

Zase jsme chodili po bytě, já jsem popisovala lednici, postýlku, obrazy, až jsme došli ke krbu, nad kterým máme v rámečcích různé fotky, mimo jiné také jednu svatební. "To je maminka a tatínek, když se před třemi lety brali," slyšela jsem se říkat nahlas, "to byl Beníček ještě … eeeee, no …," zarazila jsem, protože, kde vlastně byl?, abych o pár vteřin později dořekla: "Eee, to byl Beníček ještě v nebíčku." Pochopitelně zatím se můj syn s tímhle kostrbatým vysvětlením plně spokojil, neboť je mu úplně jedno, co říkám. Ale došlo mi, že do budoucna se budu muset naučit, co a jak odpovědět. Což bude zajímavá výzva, vzhledem k tomu, že sama v téhle filozofické otázce tápu: kde jsme byli, když jsme ještě nebyli na světě? Uffff!

Načež mi dochází, že si vlastně vůbec nepamatuju, jaké vysvětlení jsem na tuhle otázku dostávala já. B. doma říkali, že byl "twinkle in the eye", což je prý mezi americkými rodiči docela rozšířená fráze volně přeložitelná jako že byl světýlkem nebo jiskřičkou v očích rodičů. No - nevím, zda-li by mě taková odpověď uspokojila. Každopádně mě překvapila. Od nábožensky založených Američanů bych spíš čekala něco duchovnějšího, související s nebem, anděly nebo Bohem. 

Opravdu by mě zajímalo, jak na takovou otázku svých dětí reagujete vy, a možná ještě víc, jaké vysvětlení dáváte sami sobě: kde jsme byli, když jsme ještě nebyli na tomhle světě? :)

A klidně připište i tipy na to, jak zabavit aktivní pětiměsíční miminko. Budu ráda! 

Děkuju!

14 komentářů:

  1. U nás doma se mluvilo o houbách...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem taky několikrát slyšela, ale nikdy nepochopila. :)

      Vymazat
  2. To je vážně zajímavá otázka! Mně tohle třeba vůbec nikdy nezajímalo a ani mě nenapadlo se na to ptát! Myslím, že naši by mi řekli, že jsem prostě "nebyla" a basta... :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Já na to odpovídám nejmenšímu dítěti: "Byl jsi v našich modlitbách, přáních i snech." Starší dcera asi ve dvou letech říkala, že přišla z nebe, od Boha a nejstarší dcera nám tuhle otázku nepoložila. Teruše Tereza

    OdpovědětVymazat
  4. Byl jsi vsude okolo, protoze ta latka, ze ktere jsme slozeny tu byla uz v praveku. Byl jsi voda v oceanu, byl jsi v tele ruznych zvirat, rostlin. Molekuly, co tvori kus kuze na tve ruce uz byly na tolika mistech na svete a slouzili k tolika ucelum..a pak se ta dusicka rozhodla, ze si postavi fyzicke telo v bezpeci delohy. Tak to rikam ja. Ale je to nejvetsi zahada ze vsech a sama ji nechapu:).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle je taky moc pěkný, to by se líbilo i mně coby dospělé. :) Děkuju!

      Vymazat
  5. No u nas doma se rikalo take na houbach. To jsem sice take nikdy nechapala kde na houbach, ale nevrtalo me to hlavou. Moje kamaradka veri na reinkanaci a rika, ze nase duse budou v jine podobe zit dal. Treba jako i kamen, coz nechapu take. Sama nevim, ja ted spis premyslim, co bude potom nez predtim
    Tonicce, sve vnucce, budu asi rikat, ze byla andilek a davala pozor na hodne lidi. :-)
    Dagmar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dagmar, já jsem taky přemýšlela, že budu říkat, že byl andělíček, pokud se bude ptát. :) Jinak houby - viz výše, taky vůbec nechápu. A věřím, nebo spíš doufám, že něco po tom je. :)

      Vymazat
  6. Ja bych rekla, ze byl skladacka o dvou castech a jednu mela u sebe maminka a jednu tatinek a jednoho hezkeho dne (nebo vecera :-)) se ji rozhodli slozit.

    OdpovědětVymazat
  7. proč se říká: "To jsi byl ještě na houbách" :-)
    Je to prosté. Dříve často mladí lidé chodili do lesa na houby, ale ne za účelem jejich sběru, ale jako příležitost k milostným hrátkám. Podtrhuje to také teplé letní období, kdy nejvíce houby rostou a v lese je nejpříjemněji.
    http://www.e-kniha.com/proc-se-rika-to-jsi-byl-jeste-na-houbach.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, díky, to je paráda, tak konečně máme vysvětlení. :) DĚKUJU! Jana

      Vymazat
  8. ...a s mojou odpovedou boli nase dvojicky absolutne spokojne: na svadbe ste uz boli s nami ;-)

    OdpovědětVymazat