9 věcí, díky kterým je cestování s miminkem skoro samá radost :)

29.09.17

Než jsem otěhotněla, opravdu hodně jsem cestovala. Když se pak schylovalo k porodu, dostala jsem strach, že se následujících několik let nikam nepodívám. Nakonec to dopadlo úplně jinak a od Benjamínova narození neuplynul měsíc, kdy bychom někam nejeli: letadlem, autobusem, vlakem, autem, metrem.


Několik z vás mi napsalo, jak jsem statečná (nějak se v tom nemůžu poznat, ale děkuju) a hodně z vás se ptalo na užitečné věci, co s sebou vozím pro miminko.

Myslela jsem si, že produktových článků je všude takový kopec, že už čtenáře ani nemůžou bavit. Taky mi přijde, že i ty dobře míněné vždycky zavánějí reklamou a sponzoringem, proto se jim vyhýbám. Jednak píšu blog opravdu pro radost. Druhak vás v každém článku odmítám přesvědčovat, že VŠECHNY věci, o kterých budete číst, jsem si doopravdy koupila. (Protože skoro u žádné blogerky tomu nevěřím a spoustu z nich jsem kvůli tomu sama přestala číst.) No – koupila.  

Jenže dotazů za poslední dva týdny, kdy jsme na výletě v New Yorku, přibylo. A mně došlo, že se ve své úvaze asi pletu.

A tak, abych nemusela psát každému jednotlivě a konečně dohnala resty, píšu produktový článek o věcech, co mi zpříjemňují cestování s miminkem. V poslední době je to zejména:

Nosítko
Podle mě pomůcka číslo jedna. Beru ji do letadla, protože ačkoliv se dá s kočárkem pohodlně dojet až k nástupu, při výstupu si na něj musíte počkat u zavazadel Oversize luggage, která se navíc vydávají jako poslední. V takové chvíli už mám ruce vyvěšené až k podlaze, a ještě mám sbírat z pásu kufry. Nosičku vozím v autě a v kočárku kdykoliv opustíme domov. Když Bena připnu ke mně, nemá problém usnout. Případně když se mu nelíbí v kočárku, dám ho do nosítka, otočím, aby měl výhled, on se zabaví pozorováním okolí a já mám dvě volné ruce na cokoliv. V New Yorku jsme spolu takhle nachodili každý den minimálně 10 kilometrů. Jediná nevýhoda, že jak Ben hodně jí a těžkne, začínají mě pořádně bolet záda. 
P.S. Od miminka máme nosičku BABYBJÖRN, ale teď jsem u kamarádky vyzkoušela ErgoBaby a musím říct, že uvažuju, že ji dokoupím do výbavy. ErgoBaby se mi zdá náročnější na zapínání a manipulaci, ale udrží i větší děti, navíc váha miminka se pěkně rozloží na celé tělo a záda bolí o dost míň.

Velká piknik deka
Dá se sbalit do kufru, do auta i do kočárku. Není těžká a má asi milion použití: jako deka na piknik, na kočárek jako ochrana proti sluníčku, jako přikrývka, když je zima miminku nebo mamince, jako přebalovací podložka, jako přehoz přes postýlku, co udělá tmu, když chce miminko v miniaturním hotelovém pokoji spát a vy se dívat na televizi nebo si u lampičky číst. Můžete ji natáhnout mezi dvě židle a udělat cosi jako bunkr, můžete ji na miminko házet a dělat baf, můžete si sednout nebo lehnout kdekoliv na lavičku nebo do trávy. Je prostě nepostradatelná.      


Šnůrka na dudlík
Po týdnech utrpení, kdy jsem co pět minut lezla někde po zemi a hledala zapadlý dudlík a hned potom toalety nebo jakékoliv místo s tekoucí vodou, kde bych ho mohla opláchnout, jsem konečně objevila věc, co mi ušetří hromadu času a Benovi spoustu slz. Je to maličkost za pár peněz, ale pro mě objev roku. Koupila jsem látkovou, zhruba patnácticentimetrovou šňůrku, u které nehrozí, že si ji Ben omotá kolem krku, když mu chvilku nebudu věnovat pozornost, dá se hodit do pračky a bleskově rychle schne, když pračka zrovna není po ruce.  

Skládací omyvatelná přebalovací podložka
Každá maminka to má jinak, ale já jsem ještě nepotkala veřejné záchodky s přebalovacím pultíkem, kde bych se Bena nebála položit jen tak. Nikdy mi prostě nepřišel pultík dostatečně čistý. Přebalovací podložka fůru bakterií, co tam jsou, rozhodně neodstraní, ale její význam je spíš psychologický. Když Bena položím na "naši" podložku, mám prostě o hodně lepší pocit. Už několikrát se mi stalo, že jsme byli na místech, kde nebyl přebalovací pultík vůbec žádný a musela jsem zvládnout vyměnit plínu na dvaceti centimetrech prostoru vedle umyvadla, na židličce nebo teď v neděli v jedné restauraci prostě na zemi. S přebalovací podložkou je to všude snesitelnější.   

Skládací židlička
Od téhle věci jsem si na začátku moc neslibovala, dokud jsem ji nevyzkoušela u kamarádky. A stal se doslova zázrak! Naše návštěvy restaurací se díky ní změnily z utrpení v relativně příjemné posezení, kdy mám na klíně maximálně ubrousek a můžu jíst jako člověk - vidličkou a nožem. Rozdíl je nebetyčný. Skládací židlička je neuvěřitelně praktická, protože se dá upevnit na jakýkoliv stůl v jakékoliv restauraci, kavárně nebo hotelu. A je to také skvělá pomůcka do miniaturního bytu. Ben je díky ní všude na cestách ve svém a učí se stolovat jako dospělák, což mě baví.

V zavazadle pro Bena mám vždycky taky:
Prostěradlo do postýlky. Ve spoustě hotelů mají na vyžádání postýlku pro miminko, ale s prostěradly, která drží a každou chvilku se neshrnují, už je to horší.
Omyvatelný bryndák. Mívala jsem tendenci používat jen látkové, to bych ale musela denně prát. Takže jsem koupila tento silikonový a od té doby ho používáme i doma.  
Žirafu Sophie. Ben ji miluje. Je to hračka z přírodního kaučuku, příjemná na dotek a hlavně se bez problémů otře ubrouskem nebo opláchne pod vodou, když spadne na zem, což je furt.
Voňavé pytlíky. Nejsou za dolar, takže jsem je považovala za totální zbytečnost. V nejvyšší nouzi jsem špinavou plínu zabalila do několika plastových sáčků a zatáhla pevným sukem. Nepomohlo to a pořád jsme byli cítit na míli daleko. Což se dá přežít půlhodinu v metru, ale při čtyřhodinové jízdě autobusem už ne. Takže jsem koupila tyhle pytlíky a od té doby se nestydím dívat spolucestujícím do očí.

Šťastnou cestu!

P.S. Mám tady nějakou maminku, která používá klasické látkové pleny? Pokud ano, prosím, ozvěte se mi do komentářů. Díky! 


Novější příspěvek
Starší příspěvek
5 komentářů