Moje milované jaro,

Moje milované jaro,

patřím mezi lidi, kteří tě jarní bundou vítají už od půlky února a bez problémů i ve dny, kdy je na teploměru jeden stupeň. Jak říká maminka, kromě léta se neumím správně obléct a obout v žádném ročním období, natož ve dny, kdy je schopnost přizpůsobit oblečení počasí naprosto zásadní pro zdraví.

Takže ano, kromě toho, že jsem si na víkendovém výletě příšerně zamazala naprosto nevhodné hadrové boty, jsem byla oblečená málo a teď, když máš svůj den, tady sedím, hledím do tmy, protože nemůžu spát, jak mám nos zacpaný a odřený od kapesníků, pálí mě oči a chtěla bych si číst, ale nic z toho nevím, protože když zrovna nesmrkám, chodím co odstavec čurat. Což  - teď si nejsem jistá  - jestli je tím oblečením nebo tím, že jsem včera pracovala na terase. Ale ponožky, tlustý ponožky, ty jsem měla! Ale stejně. Stejně ti to všechno odpouštím, protože jsi jaro a protože s sebou neseš tolik hezkýho. 

• Pinot Grigio na zahrádce
• Tenisky a mokasíny
• A do nich žádné ponožky
• Běhání za světla
• Otevřená okna
• První jarní zmrzlinu
• Vstávání za světla
• Pugéty z trhu
• Pampelišky
• Znovunavrácenou chuť na saláty
• Vůni posečené trávy 
• Nutnost konečně si zase pořádně oholit nohy
• Nalakované nehty
• Čtení na balkoně
• Sluneční brýle
• Velikonoce
• Ptáky
• Prádlo, co uschne venku
• Plánování léta

Děkuju! 💛