Okamžik radosti: Meditační pětiminutovka na zadním sedadle taxíku

Já vím, budu teď znít trochu snobsky. Možná trochu víc snobsky. Ale když jsem dneska ráno odvedla Benjamína do školky a nasedla s Oliverem do taxíku, který mě vezl na schůzku s dvěma kamarádkami, dívala jsem se z okýnka do malajských ulic a obtekl mě úplný klid a šťastný pocit. Skoro taková meditace na začátku dne. 

Existuje snad něco lepšího než sedět na zadním sedadle taxíku, nemuset řídit, mluvit a nechat se vést ulicemi města, které stále poznáváte, na cestě za překvapením? 

V Kuala Lumpur si tento pocit můžu užívat často. Zatím tady nemáme auto a stále zvažujeme, jestli zdejší misi nezvládneme bez něj. Taxíky Grab, které si objednáte přes mobilní aplikaci, jsou tady tak běžné, že se staly v podstatě jedním ze způsobů hromadné dopravy. A to za cenu, za kterou byste si v Praze koupili lístek na městskou hromadnou dopravu. 

Víc jsem se o tom rozpovídala v příspěvku pro podcast Aleny Cicákové, která dělá zajímavé rozhovory s Čechy a Slováky žijícími v cizině. Tak jestli chcete na chvilku odložit cokoliv, co právě děláte, a poslouchat, můžete zde