Z PSANÍ ODJINUD #31: "Dobrý den, paní LeBlanc"
Češka provdaná za Američana žijící v Turecku píše blog o životě v cizích zemích, mateřství a radostech všednodenního života.
O knize
VÍTEJTE
Oblíbené příspěvky
SLOVNÍK
Češka provdaná za Američana žijící v Turecku píše blog o životě v cizích zemích, mateřství a radostech všednodenního života.
Děkuju za pravdivý fejeton, Jano. Je to tak. Tohle mě na českým prostředí dost otravuje. Ještě víc mentální mi přijde, když má někdo tendenci oslovit křestním jménem (či familiérní variantou) a očekává, že sám bude osloven příjmením, titulem nebo funkcí. Zažila jsem to v univerzitním i firemním prostředí a je to smutný. Nemusím žít v zahraničí, abych věděla, že jinde jsou lidé ochotní dělat změny k lepšímu a nezneužívat jazyk coby nástroj k moci nebo posilování hierarchií. Mně by přišlo fajn plošné tykání jako v severských zemích, ale bohužel pro to nevidím v ČR moc občanskou připravenost. Ve vztahu k dětem mi pak přijde dost zhoubný asymetrický tykání. Ten jazyk je už spíš taková špička ledovce odhalující závažnější problém, jaký směrem k dětem (a lidem obecně) jako česká společnost máme.
OdpovědětVymazatAlžběto, díky za komentář. Ano, to oslovování křestním jménem a očekávání, že člověk odpoví a bude druhého titulovat "pane inženýre" je taky velká věc, to je pravda. Vykání mi nevadí, ale proč se lidé durdí kvůli tomu, že jsou osloveni vlastním jménem, mi fakt uniká. Co chápu, když se někdo jmenuje "Jan" a vadí mu, když ho lidé oslovují "Honzo" - to mi skutečně připadá familiárnější a zní to třeba na některé pracovní vztahy možná příliš kamarádsky. Když jsem nedávno komunikovala s jedním Janem, který mi řekl, že pokud by mi to nevadilo, preferuje oslovení Jan, chápala jsem to. Navíc to řekl prostě příjemně a vím, že když se někdy spletu a oslovím ho "Honzo", nebude z toho žádné drama.
VymazatBety, souhlas! L
OdpovědětVymazatAhoj Janka..ja pracujem v nemocnici, kde sú pacien. objednaní k operacím. Samozrejme, všetci nervozní...a tak som začla do ambulace volat pacientky jménom -napr.pani Ivetka Nováková- pani Ivetka slzy v ociach, že takto jej naposled řekla maminka. Je milé sledovat, že taká drobnost a hned sa uvolnia a sú trochu mín nervozné .U mužov si to nedovolím, lebo mi to nejako "nejde cez pusu" .Tak snad to nieje nevhodné...dúfam..pekný den J
OdpovědětVymazatJani! Ty jsi poklad! Zkus to s těmi muži, já myslím, že když k tomu přidáš třeba "pan" - pan Vojtěch nebo pan Vojtěch XY, nemůže se nikdo zlobit. Mimochodem, já jsem teď zažila na prevenci lékařku, která nejen, že mě oslovila jménem, ale ještě mi u sono prsu popisovala, co se děje, co vidí atd. - zkrátka na mě mluvila. Byla jsem z toho úplně paf, že najednou nejsem jenom "číslo" a navíc mě tím tak hrozně moc uklidnila! Napsala jsem o tom dokonce záhy příspěvek, jak mě to dojalo: https://www.comiudelaloradost.cz/2025/08/okamzik-radosti-drobnost-ktera-zmeni.html
VymazatMoc děkuju za komentář a moc Ti fandím v těchto milých inovacích. :)
Já jsem jeden z těch, komu to svým způsobem vadí. Vnímám, že z části je to dané výchovou, z části i vzdělávacím systémem. Chodila jsem na střední školu obchodní, kde jsme se učili obchodní korespondenci a snad na všechno byly nějaké normy. Mám ráda pravidla, vyhovovalo mi to. Kdybych se toho měla držet, začala bych tím, že „Dobrý den“ v úvodu e-mailu je špatně protože jde o pozdrav, nikoli o oslovení. Správně bych Vám měla psát „Vážená paní LeBlanc“. To je ale tak formální a odtažité, že to nepoužívám skoro nikde ani já :-). Ne, nevadí mi menší míra formálnosti. Ale na druhou stranu - když mě cizí člověk začne oslovovat sám od sebe křestním jménem, je mi to nepříjemné, hlavně od člověka, kterého vůbec neznám, protože v češtině to prostě je někde na půli cesty mezi vykáním a tykáním. Vadí mi to i proto, že svou rodnou podobu jména nepoužívám a nesnáším a tu domáckou bych si zase ráda nechala jen pro blízké. Nutno dodat, že stejně nepříjemné mi je to vyvolávání v čekárně „Paní inženýrko...“. Ani v jednom případě bych se tedy neohrazovala a autora neopravovala, ale asi i trochu chápu, pokud to má někdo nastavené až tak, že se ozve a požádá o jinou formu oslovování.
OdpovědětVymazat