Z PSANÍ ODJINUD #32: Snad tam nebude nocovat!

Nocovali tam, rozumějte mimo domov - Oliver jednu noc, Benjamín dokonce 4 noci po sobě - a zvládli jsme to všichni. Toto léto jsme prolomili bariéru spaní mimo domov. Vím, že pro vás, co jste měli děti na třítýdenním skautském táboře tohle není žádný velký výkon, pro mě vzhledem ke zkušenosti z ciziny, kde jsem skoro nezažila, že by malé děti spaly mimo domov, velký milník. Psala jsem o něm i v srpnovém fejetonu pro časopis Glanc. 

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #79: Srpen 2025

Srpen, to byl výlet po Česku s mámou a jedním dítětem na začátku měsíce a jeden rodinný výlet na konci. Mezitím se udála spousta hezkých dní, milých setkání, dost jsem toho uvařila a upekla, něco málo i přečetla a poslechla, z čehož máte pravidelný výběr zde. Teď už se raduju ze zářijového režimu a faktu, že tuhle desítku sem dávám pouhých osm dní po začátku školního roku! 😉

POCITOVKA: Z krátkého léta, dlouhých prázdnin a radosti z návratu do časů chystání svačin

Tohle léto nějak strašně rychle uteklo. Asi jak jsem nejdřív čekala na teplo a pak na ještě na víc dní tepla – a než jsem se dočkala, je najednou pár hodin do začátku školního roku a - podzim.

OKAMŽIK RADOSTI: Drobnost, která změní každé preventivní vyšetření. Fungovala by i vám?

Před pár dny jsem byla na preventivní ultrazvukové kontrole prsu.

Chodím tam každý rok a samozřejmě, čím jsem starší, tím víc se bojím toho, co se tam dozvím. 

Přicházím vynervovaná, roztřesená, takže v čekárně si nedokážu ani číst, ani nic poslouchat, jen tupě zírám na dveře a přemýšlím, kolika ženám se za nimi denně změní život – a děsí mě, jestli nebudu jedna z nich.

OKAMŽIK RADOSTI: Lidé, co chodí pozdě

Loni koncem října jsme se s kamarádkou Zuzkou po hezkém večírku za hluboké tmy loučily konstatováním, že si ho zopakujeme na vánočním svařáku. Setkaly jsme se skoro o tři čtvrtě roku později tento týden. A to od sebe bydlíme v Brně ani ne deset ulic. 

Z PSANÍ ODJINUD #31: "Dobrý den, paní LeBlanc"

Jsem prý tady v tom Česku hrozná nezdvořačka - oslovuju lidi jejich vlastním jménem! Do červencového čísla časopisu Glanc jsem napsala fejeton o tom, jak lpíme na zdvořilosti, formalitě a titulech, a přitom někdy zveme druhého na rande prostřednictvím "ahoj" - ahoj kdo? 

LONGREAD: 5 dobrých českých věcí, které už beru skoro automaticky (a nechci, tak si je sem píšu)

Když člověk žije celý život v jedné zemi, považuje to, co v ní má k dispozici, za samozřejmé. Až ve chvíli, kdy o některé věci přijde, pochopí, jak byly hezké, cenné, možná výjimečné... Je to rok, co jsme zpátky a já už je taky občas přestávám vidět. Ale nechci o tuhle vděčnost přijít, proto si je sem píšu.   

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #78: Červenec 2025

Na to, že jsem na červenec neměla moc plánů, byl první prázdninový měsíc docela akční: tři příměšťáky, stanování ve Znojmě, workshop o psaní a poznávání Olomoucka, návštěva z Prahy a taky spousta psaní, které nevím, jestli kdy dojde cíle, co jsem si vymyslela, ale i tak z něj mám radost. A bylo i dost čtení, poslouchání a - byl i čas na seriál. To, co mě nejvíc zasáhlo, minulý měsíc doslova, máte v pravidelném výběru.