05.07.22
Óda na krásu Prahy
Když jsem před pár týdny vystoupila z vlaku v Praze a vydala se procházkou ze Žižkova na Vinohrady, stalo se něco hrozně podivného. Kromě toho, že mi to připadalo úplně samozřejmé, jako bych tu byla včera, přesně jsem věděla, kudy jít, kde zahnout, kterou kavárnu asi potkám, a že jsem v tu chvíli přetékala absolutním štěstím a láskou, což by naznačovalo, že jestli někam na světě patřím, bude to podle srdce nejspíš sem, poprvé v životě jsem si doopravdy uvědomila, jak je Praha krásná.
