POCITOVKA Z PRÁZDNIN: "Co to jako bylo?"

Dívám se za těmito prázdninami a říkám si: "Co to jako bylo?"

Čas nejprve šíleně kvapil a pak se 20. července natáhl. Druhá půlka prázdnin, kterou jsem načala v nemocnici, mi pocitově trvala několik let. Jak se říká: i po čtyřicítce existují premiéry, jen už nebývají tak radostné jako ty v první polovině života.

Z PSANÍ ODJINUD #41: Druhé první kolo

Včera jsem viděla na stáncích nové číslo Glancu a nalistovala v něm svůj fejeton, který vám sem dneska dávám. Psala jsem ho před pár týdny, kdy jsem ještě jezdila na kole a plánovala si koupit nové. A dopisovala jsem ho ve chvíli, kdy jsem si zranila koleno a myslela si, že mám "jen" přetržené vazy. Když jsem časopis včera otevřela, přišlo mi to jako v jiném životě. 

POSLECHNĚTE SI: "Tramvaják" v Českém rozhlase

Včera jsme měli s Benjamínem velký den - a tak se o něj chci podělit. Byli jsme totiž pozvaní do živého vysílání brněnského studia Českého rozhlasu, abychom tam společně mluvili o Tramvajákovi. 

POCITOVKA: Ze života na gauči

Je sobota večer, sedím na gauči a dávám si přestávku od filmu Ďábel nosí Prada 2. Líbí se mi? Nelíbí? Upřímně se většinu uplynulých pětačtyřiceti minut zabývám hlavně tím, že Anne Hathaway pořád někam spěchá a běží - a připadá mi to jako jiná realita, do které nepatřím. Mám po operaci kolena. Fotbal s Oliverem odnesl meniskus, křížový vaz i chrupavka, a tak do ní ještě nějakou dobu patřit nebudu. Nebo?

Budeme křtít "Tramvajáka" - srdečně vás zvu

Takhle z obýváku, kdy už pár dnů koukám jen na klavír, na zeď a televizi pověšenou na ní a na dveře, někdy ani nevěřím, že venku běžně funguje nějaký svět, jsou tam knihkupectví, do nich chodí lidi a kupují si tam naši knížku. 

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #90: ČERVENEC 2026

Červenec jsem rozjela tak intenzivně, že jsem ho zakončila v Úrazové nemocnici. Tím pádem neplním položky z letního bucket listu, ale odškrtla jsem pár z toho poslouchacího, sledovacího, čtecího. Tady je, co mě bavilo. 

POCITOVKA: Prázdniny v nemocnici

Mám za sebou jeden z nejhezčích a nejakčnějších začátků prázdnin. 

Až mi příští rok v telefonu vyskočí vzpomínky na koupání v přírodním jezírku v Dalově, opékání buřtů tamtéž, skákání šipek do bazénu, fotbal s klukama, jízda Brnem na třicet let starém kole, které už skoro nebrzdí nebo všechny běhy absolvované skoro ve čtyřiceti stupních Celsia, na které jsem po dvou letech přestala být zvyklá, doufám, že k nim jako podkres bude hrát tahle písnička. Perfektně by se k tomu totiž hodila. Včetně věcí a zážitků, ke kterým fotky nemám. 

OKAMŽIK RADOSTI: Ta úleva, když se vám zavřou všechna okna v počítači

V prohlížeči tohoto počítače jsem ještě včera měla otevřených pětadvacet, možná pětatřicet oken, kterým jsem jednou - až bude čas - měla v plánu věnovat pozornost: poslechnout si je, přečíst, udělat si z nich výpisky. Kdybych tenhle příspěvek psala o pár dní později, už by jich možná bylo čtyřicet.