Z PSANÍ ODJINUD #42: Žít stereotyp

V září jsme načali třetí rok života v Česku.  Na diplomatických misích býval právě tenhle rok poslední. Rok, kdy si všechno konečně sedlo a zároveň rok, kdy už jsme věděli, že budeme balit - a většinou i kam. Teď žiju stereotyp. Něco už jsem v něm zmákla, něco nezvládnu možná nikdy. Popsala jsem to ve fejetonu v časopise Glanc. Pokud jste ho nestihli na stáncích, je tady. 

ROZHOVOR PRO KULTURA21.cz

Než dopíšu všechny postřehy z USA, ráda bych tady nasdílela rozhovor, který se mnou pořídila Anna Otrubová z webu Kultura21.cz. Bylo mi potěšením a dneska ráno mi hezky polechtalo ego, že můj rozhovor byl v rubrice "Nejčtenější" hned za povídáním s Dagmar Peckovou. Díky! 

Jsi v pořádku?

Jsi v pořádku? 

Nestalo se něco? 

Nějak ten blog flákáš! 

Taková díra tady dlouho nebyla!

TEST: Zvládli byste angličtinu 1. třídy v Singapuru?

Na začátku nového školního roku mám kolem sebe dva typy rodičů. Jedni si myslí, že toho školy v Česku chtějí po dětech příliš, druzí naopak, že příliš málo. Jako u spousty dalších věcí v životě i tady samozřejmě záleží nejen na konkrétní škole, ale především na tom, s čím/kým se srovnáváte. Já po návratu z Asie patřím spíš do druhé kategorie. Neznamená to ale, že si myslím, že asijský školní dril je automaticky správně. To, co jsem viděla třeba v některých čínských školách v Kuala Lumpuru, kde děti nemají kvůli přípravě do školy skoro žádný volný čas, bych těm svým neudělala. 

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #91: SRPEN 2026

Srpen pro mě každý rok bývá dost melancholický. Protože ještě 29, 28, 27... 2 dny a je září, dlouhý kalhoty, deštníky, podzim! Z toho letošního si k tomu odnáším dost bolesti, hlavně té z nemohoucnosti. (Detailněji jsem ji rozepsala tady, kdyby vás k to zajímalo.) Na druhou stranu, hodně ležení a sezení přineslo hodně přečtených knih, pár odmazaných dluhů z předlouhého seznamu filmů a seriálů a odfajfkované některé díly z podcastové fronty. Dost jsem tady srollovala Instagram. Hrdá na to nejsem, ale některé věci mě v mizérii pobavily tolik, až to dotáhly do téhle jindy intelektuálněji laděné desítky. Dnes méně - tak dejte vědět, jak se vám to líbí. Vážněji, nebo spíš praktičtěji? 

POCITOVKA Z PRÁZDNIN: "Co to jako bylo?"

Dívám se za těmito prázdninami a říkám si: "Co to jako bylo?"

Čas nejprve šíleně kvapil a pak se 20. července natáhl. Druhá půlka prázdnin, kterou jsem načala v nemocnici, mi pocitově trvala několik let. Jak se říká: i po čtyřicítce existují premiéry, jen už nebývají tak radostné jako ty v první polovině života.

Z PSANÍ ODJINUD #41: Druhé první kolo

Včera jsem viděla na stáncích nové číslo Glancu a nalistovala v něm svůj fejeton, který vám sem dneska dávám. Psala jsem ho před pár týdny, kdy jsem ještě jezdila na kole a plánovala si koupit nové. A dopisovala jsem ho ve chvíli, kdy jsem si zranila koleno a myslela si, že mám "jen" přetržené vazy. Když jsem časopis včera otevřela, přišlo mi to jako v jiném životě. 

POSLECHNĚTE SI: "Tramvaják" v Českém rozhlase

Včera jsme měli s Benjamínem velký den - a tak se o něj chci podělit. Byli jsme totiž pozvaní do živého vysílání brněnského studia Českého rozhlasu, abychom tam společně mluvili o Tramvajákovi.