Proč má Česko tolik sportovních talentů, když podmínky nám chybí?

Když jsem včera viděla snowboardistku Zuzanu Maděrovou a rychlobruslaře Metoděje Jílka, vzpomněla jsem si na úvahu, kterou jsem v lednu psala pro magazín e-Bonus. Ráda bych ji tady sdílela a třeba si s vámi vyměnila pár názor v diskuzi. 

Benjamín má 9!

Loni jsem sem psala, že čím budou děti větší, tím víc budu chránit jejich soukromí. A chci to dodržet. Benjamínovy narozeniny si ale přece jen půjčím jako malou osobní reflexi mateřství.

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #84: LEDEN 2026

Ačkoliv měl leden pocitově asi tak 168 dní, stejně jsem v něm nestihla všechno, co jsem chtěla. Hodně věcí jsem ale zvládla a k tomu i číst, poslouchat, dívat se - kolem sebe a taky trochu na videa a filmy. Výběr toho, co mě nejvíc zaujalo, dávám jako každý měsíc sem. 

OKAMŽIK RADOSTI: Pocit, že jsem na správném místě trvá vteřiny, ale existuje

Tuhle příhodu jsem před pár hodinami vyprávěla svojí knižní editorce a ráda bych ji řekla i vám. Bavily jsme se o tom, jak je celá mediální a knižní branže křehká - a povolání autora tím spíš. Co když už za něj příští rok nikdo nebude chtít platit? Co když během pár let úplně zanikne? Média jsou skoro bez peněz, kultura je vždycky až na posledním místě a texty pro firmy, kterými se to dalo aspoň trochu vykompenzovat, přece umí nejlépe a nejrychleji umělá inteligence. (Nemyslím si to, ale spousta lidí ano.)

3 věci, nad kterými mě přiměla přemýšlet Sanna Marin

Máte někoho, koho máte rádi, ačkoliv o něm vlastně moc nevíte a vůbec ho osobně neznáte? Nemyslím tvorbu nebo práci, ale toho člověka samotného - že je vám prostě něčím sympatický. Já takhle, aniž to úplně dokážu vysvětlit (kromě stylu oblékání a vlasů 🙂), mám bývalou finskou premiérku Sannu Marin. Nedávno jsem si přečetla její biografii a vypsala si tři myšlenky, nad kterými přemýšlím. 

A 5 věcí, které mi loni radost braly

Před pár (tý)dny jsem dopsala seznam 100 věcí, které mi letos dělaly radost. Ráda bych se ještě naposled vrátila do roku 2025 a sdílela s vámi i druhý seznam – věci, které mi radost braly. Nebo které se mi nepovedly.

OKAMŽIK RADOSTI: Jak se tvoří momenty, co nám formují život

Pracuju teď na další příběhové knize a fascinuje mě, jaké vzpomínky - často úplné drobnosti - mi lidé vyprávějí jako zásadní formativní momenty svého života. Třeba jedna žena, která, když jí bylo asi pět let, nesla na talíři brambory z kuchyně do obýváku na stůl a ony jí všechny sjely z talíře, což rozzlobilo její mámu. Anebo jeden muž, kterému babička jako malému klukovi vařívala jáhlovou kaši s jablky a skořicí – a dodnes je to jeho komfortní jídlo, které mu kdekoliv připomene domov a to, proč si zamiloval gastronomii. Nebo jiný, jemuž špatně posuvné měřítko zkazilo ročníkový projekt na střední, přesto ho nevzdal a někde tam se formovala jeho odolnost a schopnost překonávat překážky.

Z PSANÍ ODJINUD #36: Novoroční předsevzetí

Sama si novoroční předsevzetí nedávám, což mi ovšem nebránilo vymyslet už začátkem listopadu jedno pro Českou republiku. Napsala jsem o něm fejeton do časopisu Glanc a tady je.