TEST: Zvládli byste angličtinu 1. třídy v Singapuru?

Na začátku nového školního roku mám kolem sebe dva typy rodičů. Jedni si myslí, že toho školy v Česku chtějí po dětech příliš, druzí naopak, že příliš málo. Jako u spousty dalších věcí v životě i tady samozřejmě záleží nejen na konkrétní škole, ale především na tom, s čím/kým se srovnáváte. Já po návratu z Asie patřím spíš do druhé kategorie. Neznamená to ale, že si myslím, že asijský školní dril je automaticky správně. To, co jsem viděla třeba v některých čínských školách v Kuala Lumpuru, kde děti nemají kvůli přípravě do školy skoro žádný volný čas, bych těm svým neudělala. 

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #91: SRPEN 2026

Srpen pro mě každý rok bývá dost melancholický. Protože ještě 29, 28, 27... 2 dny a je září, dlouhý kalhoty, deštníky, podzim! Z toho letošního si k tomu odnáším dost bolesti, hlavně té z nemohoucnosti. (Detailněji jsem ji rozepsala tady, kdyby vás k to zajímalo.) Na druhou stranu, hodně ležení a sezení přineslo hodně přečtených knih, pár odmazaných dluhů z předlouhého seznamu filmů a seriálů a odfajfkované některé díly z podcastové fronty. Dost jsem tady srollovala Instagram. Hrdá na to nejsem, ale některé věci mě v mizérii pobavily tolik, až to dotáhly do téhle jindy intelektuálněji laděné desítky. Dnes méně - tak dejte vědět, jak se vám to líbí. Vážněji, nebo spíš praktičtěji? 

POCITOVKA Z PRÁZDNIN: "Co to jako bylo?"

Dívám se za těmito prázdninami a říkám si: "Co to jako bylo?"

Čas nejprve šíleně kvapil a pak se 20. července natáhl. Druhá půlka prázdnin, kterou jsem načala v nemocnici, mi pocitově trvala několik let. Jak se říká: i po čtyřicítce existují premiéry, jen už nebývají tak radostné jako ty v první polovině života.

Z PSANÍ ODJINUD #41: Druhé první kolo

Včera jsem viděla na stáncích nové číslo Glancu a nalistovala v něm svůj fejeton, který vám sem dneska dávám. Psala jsem ho před pár týdny, kdy jsem ještě jezdila na kole a plánovala si koupit nové. A dopisovala jsem ho ve chvíli, kdy jsem si zranila koleno a myslela si, že mám "jen" přetržené vazy. Když jsem časopis včera otevřela, přišlo mi to jako v jiném životě. 

POSLECHNĚTE SI: "Tramvaják" v Českém rozhlase

Včera jsme měli s Benjamínem velký den - a tak se o něj chci podělit. Byli jsme totiž pozvaní do živého vysílání brněnského studia Českého rozhlasu, abychom tam společně mluvili o Tramvajákovi. 

POCITOVKA: Ze života na gauči

Je sobota večer, sedím na gauči a dávám si přestávku od filmu Ďábel nosí Prada 2. Líbí se mi? Nelíbí? Upřímně se většinu uplynulých pětačtyřiceti minut zabývám hlavně tím, že Anne Hathaway pořád někam spěchá a běží - a připadá mi to jako jiná realita, do které nepatřím. Mám po operaci kolena. Fotbal s Oliverem odnesl meniskus, křížový vaz i chrupavka, a tak do ní ještě nějakou dobu patřit nebudu. Nebo?

Budeme křtít "Tramvajáka" - srdečně vás zvu

Takhle z obýváku, kdy už pár dnů koukám jen na klavír, na zeď a televizi pověšenou na ní a na dveře, někdy ani nevěřím, že venku běžně funguje nějaký svět, jsou tam knihkupectví, do nich chodí lidi a kupují si tam naši knížku. 

KURÁTORSKÉ KLIKÁNÍ #90: ČERVENEC 2026

Červenec jsem rozjela tak intenzivně, že jsem ho zakončila v Úrazové nemocnici. Tím pádem neplním položky z letního bucket listu, ale odškrtla jsem pár z toho poslouchacího, sledovacího, čtecího. Tady je, co mě bavilo.