Dovolená? Zkusila jsem se nechystat. A tahle to dopadlo

Tento týden jsem nenapsala žádný nový post, protože jsem byla na dovolené. Na spontánní dovolené, pro kterou jsem se s B. rozhodli pár hodin před odletem. Miluju cestování, ale na poslední chvíli už jsem dlouho nikde nebyla. Většině mých cestovatelských zážitků předchází ...

... nákup letenky několik měsíců předem, nákup knižního průvodce, přednapsání článků, které vyjdou, až já budu objevovat vzdálené divy světa, a dost hodin googlování. Na dlouho připravované dovolené je skvělé těšení se a odpočítávání: „Paráda, už za čtyři týdny. Příští měsíce touhle dobou budu ležet na písku a netýká se mě ta příšerná celodenní porada!“ Je to prostě takový zásobník radosti na klidně několik měsíců dopředu. To spontánní dovolená je spíš spousta nervydrásajícího shonu, jestli vůbec stihneme odjet. Přesto v sobě - kromě dovolené samotné - skrývá ještě jednu velkou radost, kvůli které by stálo za to tenhle shon podstupovat častěji.

Vždycky když jedu na pečlivě plánovanou dovolenou, dělám to, co je obsaženo už v názvu – pečlivě plánuju. Nakoupím průvodce, rozešlu e-maily lidem, kteří místo znají, trávím hodiny na TripAdvisoru hledáním všeho, co udělá naši dovolenou dokonalou, shlédnu na YouTube videa lidí, co už tam byli. Místo abych se díky tomu ještě víc těšila, dostaví se dost často depka: z protichůdných doporučení, kam jít, co vidět, kde jíst, která jsou skoro vždycky jiná než co bych si vybrala sama, a naříkaní, že těch krásných věcí je tolik, že to prostě zase nestihneme. Vyrážím nicméně dokonale připravená, což se zdá chvályhodné, podle mě je to ale zásadní chyba.

Až díky této dovolené na poslední chvíli na Floridě mi došlo, jak radostné je v dnešní době neplánovat a nechat se zaskočit. Jak dobrodružné je nevědět, kde budete večer spát. Jak zábavné je nemít v ruce tři knihy s podrobným popisem místa, ale spoléhat na jednostránkovou mapu a co za poklady si v něm sama objevím. Jak dobrý pocit je sednout si do restaurace, která se vám líbí, když kolem ní procházíte a nenechat si pohled do jídelního lístku ovlivnit tím, že číslo dvacet šest, smažené haitské nudle s pěti druhy masa, chutnalo nebo nechutnalo 96 procentům návštěvníků, kteří tohle jídlo měli před vámi a ohodnotili na webu. Samozřejmě, že nám uteklo, že vedle našeho hotelu je daleko lepší a levnější. Že ve městě, kde jsme byli, mají možná daleko zajímavější věci k vidění, než jsme si prohlédli. Určitě jsme jedli něco, co nám chutnalo méně, než by nám chutnalo jídlo doporučené …  Veškeré ztráty ale vyvážila radost z překvapení a spontánnost, kterých je dnes v mém životě velmi málo.

Všechny dovolené, které jsem zažila, mě bavily. Tahle na Floridě ale nějak víc. Nejspíš proto, že jsem ji několikrát "neprožila" ještě předtím, než jsem na ni odjela, ale až na místě a v čase, kdy se skutečně odehrávala. Bez plánů a bez pochybností, že některé věci měly být jinak. Protože neměly. Takhle to bylo perfektní.

Radost!