13.10.16

Břicho a bizarní noční otázky


Pro velký úspěch článků o mateřství další mateřské téma. :) (A to jsem si na začátku nebyla jistá, jestli mám o mateřství vůbec psát.) 



Do nedávna jsem kvůli těhotenství pravidelně usínala zhruba pětapadesát vteřin poté, co jsem večer padla do postele. Jenže teď už mi v tom třetí týden brání docela zdatné kopance, někdy do podbřišku, někdy do žeber, někdy se šíří mám pocit tak nějak po celém břiše. Kromě toho, že přemýšlím, co celodenní relativní klid a večerní smršť energie asi tak signalizují o budoucím rodinném spánkovém režimu, se mi ve tmě do hlavy vkrádají také různé bizarní otázky až obavy, které jsem sice těhotná, ale ještě bez viditelného břicha nějak vytěsňovala. Je mi jasné, že matky, co mají ve svém archivu jednu, dvě nebo dokonce tři a víc zkušeností, by se mi asi vysmály, ale já vážně tolik věcí nevím:

  • Čím a hlavně jak budu tomu minitvorečkovi stříhat nehty a čistit ouška? (Tohle už jsem ke své velké úlevě přenechala B.)
  • Jak rychle vůbec rostou miminkům nehty?
  • Kolik kapesníčků budu potřebovat na ten malinký obličejík a tělíčko? Je 700 kousků v jednom balení, co jsem dneska objednala, málo, nebo moc? Vyjdou mi na týden, nebo na měsíc?
  • Jak přesně poznám, že je čas vyměnit plínu? Bude miminko pokaždé křičet, nebo se to dělá preventivně, řekněme každé dvě až tři hodiny?
  • Jak často bych mu měla mýt vlásky a vůbec ho koupat?
  • Co konkrétně to znamená, když se řekne, že "mi praskla voda"? Je to čůrek tekutiny, co mě polechtá na stehně, nebo to vypadá spíš tak, jako když se z člověka vylije menší řeka?
  • Pokud to první, může se, čistě teoreticky, stát, že to přehlédnu?
  • Co když se mi během porodu bude chtít čurat? Co když i něco víc?
  • Jak na tom malinkém miminku poznám, že je nemocné a že je to vážné?
  • Co přesně s tím budu/mám dělat?
  • Budu panikařit?
  • Znamenají tyhle otázky bez odpovědi, že dělám chybu, když nečtu chytré knihy, mateřské weby a internetové diskuze a trvám na tom, že se budu řídit hlavně vlastním rozumem, intuicí, srdcem a spoléhat na to, že mě správně navedou?
  • Jsem k smíchu?
  • Jak dlouho je člověku dovoleno konverzovat o značkách kočárků, autosedaček, přesnídávek, než začne lézt krkem všem bezdětným přátelům?
  • Jak dlouho je člověku dovoleno o tomhle zvláštním stavu blažené omezenosti psát na blog, než těhotenskou posedlostí otráví všechny své čtenáře?

Tohle všechno se mi teď před usnutím honívá hlavou. Pozoruju to s mírnou panikou, neboť si uvědomuju, že některé odpovědi budu potřebovat, no, už vlastně relativně za chvíli. Nakonec ale stejně pokaždé usínám s myšlenkou, jak moc se těším.

6 komentářů:

  1. Jani, tady je odpověď na Tvoji otázku. Nejsi k smíchu.Tohle řeší všechny ženy, které budou rodit poprvé.Jen to nepřiznávají tak veřejně
    jako Ty. Jarmila

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ufff! Takže nejsem sama? To je fajn vědět. :) Děkuju!

      Vymazat
  2. Jani, řeším to taky, ale já mám teda na přemýšlení celou noc, protože od začátku těhotenství v podstatě nespím. Jestli miminko bude v noci taky zírat do tmy, tak se máme na co těšit :-) Jelikož jsi skoro od 2 měsíce dál, tak se těším, že mi tu zavčas sdělíš veškerá moudra a rady a tím vyřešíš moje otázky :) Vendy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, díky, píšu a budu psát, co můžu. :) Myslím, že druhý trimestr je jednodušší, držím palce, že se vyspíš. Já mám teď navíc hrozné energie, vůbec nevím, kde se to bere!!! Ale tuším, že to nebude na dlouho - no uvidíme. :)

      Vymazat
  3. Ahoj Jani...akurat pred 3 dňami som na teba myslela...mam 10 mesačného syna Jakubka-momentálne ma rymu a ja s nim..takto sme spolu poobede spali;mňa zacalo skriabat v krku a strašne mi tieklo z nosu-tak veľmi som si chcela zakasliat a vysmrkat sa;ale bála som sa ;že ho zobudim...a Pak som si spomenula draha Janka na teba-vcera bola radost ked Sa po 2 hodinach (trhol rekord)zobudil a ja konecne mohla kaslat;kychat;smrkat... ��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezký! :) Myslím samozřejmě ta starost, jak se člověk bojí i vysmrkat, aby nevzbudil svoje dítě, ne tu nemoc. A taky že na mě myslíte. Děkuju! A přeju, ať je vám oběma brzo lépe. Já jsem tak hrozně moc zvědavá, jak tohle všechno budu prožívat, až miminko nebude v břiše, ale na světě. Ať jste oba brzo fit. :) Jana

      Vymazat