16.05.17

Zuzana Boehmová: Miminko a táta spolu musejí umět být sami

První, koho jsem oslovila s dotazníkem v nové rubrice o kombinování mateřství a práce, je moje kamarádka, novinářka a konzultantka v oblasti gender Zuzana Boehmová. Poznaly jsme se tady v USA před dvěma lety.

Zuzana kdysi pracovala jako redaktorka v časopise Elle. Pak se ale rozhodla, že chce zkusit zaměstnání v zahraničí a naučit se pořádně anglicky, a tak odjela studovat na Johns Hopkins University ve Spojených státech. Z původně plánovaných pár let ve škole se postupně stalo už třináct. Za tu dobu Zuzka ukončila magisterské studium a získala práci v OSN a ve Světové bance. Dnes pracuje především z domova jako konzultantka pro Světovou banku a pro neziskovou organizaci New America. Kromě toho píše z Ameriky fantastické sloupky pro časopis Respekt. Zuzka žije v New Yorku, doma má skoro dvouletého syna a v červnu se jí narodí druhý.  

Takhle odpověděla na můj dotazník:
  
Co bys dělala s hodinou navíc, kdyby měl den 25 hodin?
Doufám, že bych si četla. Zavolala kamarádkám nebo se jela projet na kole.

Kolikrát denně si říkáš "zase nestíhám" a jak tenhle nepříjemný pocit řešíš nebo se ho zbavuješ?
Říkám si to často, a po pravdě, nevím, jak se ho zbavit. Většinou ho řeším delegováním nějakého úkolu na manžela.
Kdo nebo co trpí nejvíc, když nemáš čas?
Já. Zanedbávám cvičení, čas na přátelství. Občas trpí práce. A taky můj kulturní rozhled.
Jaký je tvůj praktický tip na ušetření času?
Žádnou vychytávku nemám. Držím se toho, že práce/úkol většinou trvá tak dlouho, kolik je na něj času. Co se týče domácnosti, synovi třeba nevaříme žádná speciální jídla. Místo toho se snažíme jíst zdravě a vyváženě, takže mu od začátku servírujeme to samé, co máme my.
Čím trávíš čas, protože musíš, ale vlastně nechceš?
Uklízením kuchyně a kuchyňské podlahy po každém jídle. Luxováním kočárku. Organizováním ledničky. Hledáním všech dílů každé hračky kdykoli se k tomu dostanu. Udržováním pořádku a jakž takž systému, kdykoli to jde. Ve velkém úklidu nebo plnění velkých úkolů moc nevynikám. Neboli, radši při telefonování utřu umyvadlo a prkýnko od záchodu, než to odkládat na nějaký generální a systematický úklid.
Na co si naopak vždycky čas najdeš?
Na narozeniny. Na výročí. Když něco chce nebo potřebuje manžel, když něco naplánuje, nebo když potřebuje něco dělat sám. A na umytí vlasů. Na každotýdenní fotku toho, jak roste můj syn. Kupodivu i na nalakování nehtů - nechodím do salonu, ale naučila jsem se to do pár minut dělat sama. Na nákup kvalitního chleba.
Čím už čas rozhodně neplýtváš od té doby, co máš děti?  
Nevím, jestli to bylo plýtvání, ale hodně jsem omezila telefonování. Nikomu nevolám, pokud u toho současně nevykládám myčku nebo neuklízím prádlo. Taky se vůbec nedívám se na televizi. Míň se vidím s lidmi, kteří nejsou úplně nejbližší. Netrávím čas hádkami o věcech, co se stejně nezmění.
Která část tvého dne je časově nejkrizovější a jak ji řešíš?
Konec synova dne a večeře, když už začíná být unavený. To je mezi půl sedmou a půl osmou večer. Chtěla bych, aby ta poslední hodina byla příjemná a aspoň pro něj zábavná, ale často to nevyjde, tak se snažíme, aby aspoň při vaření ochutnával nebo se bavil tím, že něco míchám. Já i můj muž máme obzvlášť neradi, pokud ten druhý ještě není doma a jsme tudíž na tenhle úsek dne sami. Pokud nemáme doma nic čerstvého, co se dá uvařit do půlhodiny, maximálně do pětačtyřiceti minut, objednáváme něco zdravého jako donášku.
Vedeš čas jen pro sebe? Kolikrát týdně/měsíčně?
To je moje velké selhání! Plánuju ho, ale často nevyjde. Chci jít třeba na jógu, ale pak je venku tak hezky, že jdeme na procházku a já se na jógu vykašlu, protože nechci spěchat. Snažím se jednou do měsíce chodit na masáže někam poblíž domu. Taky ráda peču, ale na to potřebuju klid, takže to vyjde jen v případě, že syna hlídá muž.  
Máš nějaký rituál?
Pití čaje a mazání topinky máslem.  
Co je podle tebe nejlepší vynález, který ti zjednodušuje život?
Diktování zpráv hlasem, termostat, co umí regulovat teplotu na dálku, monitor dětského pokoje v mobilu, donáška bio ingrediencí s recepty, donáška ingrediencí na džusy, výtah. Nikdy doma nežehlíme, žehličku ani nemáme.
Jak řešíš jídlo a vaření?
Tradičně v tom smyslu, že nic nemrazíme a vše děláme čerstvé. Stojí to hodně času, ale jídlo je naše velké hobby. Třikrát týdně využíváme služby Purple Carrot nebo SunBasket. Jde o vegetariánské a bio jídlo, ingredience nám přijdou domů v chlazené krabici. Příprava jídla se tak dost zkrátí, protože není potřeba dojít na nákup nebo odměřovat exotické ingredience jako lžičku rýžového octa nebo tamari. Recepty jsou ale skvělé, a člověka to pořád nutí zkoušet něco nového. Navíc jíme různé druhy zeleniny, které bychom nejspíš z lenosti sami od sebe nekoupili. Co nám zbude, schovávám synovi druhý den na oběd. Zhruba dvakrát týdně jíme celá rodina někde venku.
Co nakonec nejspíš uvaříš, když si pár minut předtím říkáš, že absolutně nevíš, co dnes bude k večeři?
Vždycky máme doma cibuli, česnek, červenou čočku a nějaké polévkové koření. Nebo quinou s dušenými batáty a sójovou omáčku. V úplné krizi míchaná vajíčka.  
Co děláš jako první věc pro probuzení?  
Koukám na mobil, co mi píše rodina, a co mě čeká ten den v práci. Pak si čistím zuby.
V kolik chodíš obvykle spát a co se ti honí hlavou, když večer usínáš?
Uléhám v půl dvanácté nebo o půlnoci, ale vždycky si říkám, jak by bylo fajn, kdybych chodila dřív. Hlavou se mi honí, že se zase dost nevyspím. Pak taky různé hrůzy jako jestli jsou všichni zdraví, jestli bude zase světová válka a jaký to na nás bude mít dopad, že bych měla víc zabezpečit vchod na balkón, aby tam syn náhodou neproklouzl, jestli ho nepřejede auto, jestli máme jogurt na snídani, jestli jsem se muže dost zeptala, co práce a vůbec, a jestli by nebylo moudřejší žít někde blíž našim rodinám.     
Co je podle tebe v článcích o slaďování mateřství a kariéry největší tabu? O čem máš pocit, že se moc nemluví, nebo se v korektním světě dokonce mluvit "nesmí"?
O sexu. O tom, jak porod může poznamenat ženské tělo. Jak kdo řeší kojení, když nemůže být pořád poblíž dítěte. O velké nostalgii po svobodě, něž se děti narodily. O tom, s jakým klidem mnozí muži všechno stíhají, protože velká část z nich na 80% detailů ohledně dětí nemyslí.
Je něco, co se v péči o děti moc přeceňuje, přitom to, aspoň podle tebe, vůbec není tak důležité?
Kroužky a všeobecně organizované aktivity dřív, než jim je minimálně rok. Čtení o rozvojových stádiích.  
Jakou nejlepší radu jsi dostala ohledně kombinování mateřství, práce a života?
Že placená práce je mnohem jednodušší než nepřetržitá péče o děti. Že mít chůvu je mnohem praktičtější než jesle, protože chodí ona k vám a ona přizpůsobuje hodiny vašim potřebám. V jeslích bývají děti hodně nemocné, tak vám je stejně pošlou domů, a někdo s nimi doma zůstat musí.  Že je fajn pracovat z domova kdykoli to jde, a uvařit dítěti oběd a sníst si ho s ním. Ačkoliv je v prvních měsících hrozně těžké opustit malé miminko, je dobré odsát dost mléka a odjet sama na víkend, aby dítě zůstalo chvíli jen s tátou. Ona se práce s mateřstvím kombinuje mnohem lépe, když se ten druhý všechno od A do Z naučí a může kdykoliv zastoupit, aniž by se chodil ptát, jak často se dává krém proti opruzení, jestli je dost teplo na tohle pyžamo, a s jakou teplotou se už musí k doktorovi.  
Kdyby ses mohla vrátit čas do života před dětmi, udělala bys něco jinak?  
Našetřila bych si víc peněz, protože udržet tempo v práci a současně být k dispozici dětem se podle mě nedá, a na našem rodinném rozpočtu se to určitě podepsalo. Ne, že by to šlo, protože partnera jsem poznala až třicítce, ale dobře - měla bych děti v době, kdy mají prarodiče více energie.
Nad kterou odpovědí z tohoto dotazníku jsi strávila nejvíc času nebo nejvíc váhala a proč?
Čím už čas rozhodně neplýtváte od té doby, co máte děti? Nemůžu říct, že bych různé životně nedůležité úkoly předtím považovala za "plýtvání časem". Spíš naopak, pomalejší tempo - neboli čtení novin na gauči, hledání receptu na koláč a spaní do deseti - se mi vždycky moc zamlouvalo, a považovala jsem ho za skvělou časovou investici.



2 komentáře:

  1. Moc pěkný rozhovor. Fandím všem ženám maminkám, které pracují a vychovávají děti.Nejen kariéra, ale i každodenní práce kolem domácnosti a dětí je po zásluze odměněna! Ta odměna však příjde až děti dospějí.Ať se daří Vám oběma, paní Zuzce i paní Janě.

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělý rozhovor! Těším se na další!

    OdpovědětVymazat