Baby on board: Jak létat s miminkem?

Za chvilku to bude rok, co jsem psala o své první cestě letadlem s miminkem na klíně. Na článek přišla řada ohlasů a od té doby pořád dostávám na toto téma spoustu dotazů. Teď se do Čech s miminkem chystá i jedna moje kamarádka tady z USA, a protože už hrozně dlouho nemáme čas se sejít, abych jí všechno povyprávěla, řekla jsem si, že je ideální čas to sepsat.

Na začátek musím upozornit, že různí lidé mají s cestováním s dětmi různé zkušenosti. Tohle – v článku níže - jsou ty moje obohacené o doporučení Letiště Praha, které mě vybavilo spoustou dobrých tipů při mé poslední návštěvě Prahy. A ještě jedna věc: jsem přesvědčená, že pokud je člověk zcestovalý už před dítětem, zvládne to i s ním – protože dítě to zvládne. Nevidím důvod, proč by maminka s miminkem měli sedět doma. Leťte! Cestujte kamkoliv a užijte si to! Je ale dobré počítat s tím, že doprava bude trochu jiná a přizpůsobit tomu některé věci.   

Letenka

V letecké přepravě se děti rozdělují do dvou skupin: novorozence do dvou let věku a pak děti od dvou do dvanácti let. Novorozenci u většiny leteckých společností cestují zdarma, ovšem bez nároku na vlastní sedadlo, a tak často rodičům na klíně. Když letíme do Čech, snažím se zarezervovat letenku s odletem kolem osmé večer, abychom cestovali na noc (a je tak největší šance, že Ben celý let prospí) a ráno přistáli v Evropě. Už při koupi letenky rezervujeme sedačku v první řadě, kde je prostor na speciální koš pro miminko. Navzdory rezervaci jsem ho zatím nikdy nedostala, protože o něj žádalo víc lidí, ale to nevadilo, neboť jsem se aspoň mohla dožadovat oprávněné kompenzace. Na třech letech ze čtyř jsem takto získala možnost využít vedle volné sedadlo a vzít si na palubu autosedačku, kterou bych správně měla odbavit coby kočárek, pokud za ni nezaplatím. Což se nakonec ukázalo jako skvělé řešení, protože Ben je na sedačku zvyklý, dokáže v ní na lusknutí prstu usnout a já jsem měla tím pádem většinu letu volné ruce.  

Kufry

Tohle je pro mě samotnou obrovské poučení. Zavazadla jsem přestala řešit už hrozně dávno, protože žiju v přesvědčení, že se vždycky musím vejít do třiadvaceti kilo – a když dítě nemá nárok na sedačku, pak nemá mít ani kufr. Jenže to je a není pravda. Naposledy jsem se až na letišti dozvěděla, že Ben mohl mít stejně velký kufr jako já, v klidu jsme tedy mohli pobalit všechny vánoční dárky. Od té doby proto podrobně studuju nejen letenku kvůli časům, ale také všechen text psaný drobným písmem. Když si nejsem jistá co a jak, raději na leteckou společnost zavolám nebo ještě lépe napíšu – ať mám "v ruce" psanou odpověď. Obecně se mi každopádně zdá, že dopravci jsou k cestování s batolaty vstřícní a malá nadváha (1-3 kila navíc) mi vždycky prošla bez problémů.  

Kočárek

S kočárkem je to podobné. Tradiční letecké společnosti vám vezmou kočárek zdarma, u nízkonákladovek to ale bývá různé, a tak je dobré se poptat. Když si můžete kočárek vzít, dojedete s ním pohodlně až k nástupu do letadla. Hodí se vědět, že při bezpečnostní kontrole z něj musíte dítě vyndat (a to za všech okolností, i kdyby zrovna usnulo) a celý kočárek odevzdat na rentgen, což v našem případě, protože je dost široký, znamená i rozložit. Myslela jsem si, jak jsem na to nevyzrála, když jsem při prvním letu nacpala do kočáru všechno, co se mi nevešlo do příručního zavazadla, ve skutečnosti to ale byla pěkná hloupost – za rentgenem jsem nevěděla, co mám sbírat dřív. Pokud musíte nebo chcete kočárek odbavit, poptejte se na letišti po možnosti si nějaký zapůjčit – na pražském letišti třeba zdarma půjčují golfové kočárky, a to hned za pasovou nebo bezpečnostní kontrolou. S tím pak můžete dojet až k nástupu do letadla.   

Co si sbalit

Čím míň věcí, tím snadnější let a život. Já beru dvě příruční zavazadla – jednu malou kabelku, kterou mám neustále na těle a ve které mám pasy, letenky, peněženku a další důležité dokumenty. Do velké tašky pak dávám zbytek: pro sebe teplé ponožky, tyčinku k jídlu, diář, laptop, tablet s písničkami v offline režimu, knížku, minideodorant, žvýkačky, pro Bena jídlo, na dlouhý let čtyři až pět plen, vlhčené ubrousky, jedno náhradní základní oblečení a nosičku. Nosičku beru kvůli tomu, že při výstupu z letadla si kočárek často musím vyzvednout až u přepážky Oversized luggage, která bývá pěkně daleko a vydává se jako poslední. Poprvé jsem jela bez nosičky a než jsem tam došla, měla jsem ruce vytahané jako Saxana.  

Jídlo

Dětské stravy si do letadla můžete vzít tolik, kolik budete potřebovat. Já beru většinou jídlo kupované, které je dobře zabalené nebo má konce zatavený uzávěr, aby mi všechno neskončilo v tašce. Také jsem si ověřila, že když je jídlo v původním obalu, je to snadnější při bezpečnostní kontrole, protože ho nemusím ochutnávat. Odpadá díky tomu další vybalování, zabalování a ušetří to spoustu času. Když máte pyré vlastní výroby, většinou ho ochutnat musíte. To platí i pro čaj nebo vodu. Na některých letištích (třeba v Praze) už ale existují i chytré přístroje, které jsou schopné prověřit tekutovou stravu bez toho, abyste ji museli otevírat a ochutnat.

Kdy na letiště?
Asi nemusím zdůrazňovat, jak se nám vždycky hodilo být na letišti včas, čímž myslím klidně tři hodiny před odletem, abych měla čas Bena jakž takž v klidu přebalit nebo nakojit. Všechno jsem to zvládla v klasickém prostoru letiště, ale pokud se toho bojíte, spousta letišť už dnes nabízí možnost připlatit si za služby salonku – a to i když nedržíte v ruce letenku do byznys třídy. V Praze se dá na Terminálu 2 využít dokonce speciální služba Private Check-In Service, tedy privátního odbavení. Stojí 999 Kč na osobu (děti do tří let zdarma) a máte v ní služby letištního agenta, který za vás vyřídí veškeré náležitosti související s odbavením plus vstup do letišního salonku. Stačí, když po příjezdu na letiště kontaktujete pracovníka na informacích, odevzdáte mu svůj kufr, pas a pak šup do salonku, kam vám agent přinese palubní vstupenku. V salonku máte k dispozici jídlo a pití, toalety, přebalovací stolek a dokonce dětský koutek. Obzvlášť na lety s přestupem a dlouhým čekáním naprosto ideální! 

Šťastnou cestu a pokud máte další otázky, pište do komentářů.