24.01.19

Co mi ještě dělá radost: Zima z tepla domova

Horký salep, těšení se do Čech, že Benjamín umí usnout sám v postýlce, seriál Geniální přítelkyně ... věcí, co mi v tyto dny dělají radost, je několik. Ale jedna, na kterou bych skoro zapoměla, ačkoliv se mi pravidelně výrazně připomíná, mně uhodila do očí včera večer, když jsem se po půlnoci dívala z okna. 


V Ankaře je už pár týdnů pod nulou, většina dní je šedivých, zatažených, mlhavých. V jedenadvacátém patře nám každý večer a noc duje do oken divoký vítr, ve kterém se často točí sněhové vločky. V té výšce jsou uhrančivé, obrovské, podtržené zeleným světlem z mostu pár kroků od našeho domu. Občas se stane, možná kvůli vánici, možná z jiného důvodu, že světla vypnou a vypadne proud. Domem se nese až děsivý klid. Na mostě se tmavé postavy ještě pečlivěji zahalí do kabátů a pod mostem hubení toulaví psi zrychleně čmuchají, pohazují hlavami a hledají jakýkoliv zákryt, kam ještě tolik nefouká. 

V takové chvíli si vždycky uvědomím, jak jsem šťastná, že mám domov, v něm teplo, horkou vanu, rodinu. Mám zimu a tyhle její stránky - mráz, sníh, vítr - ráda. Ale vím, že je to hlavně kvůli tomu teplu, do kterého se můžu vracet a ze kterého to všechno můžu pozorovat.  


Foto: Getty Images

11 komentářů:

  1. No, Jani, při čtení věty "Na mostě se tmavé postavy ještě pečlivěji zahalí do kabátů ... ", jsem si říkala, že by mi od vás vůbec nevadila nějaká detektivka!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)) Děkuju! ... Já jsem se včera tak nadřela s jedním krátkým článkem do novin, že jsem si říkala, že už na to psaní asi nemám. A teď tato zpráva. Tak jsem zase nabitá. :) Děkuju, Kim!

      Vymazat
  2. Ja zrovna docetla Elenu a Lilu a byla jsem z toho konce dost vnitrne strnula. Pak na uklidneni vzala vasi knizku a precetla par kapitol a vse bylo zase v pohode. Jani nesmite ochuzovat nas ctenare o ten vas fakt moc hezky styl psani. Ja na detektivky moc nejsem, ale pro ne :-)))
    Fajn den...mavam, tady je take snih a ja tu bilou nadheru
    miluji.
    Dagmar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dagmar, děkuju! Ano, já vím, ten konec ... Na druhou stranu, není to život? Poslední dobou o tom přemýšlím taky ve vztahu ke knížkám Viktorie Hanišové. Žádné šťastné konce, někdy žádná řešení, prostě realita. Ale když je k ránu zavírám a mám pak spát, tolik bych si ty happyendy přála! ... Moc děkuju! Tady dnes jaro. :)

      Vymazat
  3. Jani, jak se Vam serial Genialni pritelkyne libi?Ja jsem z nej naprosto nadsena. Mam pocit, ze knihu vystihl perfektne... Je z nej citit ta Neapol..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani! Neskutečný! Minulý týden jsem kvůli němu nešla spát před druhou v noci. Nádhera! Opravdu se povedl, jsem nadšená. Líbilo se mi úplně všechno: výběr herců, ta monochromatičnost, jak to postupně jde do barvy s tím, jak se vyvíjí příběh, převedení toho komplikovaného vztahu Elena Lila do filmu, emoce, Neapol v té době. Úchvatné. Navíc většina postav vypadá hodně podobně, jak jsem si je představovala u knížky, snad jen s výjimkou Antonia, ten se mi zdá zbytečně starý, působí spíš jako Eleny táta. Včera jsem se znovu dívala ještě na film o filmu a taky jsem nakoukla na výpisky z knížek, které si asi přečtu ještě jednou. Nechápu, proč mě to tak oslovilo, ale je to pro mě životní zážitek ... A od minulého týdne zase oprašuju italštinu. Mám tady rozložené učebnice, svůj starý sešit, dokonce jsem si stáhla aplikaci do telefonu. :) Tak velký zásah to mělo! :)

      Vymazat
    2. Jo, tak to mam hodne podobne.😀 Miluju, kdyz mluvej tim dialektem, ktery zni uplne jinak nez italstina. Teda mam ten pocit, italsky neumim.Je dobre, ze se zfilmovani neujala nejaka holywoodska produkce, ale cisi z toho ta Italie...Ja ted teprve docitam 4.dil a z toho vyvoje me hodne mrazi...ale napsane je to fakt skvele...

      Vymazat
    3. Jani, já jsem taky ráda, že to dělali Italové. Moc! Jestli máte možnost kouknout na ten film o filmu, tak vřele doporučuji. Mně se taky moc líbí, jak režisér mluví o tom, kolik si s Elenou Ferrante vyměnil během psaní scénářů a natáčení e-mailů. Jak prostě ona zůstala pořád tajemná i pro štáb, navzdory tomu humbuku kolem. I v tomto to pro mě má velmi speciální náboj ... to tajemství! Vždyť kolik jich dneska kolem sebe máme?

      Vymazat
    4. Urcite si to najdu.Diky za tip.😉...taky miluju tajemstvi.....

      Vymazat
  4. Milá Jani,
    tak já Vás taky potěším. Mě při přečtení této věty
    "Na mostě se tmavé postavy ještě pečlivěji zahalí do kabátů a pod mostem hubení toulaví psi zrychleně čmuchají, pohazují hlavami a hledají jakýkoliv zákryt, kam ještě tolik nefouká"
    napadlo přesně to samé jako Kim. Úplně jako z detektivky. Fakt dobře napsané, uplně jsem to viděla před sebou.
    Regina

    OdpovědětVymazat