Školní uniformy: Ano, nebo ne?

Benjamín začal minulý týden chodit do školy a pro mě je to první zkušenost s uniformami. Na začátek mě překvapilo, že uniforma je oproti mému očekávání (košile s límečkem, dlouhé kalhoty) vlastně poměrně uvolněná - pro jeho aktuální ročník je to modré tričko s logem školy, tmavěmodré kalhoty a modrá mikina, kterou si děti mohou obléct, pokud je jim zima. Musím říct, že jsem se na nošení uniformy docela těšila, ačkoliv názor na to, jestli uniformy do školy ano nebo ne si asi vytvořím až v průběhu roku. Zatím jsem si sepsala plusy a minusy, jak to vidím druhý týden. 



Je to jednoduché
Je jasně dané, co na sebe, takže ráno v půl sedmé, kdy Benjamín musí vstávat a Oliver ještě spí a nechceme ho budit, neřešíme dramata, jaké tričko, jestli kraťasy nebo dlouhé kalhoty, jaké barvy. Oblékne se během pěti minut a můžeme vyrazit na autobus. Na druhou stranu, vybírání oblečení a jeho slaďování je určitý styl sebevyjádření, který tímto odpadá. U pětiletých, šestiletých dětí, vlastně možná na prvním stupni mě to asi netrápí, u větších dětí bych asi řešila víc, jestli nařízením nosit uniformu o něco nepřicházejí. 

Je zřejmé, kdy je škola a kdy volno
Od první chvíle, co si Benjamín uniformu oblékl, mu bylo jasné, že teď je v módu "jdeme do školy". Stejně tak když skončil, ptal se mě, jestli si může uniformu vysvléknout a být "doma". Takže zase: pomáhá mu to hlídat režim, jasně oddělit čas ve škole a čas mimo ni.  

Stírají se rozdíly
Pokud se jedná o soukromou školu se školným, asi je to jedno. U státních škol by se mi uniforma líbila, protože stírá rozdíly mezi dětmi, kterým rodiče mohou koupit (skoro) všechno a těmi, kteří mají oblečení třeba z druhé ruky a je to vidět. Jenže stejně jako u prvního bodu, výhoda je i nevýhodou. Třídní rozdíly existovaly a existovat budou. Uniformami je možná vyzmizíkujeme ze školního prostředí, ale ne ze světa. Slyšela jsem názor, že uniformy vedou ke stádovitosti a falešnému pocitu, že jsme všichni stejní. To si nemyslím. Děti přece netráví svůj čas jenom ve škole, ale i v jiných kroužcích nebo skupinách, kde se uniformy nenosí. Souhlasím ale s tím, že jestli máme děti vychovávat do světa, jaký je, k samostatnosti a ke schopnosti čelit výzvám, k tomu, že každý jsme jiný, máme jiné vkusy, talenty, jiné rodiny a jiné možnosti, pak bychom jim to možná mohly ukazovat i ve škole. Je mi ale jasné, že teď ze mě mluví i jistá privilegovanost. Tuším, že v chudých rodinách jsou rodiče i děti za uniformu vděční. Taky bych byla.    

Dobře to vypadá
Pokud jsou uniformy hezké, což většinou jsou, když jsem byla v Benjamínově třídě, působila na mě celá tak nějak kompaktně a hezky se na všechny dívalo. Navíc mi přijde, že k jeho aktuální škole se prostě hodí – všechno v ní tak nějak hezky ladí, uniformou s logem se zřejmě pěstuje i pocit sounáležitosti a loajality nebo hrdosti vůči škole. Ovšem takhle to vidím já jako dospělák a po prvních pár dnech. Za pár měsíců nebo za půl roku možná budu říkat něco jiného. Ale taky proto si to sem píšu, abych pak mohla svoje dojmy porovnat a názory korigovat. 

A jsem zvědavá na vaše dojmy a názory na uniformy.