CO SE NEVEŠLO? #5

Oproti říjnu jsem se v listopadu dost polepšila. :) Kromě copywritingu jsem napsala příspěvek o filmové cenzuře pro zahraniční deník do Deníku N, pak tamtéž shrnutí summitu G20 a v Glancu jsem tentokrát řešila, jaké to je být v Asii běloška ze Západu. Tady to všechno je. 





  • Na konci září se v Kuala Lumpur konal Český filmový festival. Jako úvodní snímek pořadatelé vybrali film "S tebou mě baví svět", který jsem viděla mnohokrát, přesto jsem si ho tak daleko od domova a obklopená českou komunitou nechtěla nechat ujít. Taky mě zajímalo, co na něj řeknou místní. A hele! Překvapení se konalo už na začátku, kdy jsem zjistila, že z filmu musel v místní kultuře zmizet "nevhodný" obsah. Kterým, jak se ukázalo později, je i miminkovský zadeček. Jak to funguje? Kdo to kontroluje? Co to vlastně znamená "nevhodný"? Ptala jsem zvědavě tak dlouho, až z toho vznikl článek pro Deník N. 


  • A v Deníku N ještě zůstaneme. V polovině listopadu mě editor Honza požádal, abych sledovala v indonéském a místním tisku zpravodajství a summit G20 na Bali a napsala z něj nějaké shrnutí. Jak mě baví politika a bavilo mě sledovat i tuto největší politickou schůzku roku, tak jsem si uvědomila, že dělat se dvěma malými dětmi zpravodajství víc než jednou do roka je nad moje síly a nervy a tudy moje cesta - ani teď, ani v budoucnu - nepovede. Šidila bych nás všechny - děti, noviny i sebe. Kromě toho, v dnešním světě už dávno neplatí, že není nic staršího než včerejší noviny. Spíš bych řekla, není nic staršího než zpravodajský článek, který jste napsali před hodinou. A to mé touze po tom cítit ve své práci značnou smysluplnost a přinášet něco nového a zajímavého moc nepřidává. Kdyby vás přesto zajímalo, co jsem dala dohromady, tady to máte.

  • Nejzajímavější práce pro mě ale byla na textu, který vydal Glanc jako můj pravidelný fejeton z Malajsie. Psala jsem v něm o tom, jak jsem až tady v Asii naplno pochopila, jaké privilegium je bílá barva kůže, jaké výhody přináší, ale i jak mě blokuje doopravdy poznat, kde to vlastně žiju. Vím, že v Česku je tohle výbušné téma a dost by mě zajímaly reakce lidí, kteří časopis četli a jsou mimo moji bublinu.