OKAMŽIK RADOSTI: Dobrá taktika, jak se přestat bát
Píšu o ní ale z jiného důvodu. Povídaly jsme si o tom, že jednou z největších životních překážek je pro většinu lidí strach.
"Copak ty ses nikdy nebála?" zeptala jsem se jí.
Zasmála se. Bojí se pořád. Ať už toho, že po našem setkání měla jít k zubařce, nebo proto, že se jí strach svírá jen tak – preventivně. Aby ji eventuální pohroma nezastihla nepřipravenou.
A právě to ji naučilo se strachem pracovat. Aby žádná "jobovka" nepřišla jen tak, připravuje se na ni. Konkrétně tak, že si v hlavě vytvoří ten nejhorší možný scénář a rozebere ho na prvočinitele.
Co přesně mi nahání strach ze zubařky?
Že mi najde kaz? Dobře, nechám si ho opravit.
Že to bude něco stát? Bude. Ale zruinuje mě to? Nejspíš ne.
Že najde něco horšího? Dobře – a co bych dělala potom? Šla bych se léčit.
Že to nemusí dopadnout a můžu umřít? Ano, může se to stát. Ale jednou umřeme všichni.
A tak dál.
Tento přístup je skvělý v tom, že se dá aplikovat na cokoliv. Od dopisu z magistrátu přes strach z létání až po obavy z vážné nemoci. Všechno jsou to menší či větší strachy – žádný není zanedbatelný. Ale když je člověk rozebere na prvočinitele, přestanou být tak strašně mučivé. Nezmizí - to ne. Ani člověk nechce některé černé scénáře připustit, natož se s nimi smířit. Ale bojí se o kousíček míň. A někdy právě o ten kousek, který je potřeba k tomu, aby dal v padesáti po patnácti letech výpověď a řekl si: "Zkusím to."
Nejspíš nebudu mít projekt ani peníze.
Přijdu kvůli tomu o dům?
Nejspíš ne. A i kdyby, můžu jít do nájmu.
A co když nebudu mít ani na nájem?
Mám přece kamarády, kteří by mi pomohli. S bydlením i hledáním práce.
A co když práci neseženu?
A tak dál. Princip už znáte.
Přišlo mi to jako hezká, jednoduchá taktika, jak na strach. Tak ji posílám dál.
A ilustrační fotce, kterou jsem si k textu našla, jsem prostě nedokázala odolat. :)
Moje slova, Jani...
OdpovědětVymazatKontakt s tou damou urcite nebyl posledni, a my dve se mozna taky brzy potkame - kdyz to Nahore projde - chystam se do Brna:-)!!
Tak Krasny den vsem,
L
Budu se těšit. :)
VymazatDekuju, Jani, za pripomenuti. Podobne aplikuju u deti, kdyz maji z neceho strach, u sebe zapominam. Myslim, ze se to neda aplikovat 100 % (napr. o sve bydleni bych opravdu prisla nerada a vidina podnajmu ani spani pod stabem by me veru neuklidnila), ale na spoustu situaci to urcite uspesne aplikovat lze :)
OdpovědětVymazatSouhlasím. Já to taky nemám tak, že bych se díky tomu smířila s tím, že nebudu mít kde bydlet nebo s nějakou nemocí. To si myslím, že nefunguje nikomu - spíš by bylo divné, kdyby to tak bylo a člověk nad strachy mávnul rukou jako že o nic nejde. Ale rozpitvat strach je dobrá pomůcka, jak se bát alespoň o kousíček míň.
VymazatDěkuji moc, to je moje téma a chtěla bych říct, že nejen si to říkat v hlavě, ale napsat si to, velice pomáhá zhmotnit možnosti a řešení, jak se přestat tolik něčeho bát. Jen si na to vzpomenout, když se strach objeví z ničeho nic...napsala jste to moc hezky a opravdu se člověku trochu uleví, když ví, že s tím může pracovat a jak.:)ještě jednou děkuji
OdpovědětVymazatMoc děkuju! A souhlasím, že napsat si to má určitě ještě větší sílu, než nad tím jen přemýšlet. No jako všechno. Co je na papíře, je prostě hmotnější, jako by mělo větší váhu, význam, viďte? Jsem ráda, že to tak nevnímám jenom já.
VymazatPravdu dite, damy... Litera scripta manet:-)!
Vymazatwhat about this ?
OdpovědětVymazatTutuapp 9Apps