15.12.15

Kým jsme, si určujeme jenom my sami

Dneska se mi stala zvláštní věc. Chodím psát do kavárny, kde už nějakou dobu potkávám jednoho staršího muže. Vždycky mě zdraví a někdy mi drží místo u mého oblíbeného stolu, když náhodou přijdu ráno pozdě a je hodně plno.
05.08.15

Na co si v Americe nikdy nezvyknu?

Na tu hroznou zimu - Pokaždé když dostanu otázku, co mi v Americe způsobilo největší šok, odpovídám, že za a hlasitost a za b láska téhle země ke klimatizaci a ledu všeobecně. Přiznávám, že jsem dost zimomřivá, ten typ, co spí i v létě, kdy teplota v noci klesne pod dvacet, v tlustých ponožkách. Jenomže tady abych je měla na sobě kdykoliv, když zrovna nejsem venku. 
15.09.14

Loňská katastrofa = letošní radost

Sedím ve vlaku na nádraží v Miláně. Pět minut. Deset. Patnáct. Třicet. Pětačtyřicet. Hodina a pět minut poté, co měl, vlak konečně vyjede. To už máme s bratrem vážný problém, protože letadlo domů nám nejspíš uletí.