15.09.14

Díky téhle ženě vařím! Budete taky. :)

Nedávno jsem tady psala, že mi dělá radost listovat kuchařkami a kochat se jejich dokonalostí. Když pak ale dojde na samotné vaření, všechna ta dokonalost mě vlastně ...

... znervózňuje a recepty jako opékané srnčí s růžovou džinovo-jablečnou omáčkou a pečenými pórky (Nigela Lawson) mě akorát odrazují, místo abych se je s nadšením pokoušela uvařit.

Už se zdálo, že všechny jsou takové, pro mě akorát na dívání a kochání, když jsem objevila Lauru a její videa na www.laurainthekitchen.com. Kombinace italského temperamentu a americké afektovanosti mě sice nejprve vyděsila, ale v záplavě nudných videí vlastně vzbudila a pobavila. Takže jsem se dívala dál. Když Laura řekla, že bude péct prostě „apple pie“ a ne křehký americký dvouvrstvý koláč s jablky a pyré nebo nějakou podobnou noblesně znějící blbost, že je to úplně easy, protože všechny suroviny už máte nejspíš doma, že je úplně jedno, když jablka nebudou vyrovnaná jako podle pravítka, protože je to váš výtvor a o to jde, a když to všechno navíc začala dělat u sebe v kuchyni s pomocí věcí, které mám doma i já, poprvé v životě jsem na základě videa pocítila chuť něco v kuchyni zkusit. A taky jsem to udělala. V devět večer, protože všechny ingredience jsem vážně měla doma. Recept mě neposílal do jednoho obchodu pro speciální mouku, do druhého pro specifickou odrůdu jablek ani do domácích potřeb koupit si jiný, vhodnější plech.

Upekla jsem apple pie. Taky banánový chleba. Brownies. Uvařila kuřecí kari. Čočkovou polévku, které se říká prostě čočková polévka.

A zjistila jsem, že to se mnou vůbec není v kuchyni tak hrozné, jak jsem si myslela, a hlavně, že i vaření může být radost, když ho zbytečně nekomplikujete vzletnými slovy, drahým nádobím a snahou o perfekcionismus, jež má ohromit, leckdy však v reálném životě zařídí přesný opak.

Milá Lauro, i když tomuhle textu vůbec nerozumíš, děláš mi tím jednoduchým přístupem obrovskou radost.

Žádné komentáře:

Okomentovat