24.11.14

Okamžik radosti: Mýt si vlasy pěnivým šamponem

Nedávno jsem dělala rozhovor se ženou, která mi vysvětlovala, proč se mám vyhnout drogerii a věci na očistu těla i domácnosti kupovat zásadně v obchodech s organickými produkty. Musím říct, že na podobná doporučení alá vyhodit úklidové prostředky a koupelnu cídit citronem, nějak úplně nevím, jak mám reagovat.
Na jednu stranu je mi jasné, že je na nich cosi pravdy, protože věci z drogerie jsou dnes většinou opravdu jen různě namíchané a ovoněné chemické sloučeniny, na druhou si prostě neumím představit, že se v 21. století s diářem nabitým k prasknutí pustím v sobotu dopoledne do čištění vany a sprchové koutu pomocí půlek citronu. A ano, jsem taky líná. A šetřivá, jeden citron totiž tady za mořem vyjde zhruba na dolar.

O kosmetice ale přece jen přemýšlím trochu jinak, a tak když mi dotyčná nabídla, abych vyzkoušela netoxický šampon, ráda jsem přijala. Už po cestě ze schůzky jsem se viděla s ozdravenou hřívou a vážně jsem se těšila, až si šamponem umyju vlasy. Hned po otevření se dostavilo první zklamání, šampon vůbec nevoněl. Nalila jsem si ho do ruky a pak na vlasy, ale když jsem do nich znovu sáhla, jako by tam žádný nebyl. Zkusila jsem přidat množství, ale zase nic. A hlavně, žádná pěna! A ani jedna barevná bublina! Mnula jsem si vlasy, které nijak nevoněly, prsty po nich neklouzaly, ale zasekávaly se ve slepených koncích, připadala jsem si, že mačkám krepák, navíc špinavý. Asi je to síla zvyku, ale bez pěny prostě nemám pocit očisty. Dobrá, asi to tak má být, tohle je rozdíl mezi přírodou a chemií. Moje vlasy byly možná superzdravé (nevypadaly tak), ale místo radosti se dostavilo spíš zklamání. Jak si se šamponem na hlavě vždycky libuju, tentokrát jsem se těšila, až to podivné nic opláchnu a vlasy budou aspoň trochu poddajnější. Od té doby jsem si ho při každém mytí dávala na hlavu vždycky trochu víc, jednak abych vytvořila aspoň nějakou pěnu a taky abych ho dřív spotřebovala a mohla se vrátit k mým oblíbeným z drogerie.

Nejspíš to vůbec nejsou šampony. Taky to bude nejspíš jejich vina, že mi dost padají vlasy. Bůh ví, co mi způsobují na kůži, kam si nevidím. Hned při prvním nanesení jsem ale okamžitě získala dojem, že teď si konečně po několika týdnech "umyju vlasy pořádně". Svého oblíbeného jsem si dala na hlavu tolik, že pěnily nejen vlasy, ale celá vana, koupelnou poletovaly miniaturní bubliny barvy duhy a já jsem se sprchovala a nasávala vůni Ruměnek. Byla jsem zdravě spokojená po použití zřejmě úplně nezdravého produktu.

A teď mi řekněte, co se počítá víc: ten nezdravý šampon na mé kůži, nebo ta zdravá radost v mysli?

2 komentáře:

  1. Presne to by zaujimalo aj mna! A presne kvoli tej chybajucej pene som sa este na ziadny takyto pokus neodvazila O:) Ale aspon som prestala pouzivat sampony so silikonami, to sa predsa musi pocitat!

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravim Vas Jani, ctu si ted zpetne Vase starsi prispevky a musim se s Vami podelit o jeden tip, i kdyz je mozne, ze po ctyrech letech uz jste na nejaky takovy narazila :-) naprosto chapu Vase pocity, mam stejnou zkusenost a proto jsem nadsena, ze jsem objevila znacku Alverde, ktera dela sampony bez silikonu,z velke casti prirodni, vonici a kdyz nanesete malinko vice, i penive. Nejuzasneji mi voni sampon s cernym peprem a tymianem, to je raj. Tak kdybyste si vzpomnela, az budete opet v CR, zkuste ho v drogerii ovonet ;-)

    OdpovědětVymazat