5 radostí, které mi udělal můj muž tento týden
Vzal si ve fastfoodu dva ubrousky místo osmi - Když jsme se seznámili, brával si B. k hamburgeru ve fast foodu něco mezi deseti až patnácti ubrousky, pět kečupů a tři minibalení pepře. Když jsem se ho ptala, proč to dělá, když od všeho využije přesně jeden kus, dokázal mi k tomu říct jen tolik, že to nikdy nepočítal.
Prostě „nahrábne, co nahrábne“ a co se nepoužije, to se vyhodí. Ono když se narodíte do země dostatku, asi vás vůbec nenapadne o tom přemýšlet.
Zrecykloval plastovou láhev od sprchového gelu
B. jako dítě na rozdíl ode mě nesušil na topení kůru z těch málo pomerančů, co doma byly, ani neprosil dědu a babi o staré noviny, které posléze odtahal do školy. Než jsme se poznali, trochu ho podezřívám, že do té doby zrecykloval jen obrovskou krabici od nové televize. A to jenom proto, že když ji vynášel z baráku, zrovna kolem projížděli popeláři, kteří se nabídli, že to vezmou. Zase jsem ale díky tomu pochopila, že mě opravdu miluje, když mi po několika měsících chození zavolal, že nám (nám!) koupil speciální odpadkový koš na recyklovatelný odpad. A teď do něj dokonce občas něco hodí, jako třeba tu plastovou flašku od sprcháče.
Naučil se nové české slovo "uši" a vyslovuje ho uši, nikoliv "júši"
Mám dva certifikáty z angličtiny, přesto se na začátku každé konverzace vlastně s kýmkoliv omlouvám, že „moje English je pořád trochu … you know what I mean.“ B. má za sebou pět měsíců češtiny, z nichž si pamatuje zhruba deset slov plus jedenácté jsem ho naučila tento týden. Kdykoliv ale někam jdeme a jeho přátelé se ho ptají, jak je na tom s češtinou, odpovídá – v angličtině - takto: „Tak stoprocentně plynule nemluvím, ale učím se.“ A to umí říct dobrý den, jedno pivo, samozřejmě, zajímavé, děkuji mockrát a teď … uši. Slyšíte? Takhle přirozeně zní americké sebevědomí!
Odnesl staré časopisy
Kupuju si v Americe řadu časopisů, které schovávám. Minulý týden už jejich hromada ale narostla do takové výšky, že i já jsem naznala, že je na čase je vytřídit. Bylo mi líto je vyhodit. A do směsného odpadu? Nikdy! A tak mě napadlo, že je odnesu do posilovny, která je součástí našeho domu a kde poměrně dost sousedů pravidelně multitaskuje tím, že si u šlapání na rotopedu čtou Time. Amerika – hlavně neztrácet čas! Můj muž nejen, že to považoval za dobrý nápad, že je rovnou nevyhodíme, ale ještě někomu udělají radost, dokonce mi s tím ještě pomohl. Takže teď tam ve stojanu mají dvacet vydání magazínu Time a taky českou Elle, Dietu a hromadu novin.
Naprogramoval mi televizi na neděli večer, kdy nebude doma
Ze základní nabídky 750 kanálů, v nichž hledám tři hodiny trvající hokej tak dlouho, až je po hokeji, vybral deset, které aspoň někdy sledujeme a uložil je na ovladač pod čísla 1 – 10. Čímž pádem už vlastně musím končit, protože za tři minuty začínají Oskaři.
Radostné pondělí do Čech!
skvělý článek! Aby jste se ještě taky zasmáli tak muj přítel (Amík) vše nepotřebné vyhazuje. Máme nalezence kocoura a miska na vodu, kterou měl ze začátku, už byla malá, nevešlo se do ní tolik vody jak kocour časem rostl (muselo se mu vodu dvakrát denně doplnovat, aby měl kocour furt plno, a tím tedy P. zhodnotil, že je miska malá). Přítel mu tedy koupil misku novou, větší. Milej kocour začal novou misku převracet a voda byla vylitá všude. Takže co se s tím bude dělat? Sice je nová miska větší, ale nestabilní a kocour jí ještě k tomu ze srandy převrací? Takže závěr je, nebudu to prodlužovat, že se jelo do krámu pro tu samou původní stabilní malou misku, protože tu původní samozřejmě přítel vyhodil týden před tím do koše, jakožto už více nepotřebnou...... Smála jsem se mu. Takto vyhodil i skleničky na víno, že když jsme jen dva tak přece nepotřebujeme 8 skleniček na víno! Pak přijelo jednou více přátel najednou a že si rozdělají víno. Když to dobré drahé víno nalíval do těch plastovej kelímků, protože nebylo nic jinýho do čeho to nalít, tak jsem se opět potutelně smála...... Aneb vítejte v USA, co nepotřebujete zrovna tak vyhodte, protože až to budete potřebovat, tak koupíte přeci nový po cestě z práce :D :D Z toho mě může trefit...
OdpovědětVymazatKatko, děkuju. :) Mám podobnou zkušenost, i když ne přímo od manžela. Psala jsem o tom tady - www.zenysro.cz/detail/clanky/5933/EDITORIAL-Umite-opravovat, jak se na mě dívali jako na blázna, když jsem chtěla nechat opravit zimní boty. :) Na druhou stranu, nedávno jsem četla, že 75% Američanů nezaparkuje auto v garáži, protože ji mají tak zadělanou krámy, že se tam prostě nic nevejde. Několik takových jsem taky viděla, takže těžko říct, jak to s tím vyhazováním vlastně je. Asi nejde zobecňovat jako u ničeho tady. :)
OdpovědětVymazat