07.12.18

Jak zachránit planetu: Návod z Moravy, se kterým Instagram neohromíte

Kdykoliv teď v Česku otevřu lifestylový časopis nebo se podívám na Instagram, zavalí mě alarmující zprávy o zbídačeném stavu naší planety a zaručené návody, jak ji zachránit. 

Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem ekologicky smýšlející člověk. Pod tíhou těch tipů, obrázků a komentářů ale poslední dobou získávám dojem, že když letím dvakrát do roka letadlem za rodinou, tu a tam si vezmu kafe do papírového kelímku (protože mám ráda, když mi vydrží déle teplé), nevlastním designovou láhev na vodu, nemám v kabelce dřevěný příbor, ocelové brčko na vícero použití nebo bio – eko – raw a vegan nákupní tašku (pouze úplně obyčejnou látkovou a kolikrát stokrát použitou igelitku) anebo neutrácím stovky dolarů za designové oblečení vyrobené z plastů vylovených z oceánu a poničených rybářských sítí, posílám lidstvo i planetu do záhuby. Zkrátka, z časopisů, sociálních sítí a také z debaty s mými přáteli ve velkých městech to často vypadá, že pokud si z tématu záchrany planety neudělám projekt naplněný spoustou předsevzetí či radikálních omezení a nepořídím si řadu cool věcí, jsem barbar a podepisuju naší planetě ortel.

Nemám proti těm předsevzetím, omezením a koneckonců ani těm designovým věcem vůbec nic. Ale zároveň se tady, uprostřed údolí v malé vesnici na jižní Moravě, přesvědčuju, že to jde i bez nich. Asi málokdo by tady věděl, co se skrývá pod pojmem #zerowaste nebo co to je borosilikátové sklo. Na druhou stranu, většina lidí tu za každých okolností bravurně pracuje se slovem "šetrnost". A nepotřebují k tomu ekologicky šetrné party kelímky, speciální koše na bioodpad ani obaly na potraviny s příměsí pryskyřice.

Tady je 10 ekologicky šetrných tipů z Moravy, za které pravděpodobně neposbíráte kupu srdíček na sociálních sítích ... ale taky za ně nic neutratíte a skutečně uděláte něco málo pro planetu. Jak na to? 
  • Dojídat zbytky. I kdyby to mělo znamenat, že večeříte třikrát v týdnu topinky, protože vám zůstalo hodně chleba. 
  • Zalátat si ponožky.
  • Nechat si podruhé/potřetí/popáté podrazit boty.
  • Donosit kabát po babičce.
  • Zhasínat v místnostech, ve kterých zrovna nikdo není.
  • Zastavit kohoutek s vodou, zatímco si čistíte zuby.
  • Vařit (si) hlavně doma. Kafe taky.
  • Když zalévat, pak dešťovkou z plechového sudu pod okapem.
  • Pořídit si menší popelnici a vědět, že s ní musíte vystačit čtrnáct dní - protože jen jednou za dva týdny jezdí popeláři.
  • Zeslabit topení, když jdete v noci spát a balíte se do kupy peřin.

10 komentářů:

  1. Souhlasím a vlastně všechno dělám, jen s tou frekvencí vyvážení popelnice jednou za 14 dnů mám velký problém. Sice doma třídíme všechno od plechovek přes baterky po sáčky od čaje do kompostu, ale když mám obal nebo kosti od ryb nebo zbytky masa, nebo se občas náhodou vyskytne zkažené maso, tak obzvlášť v teplejších měsících je to problém. Řeším to tak, že mám třeba teď zkaženou rybu z Rohlíka pečlivě zabalenou v mrazáku a čekám na to, až pojede popelnice, aby mi v popelnici nesmrděla 14 dní. Trochu přitažené za vlasy, na to že bydlíme v domě ve velkoměstě. Ale jinak se se vším šetrným ztotožňuju. Vera

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já řeším skladování živočišných zbytků obdobně. V mrazáku mám plastovou krabici do které průběžně házím všechno co z různých důvodů nechci dávat do směsného odpadu. Po naplnění vše vyhodím, krabici umeju a jedu další kolo. Zatím se mi to osvědčilo skvěle. Jen to není pro ty domácnosti, které mají jen malý mrazáček...

      Vymazat
    2. http://www.matyldinopovidani.cz/9. prosince 2018 1:19

      Na živočišné zbytky ještě před zkažením mám čtyřnohý vysavač s vrtícím se ocáskem, na rostlinné zbytky kompostér :-)

      Vymazat
  2. http://www.matyldinopovidani.cz/8. prosince 2018 10:58

    Souhlas :-) Jsem také z Moravy :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Já se enviromenátlními tématy zabývám jako laik už několik let, řeším to na teoretické úrovni i v praktickém životě. Ale takhle srozumitelný text, který si na nic nehraje a přitom má potenciál ke změně u každého z nás jsem snad ještě nečetla. Díky za to!

    OdpovědětVymazat
  4. Pridavam se, take si myslim, ze je "zero waste" (uz ten nazev) pro nektere spis moda. Setrnost se mi libi vic. Praktikuji ji. Kdyz nekteri kupuji obleceni kazdy mesic nove treba v XXXX, kde se vi, ze tam pracuji i deti a za katastrofanich podminek, maji ale svuj hrnek na kafe a hraji si na ochranitele planety, moc mi to nejde dohromady. V rodine v Praze takovych mam nekolik. Hlavne oni vsechny poucuji a to neustale. My v Nemecku tridime jiz desetileti a nikdy jsem z toho nedelala vedu. Je to asi na kazdem,jak to vidi. Me jen drazdi to neustale poucovani o tom, co je asi pro lidi se zdravym rozumem normalni. A to je opravdu ta setrnost.
    Pekny clanek.
    Krasny pozdrav Dagmar

    OdpovědětVymazat
  5. Ano,kdybych se ridila setrnosti moji babicky z Moravy. Tak nakoupim vodu v PET ve sleve,pro vnucku obleceni v Pepcu,protoze tam je to levny a muzu z duchodu toho nakoupit hodne. Cim vic,tim lip,ze jo. Kazde utery (to je v obci palici den) zapalim zbytky ze zahrady,protoze co s tim. No a v ramci setreni hodim do kotle,co mi prijde pod ruku. To jsou zase moje tipy z Moravy:-)
    Samozrejme ze mezi eko/bio vyrobky se najdou docela vystrelky,ale v zasade se mi ta modnost eko/bio zivota libi.
    Spousta lidi bere problematiku zivotniho prostredi velmi vazne a zalezi jim kde,kym a z ceho byla dana vec vyrobena,proto klidne koupi drahou bundu z recyklovanych rybarskych siti anebo jsi kafe v kelimku na ulici nedaji,pokud zapomneli svuj Keepcup doma.
    Zdravi Kveta Brozinova

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Květko, ahoj! :) Děkuju za komentář. Já jsem - po pěti letech života v zemi enormního plýtvání, ze kterého mi několikrát denně krvácelo srdce - vděčná za každého, kdo vůbec zná slovo ekologie. Samozřejmě, stejně jako všude jinde na světě, i na Moravě jsou lidé různí, někteří ekologicky zodpovědnější, jiní ignoranti. Jak píšu v textu, nemám proti předsevzetím, omezením a designovým výrobkům "na záchranu planety" (i když to samo zní jako totální protimluv) vůbec nic. Šlo mi spíš o to ukázat, co často vnímám u řady lidí, že se z šetrnosti, která by měla být lidem přirozená, stala jakási módní póza a nástroj - jak získat víc pozornosti, lajků na sociálních sítích, víc zákazníků pro svůj byznys a také jak se víc a bohužel v řadě případů zbytečně militantně vymezovat proti lidem, kteří ekologii vnímají jinak - i když to pro ně znamená, že nakupují v Pepcu. Třeba proto, že si nemohou dovolit eco bundičku z poničených rybářských sítí za 170 eur. S velkou pravděpodobností tito lidé z Pepca ale zase nelétají dvakrát ročně přes půl zeměkoule surfovat, dvakrát ročně na hory a nekupují si třikrát do týdne kafe za stovku, byť do svého kelímku. Ono je vůbec otázka, jestli tohle všechno, co už děláme a o čem se teď bavíme, jak zachránit planetu (pleny, brčka atd.), bude jednou dost. Viz zde - http://www.cowspiracy.com. Moc zdravím a děkuju, že čteš!!! Jana

      Vymazat
  6. Krásný článek na důležité téma. Za mě je skvělé, že se tolik řeší, přesto že u některých se jedná spíše o módní pózu. Ale cokoliv přiměje člověka k zamyšlení a třeba i drobnému krůčku proti bezohlednému konzumu, jehož jsme všichni součástí, je fajn. Moravské pojetí udržitelnosti je krásně prosté a čisté a přitom dokonalé - nic moc víc vlastně není potřeba. Obzvlášť první bod o neplýtvání jídlem je veledůležitý. Díky díky, Bára

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Báro, děkuju! ... Můj upřesňující komentář výše, ale ty jsi to vystihla na méně řádcích. :)) Děkuju!

      Vymazat