CO SE NEVEŠLO? #7

Oproti očekávání toho moc není. :) A to málo, co  tady je, to mi napovídá, že jsem aktuálně víc copywriterka než publicistka. O co víc přemýšlím, jestli se tyhle věci dají a měly by slučovat, o to ochotněji beru práci podle líbí-nelíbí a zajímá mě - nezajímá. Beru to jako součást vývoje a cesty, která mě tento rok někam nasměruje. Sama jsem na tu orientační ceduli zvědavá. No ale teď už to, co se nevešlo.




  • Fejeton v Glancu je moje klasika. Tentokrát jsem psala o zážitku, který myslím dobře ilustruje život v Malajsii. Na druhou stranu, jenom jsem text odeslala, už jsem - zase! - pochybovala, jestli něco řekne i lidem, kteří v jihovýchodní Asii nikdy nebyli. Pochopí? Dokáží se naladit? Píšu o něčem, co je pro ně zajímavé? Nebo s každým dalším tématem a příhodou, která se stoprocentně neobjeví nikde jinde, jenom potvrzuju, že ztrácím schopnost naladit se na české publikum? - Nevím. To mi asi řekněte spíš vy. :)
  • Když mi na konci loňského roku napsali z Respektu, že ruší rubriku "Dopis z ...", mrzelo mě to. Rubriku jsem ráda četla i psala a myslím, že zahraničí v podobě osobní zkušenosti někoho, kdo v dané zemi žije a píše z ní o něčem jiném než světové agentury, má v dnešních médiích definitivně smysl. Co se dá dělat. Dobrá zpráva aspoň je, že na webu rubrika pokračuje a ještě lepší, že si do ní konečně prorazilo cestu moje objevování Kentucky. Můžete ho brát buď jako počtení o bourbonu, trochu ale doufám, že z něj i vyjde určitý obraz amerického Středozápadu let 2022 - 2023. Tady to je.