OKAMŽIK RADOSTI: Chvála Nivee

Jak tady pořád slibuju, že sem budu psát i maličkosti, a málokdy to udělám, dneska to konečně dělám. Nedávno jsem psala o malých věcech, které mi změnilo mateřství. Jedna z nich byla, že od porodu Benjamína nesnesu žádné vůně a deset let! jsem si nekoupila žádný parfém. Změnilo se to včera, kdy jsem si z DM drogerie donesla domů toaletku od Nivey. Do středy jsem netušila, že existuje – než jsem ji náhodou uviděla u jedné ženy na Instagramu. Byla jsem z ní tak nadšená, že jsem se včera navoněla dokonce na spaní.

Na značky moc nejsem, ale s Niveou je to jiné. Kulatá modrá kovová krabička je pro mě symbol dětství - měly ji obě babičky a pořád ležela doma v koupelně. Rodiče ji tam mají dodnes. Je to obraz domova, takový symbol bezpečí, pohodlí, kdy je umyté nádobí, vytřeno, uklizeno, poděláno na zahradě a my si můžeme konečně natřít ruce a sednout si; kolikrát jsem se jako malá mazala i já, i když jsem nic nemyla a v zahradě nekopala. 

Připadá mi neuvěřitelné, že tenhle výrobek pořád existuje, stále má stejné balení a pořád ho všichni kupujeme, i když existuje kupa jiných – a rozhodně lépe roztíratelných. Ale já mám na krému vlastně ráda i to, jak se špatně roztírá. Někdy, když večer vím, že už nic nemusím, si ho dám na obličej a vlastně se ho ani moc rozetřít nesnažím. Baví mě ten divný bílý film, pocit, že toho na sobě mám hodně, takže to určitě hrozně moc účinkuje, postupně se vstřebává do kůže a ráno se probudím o několik let mladší. Což - to už určitě tušíte - se pak taky doopravdy stane. Jediné, co si neumím vysvětlit je, že krém Nivea Soft, jemnější verze téhož, má ráno ještě lepší výsledky – a bez té hutné vrstvy.

A taky mi připadá neuvěřitelné, že všechny výrobky stále stejně voní. Na první dobrou vlastně obyčejně, mýdlově, ale přitom hrozně čerstvě, svěže a vším tím, co píšu výš. Kolikrát mě napadlo, že vůně Nivea krému by měla být parfém. No a teď je! (Možná už dlouho je, já vlastně netuším – vím o jeho existenci od středy.) 

Je zvláštní přemýšlet, jak si člověk může vypěstovat silný vztah k věcem skrze vzpomínky a emoce, utrácet kvůli tomu peníze, psát kvůli tomu článek.... když má uzávěrku na jiný. Placený! A jak si mozek dokáže postavit úplně pevnou konstrukci, že něco funguje a on se ráno po nějakém výrobku doopravdy probudí hezčí a mladší. 

Baví mě to všechno. A voním!