Proč nemůžete najít lásku?

Hodně lidí kolem mě je teď hodně samo. Myslím bez partnera. Musím říct, že je mi z toho smutno a často přemýšlím o důvodech – čím to je. Minulý měsíc jsem na téma, proč je v dnešní době tak složité najít lásku, zpovídala několik svých známých. Když jsem ty rozhovory pak přepisovala, došlo mi, že ačkoliv mi to všichni tvrdí, problém zřejmě nebude v tom, že ...

..."nejsou chlapi" (tohle je asi nejčastější důvod, kterým vysvětlují samotu moje singl kamarádky) nebo se není kde seznamovat. Ukázalo se, že všichni mnou zpovídaní (ženy i muži) potkávají denně online i v reálném životě tolik lidí, že kdyby neměli jiné věci na práci, mohli by v podstatě nepřetržitě chodit na další a další rande. A možná že právě v tom je ten problém.

Sleduju teď jeden seriál, který jsem si oblíbila dokonce natolik, že některé díly jsem si pustila i dvakrát. Jmenuje se Master of None a napsal ho americký komik Aziz Ansari, mimo jiné i autor skvělé knihy Modern Romance. V jednom z dílů mě včera uhranula tahle pasáž. Je to konverzace osamělého hlavního hrdinky a jeho kamarádky, která myslím perfektně ilustruje, co se momentálně děje v životě mnoha mých svobodných kamarádů mezi třicítkou a čtyřicítkou.

Kamarádka: "Proč chceš jít na tu párty?“

Aziz coby hlavní hrdina: "Protože je to skvělý místo, kde poznat další nové lidi."

Ona: "Myslíš další holky, co si uložíš do telefonu, abyste si mohli navěky textovat nesmysly? Proč radši nepozveš někam Rachel?"

Aziz: "Hm, Rachel je fajn, ale vlastně ji tak dobře neznám. Nevím, ale asi bych měl na tu párty jít. Co když tam poznám někoho spešl? Nějakou spřízněnou duši, co mi změní život?"

Ona: "A co když je to Rachel? Možná Rachel je spešl. Ale jak to můžeš vědět, když´s s ní ještě nestrávil skoro žádný čas? … Hele, lidi se nerodí spešl, jako spřízněné duše. Stávají se jimi. Anebo taky ne. Ale když to hned zapíchneš a utečeš hledat jinam, nikdy se to nedozvíš."