25.08.17

Bára Šťastná: Top manažerky nejsou příklad skvělého slaďování kariéry a rodiny + SOUTĚŽ O KNIHU

V rubrice o kombinování mateřství a práce jsem tentokrát oslovila spisovatelku Báru Šťastnou. Bára vychovává dvě dospívající dcery, šéfuje časopisu Moje psychologie, do kterého přispívám (no, teď momentálně moc ne), napsala už tři velmi úspěšné knihy a píše blog, který považuju za jeden z nejhezčích na českém internetu.

Bára a její Šťastný blog jsou mojí denodenní inspirací, jak se dívat na život z jiné, neobyčejné perspektivy. Předpokládám, že Šťastný blog znáte, nicméně pokud ne, velmi vám doporučuji se do něj začíst. Bára je mým vzorem i co se týká psaní: její styl je tak lehký a čtivý, že mám u čtení vždycky pocit, jako bychom se zapovídaly v kavárně. Z textů, které publikovala na svém blogu, sepsala postupně už tři knihy. Ta zatím poslední se jmenuje "Dobrá tak akorát" a je to sbírka fejetonů, jejichž společným tématem je, že hezký život plný radosti se dá začít žít hned teď, ne až zhubneme, uděláme si pořádek ve skříni, papírech nebo poličkách s kořením. Je to zábavné a hlavně uklidňující čtení.

Co bys dělala s hodinou navíc, kdyby měl den 25 hodin?
Šla bych běhat nebo cvičila jógu. Což dělám i tak, ale ne tak často a pravidelně, jak by se mi líbilo. 

Kolikrát denně si říkáš "zase nestíhám" a jak tenhle nepříjemný pocit řešíš nebo se ho zbavuješ?
Nejčastěji dopoledne v práci, na začátku pracovního dne. Řeším to tím, že si napíšu seznam úkolů. Ne že by se tím něco opravdu vyřešilo, ale částečně mě to uklidní. Získám přehled. Mám pocit, že mám věci pod kontrolou. 

Kdo nebo co trpí nejvíc, když nemáš čas?
Já. Moje tělo (necvičím, málo spím), moje duše (stresuju se). 

Jaký je tvůj praktický tip na ušetření času?
Ehm. Je to trochu trapné, ale asi tak poslední dva roky jsem začala zaspávat. Přestala jsem s dcerami vstávat ve tři čtvrtě na sedm, abych je vypravila do školy. Díky tomu se naučily samy si připravovat snídani, svačinu a oblečení. Teď už to dělají automaticky, i když náhodou vstanu. Takže získám půlhodinu spánku navíc, můžu si ráno cvičit anebo si jen uvařit kafe a probírat se v křesle, zatímco ony už jsou vypravené do školy. 

Čím trávíš čas, protože musíš, ale vlastně nechceš?
Na některých údajně nezbytných školeních v práci, na schůzkách s PR manažery různých značek, na tiskovkách. Všechny tyhle věci by se dle mého názoru daly vyřešit po e-mailu. Ale jejich aktéři trvají na osobním setkání. 

Na co si naopak vždycky čas najdeš?
Na přátele. Na víno. Na hovory se svými dětmi. 

Čím už čas rozhodně neplýtváš od té doby, co máš děti?  
V některých domácích i pracovních činnostech jsem se smířila s rozumnou mírou odfláknutosti. 

Která část tvého dne je časově nejkrizovější a jak ji řešíš?
Teď, když už nemusím děti vyzvedávat z družiny a vodit do kroužků, to je asi dopoledne. Ta chvíle, kdy přijdu do práce, otevřu si zaplněnou e-mailovou schránku a každou chvíli mi někdo volá a něco chce. 

Bářinu novou knihu můžete tady na blogu vyhrát. Informace a podmínky soutěže jsou na konci článku. 
Vedeš čas jen pro sebe? Kolikrát týdně/měsíčně?
Každý den! Za "čas jen pro sebe" považuju třeba i cestu tramvají do práce. Je to půlhodina, ale během té půlhodiny si čtu nebo přemýšlím, o čem chci. 

Máš nějaký rituál?
Mám ráda koupelnové kosmetické rituály - peeling, pleťová maska a podobně. Nemyslím si, že výsledek je na mě nějak zvlášť vidět, ale nabíjí mě to energií. Pak taky vaření kávy v bialetce. 

Co je podle tebe nejlepší vynález, který ti zjednodušuje život?
Iphone, který si dobře rozumí s mým notebookem od Applu. 

Jak řešíš jídlo a vaření?
Vařím teplou večeři tak třikrát, čtyřikrát týdně. Zbylé dny vaří můj muž. Někdy, třeba v neděli odpoledne, navařím i na den dopředu. Vařím ráda, když na to mám čas, nebo když si předem nakoupím krásné, zdravé, chutné ingredience. Můj muž je naopak mistrem vaření z toho, "co dům dal". 

Co nakonec nejspíš uvaříš, když si pár minut předtím říkáš, že absolutně nevíš, co dnes bude k večeři?
Těstoviny s opečenou zeleninou a s pestem. Kuskus s pečenou zeleninou. Nebo masové kuličky. 

Co děláš jako první věc pro probuzení?  
Došourám se do kuchyně, natočím si horkou vodu a vymačkám si do ní půlku citronu. To je první, co mě probere. 

V kolik chodíš obvykle spát a co se ti honí hlavou, když večer usínáš?
To je hodně, opravdu hodně různé. Jsem schopná se zaseknout na dvorku u kamarádky, která bydlí v sousedství, a i v pracovním týdnu jít spát třeba ve dvě. A druhý den potom jdu spát v deset. Ráda bych spala víc a pravidelněji, ale nechce se mi tomu obětovat jiné věci. Usínám hrozně rychle, takže nemyslím skoro na nic. 

Co je podle tebe v článcích o slaďování mateřství a kariéry největší tabu?
Vždycky mě rozčílí, když se za příklad skvělého sladění mateřství a práce dávají různé manažerky ve vrcholových pozicích. Ty si mohou vyjednat flexibilní pracovní dobu, mohou mít vlastní kancelář, ve které jejich malé dítě nikoho neruší, mohou si diktovat podmínky. Ale normální zaměstnaná žena musí svou práci přizpůsobovat požadavkům nadřízených. Já jsem si jeden čas brala starší dceru do práce, když jí byly tak dva roky. Pracovala jsem v malé open space kanceláři. 80% veškeré energie jsem věnovala na to, aby nerušila kolegy a nezamotala se do kabelů pod stolem. Na práci šlo jen 20%. A domů jsem odcházela úplně vysílená. 

Je něco, co se v péči o děti moc přeceňuje, přitom to, aspoň podle tebe, vůbec není tak důležité?
Aby děti netrávily čas u televize, u počítačů, tabletů. Myslím, že v nějaké rozumné míře je to úplně OK. 

Jakou nejlepší radu jsi dostala ohledně kombinování mateřství, práce a života?
Nenutit sebe a své dítě do něčeho, co nám nepřináší radost. V mém případě to bylo plavání kojenců, kam jsem se starší dcerkou chodila v zimě a vždycky skoro celou lekci proplakala. (Ona, ale já skoro taky.) Byla nesmírná úleva se na to vykašlat, přestože jsme měly lekce zaplacené dopředu. 

Kdyby ses mohla vrátit čas do života před dětmi, udělala bys něco jinak?  
Asi bych byla v práci sebevědomější při vyjednávání podmínek pro kombinování dětí a práce. A zároveň bych byla sebejistější v obhajování svého rozhodnutí před kamarádkami, které zůstaly s dětmi doma celé tři nebo čtyři roky. Měla jsem starší dceru v roce 2002 a neměla jsem kolem sebe moc příkladů žen, které šly do práce dřív než ve třech letech věku dítěte. Snažila jsem se vzbuzovat v práci dojem, že nemám žádné děti, a doma vzbuzovat dojem, že nechodím do práce. To už bych dnes nedělala. Netýrala bych se permanentním pocitem viny. 

Nad kterou odpovědí z tohoto dotazníku jsi strávila nejvíc času nebo nejvíc váhala a proč?
Asi nad tou poslední, co bych udělala jinak. Zpětně si to vybavit nebylo úplně příjemné. 


!!! VYHRAJTE KNIHU "DOBRÁ TAK AKORÁT"!!!


Kniha Báry Šťastné je k dostání v knihkupectvích po celé České republice, ale dva výtisky teď můžete vyhrát tady na blogu.

Jak na to? 
Stačí, když mi do komentářů pod tento článek napíšete, kdy naposled jste se cítila opravdu šťastná a z jakého důvodu. 

POZOR! Pokud chcete vyhrát, komentář MUSÍ obsahovat jméno a váš e-mail, abych se vám měla kam ozvat zpátky v případě výhry. 

Z komentářů vyberu 10. září dva náhodné výherce. Držím palce a hodně štěstí. :)

37 komentářů:

  1. Milá Jani,

    opravdu šťastná se(na pár vteřin, ale zaplať pánbůh za to) cítím pokaždé, když se na mě můj dvouměsíční chlapeček usměje-není lepšího antidepresiva...

    Díky za Váš blog, číst budeme-výhra nevýhra-určitě dál, a jestli je to o Šťastném blogu pravda, musí to být ten nejlepší blog na světě(a za ním hned ten Váš:-)!

    Mějte se krásně tam v USA,
    Lucie+Vincent Dvorští

    P. S. Ten mail-kdyby náhodou-lucie.dvorska@gmail.com:-)!

    OdpovědětVymazat
  2. Mila Jano,
    ten blog znam jiz dlouho a je po Vasem muj oblibeny a vlastne ctu jen tyhle dva. Je opravdu vtipny a poucny. Knizky si urcite koupim.
    Vcera jsem mela velky pocit stesti, kdyz jsem byla na navsteve sve drahe kamaradky, tady v Nemecku, ktera se vratila ze 3 denni navstevy Prahy. Napsala jsem ji seznam, kam musi jit, co videt, co jist. Presne se podle toho ridila a jak mi sdelila tak "vsechno pilne odpracovala" :-)) a byla v sedmem nebi. Zamilovala se do Prahy a basnila o ni skoro 2 hodiny. Me polevalo stesti, ze z toho krasneho mesta pochazim, stale tam patrim, tu krasu jsem smela denne prozivat a mohu stale, kdyz to casove jde. A Praha vzdy zustane v srdci mym domovem.
    Ona jiz sjezdila opravdu cely svet, ale Praha ji okouzlila.
    Krasny pozdrav
    Dagmar

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Janka a Benik...blog nepoznam-ale urcite mrknem.Pravidelne citam teba;potom mrknem co noveho-u nas na kopecku a sem-tam nejaký blog o vareni.Naozaj šťastná;som ted bola;keď Jakub po hnusnej angine;ktorá nas prepadla na prázdninách u babky -sa konečne najedol!Mimochodom boli to makove kynute knedliky-myslim;že by si si dala.Drzte sa a pa Jana a Jakub lesnakova.jana@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Jani, děkuji za rozhovor s Bárou a super tip na zajímavý blog...už jsem na něj trochu mrkla a uložila do oblíbených. Mám ráda rozhovory s normálníma a sympatickejma ženskejma.
    A šťastná se snažím být pořád, i když někdy to jde ztěžka. Naposledy jsem byla šťastná, když se s námi naši dva puberťáci uvolili vyrazit do kina na film Dunkirk a oběma se film i společný zážitek líbil...to už se teď moc často nestává ...Pozdravy z Prahy Jana Hej. j.hejmova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Ked sme mali vcera rozlucku s priatelmi, ktori sa stahuju do zahranicia, kamarat vytiahol spolocnu fotku z oslavy narodenin spred niekolko rokov, kde sa mnohi z nas spoznali, a vsetci sa zacali predbiehat v rozpravani najstarsich zdielanych zazitkov.
    Elena Stefancova
    elenastefancova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  6. absolutně šťastná jsem každé ráno, když na mě z postýlky kouká náš zázrak, na který jsme čekali 7 let a směje se, nehledě na počasí a krušnou noc-každé ráno nás ráda vidí a každý den má smysl vstávat a radovat se s tím malým tvorečkem ze života. Hanka-januh@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Je to zvlastni, ale asi tak poslednich 14 dni mam takovy zvlastni pocit stesti porad...nevim presne proc, ale porad tam je.
    Treba ted v utery me strasne potesilo, ze nas pubertak opravdu nechtel na trenink a vsem nam to dal pekne sezrat nakonec uznal, ze jsme meli vsichni pravdu a vsem se nam omluvil, ze byl protivnej.
    Dekuji za krasnou soutez:) Renata Nahlikova - r.nahlikova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Mila Jano, moc dekuji za rozhovor s Barou, vsechny jeji knihy jsem precetla, az na tu posledni, ta je u nas v knihovne stale vypujcena :-) tak zkusim stesti v soutezi :-) Stastna se citim pokazde na nasi zahrade, kdyz sviti slunicko, starsi syn si skace stastne na trampoline, dvoumesicni syn spi spokojene v kocarku, ja se stouram v hline na zahonku ,muz nam griluje neco dobreho a okolo beha nas ctyrnohy hlidac :-)
    Dekuji za soutez, mam Vas blog moc rada, tesim se na kazdy dalsi prispevek, je to pro me vzdy s salkem caje chvilka odpocinku :-) At se Vam dari ! Katerina Hrncirova: katka.hrncirova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  9. Krásný rozhovor, Šťastný blog moc ráda čtu, mám i první dvě knížky od Báry, třetí mi zatím chybí, tak zkouším štěstí v téhle milé soutěži :) Opravdu šťastná se cítím dnes, užíváme si s přítelem po dlouhé době obyčejnou sobotu sami doma bez žádných velkých plánů :) Přeji hezký víkend! Lenka Zlámalová, lenka.zlam@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  10. Hrozně šťastná jsem zrovna teď, když jsme s mimidcerkou a manželem na víkend u mých prarodičů. Nejlepší je pozorovat, jak drsoň děda taje, když si chová pravnučku. :-)
    Alena Piačková; piackova@email.cz

    OdpovědětVymazat
  11. Krásný a příjemný rozhovor navíc se soutěží na konec.Nemohu se ne zúčastnit:)
    Opravdu šťastna jsem každý den.K tomuto pocitu nemusí vést jen Velké věci, ktere často ocekavame a ony nepřijdou. PaK přichází zklamání, frustrace a smutek.Kolikrát si tímto my sami odpirame prozivani života na plno,ve všech jeho malickostech,ktere nám denne přináší a ve kterých najdeme plno chvilek skutecneho a opravdového štěstí. A tak jsem opravdu šťastna,když se ráno probudím a nádherném svíti slunce,pro totéž odpledne můžeme strávit úžasný den s dětmi u vody.Jsem šťastna,když se ráno probudím a lije jako z konve,protože den prolenosime u deskových her,pohádek a porostou houby:)Snídaně do postele,dětský úsměv, vzájemna omluva po malem nedorozumneni se synkem.Jeho telefonát, kdy mi chce jen říct, ze jsem milacek. Holčičí odpoledne s dcerou,dobra káva, hodinka jógy. ...Je toho tolik,tolik opravdového štěstí, ktere najdeme v drobnostech všedního dne...Díky nim bude nás život lehký jako pírko.A šťastný ve všech maličkostech, ktere se pak pro nás stanou "velkými vecmi".

    Hanka Macků henadi@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  12. Intenzívny pocit šťastia ma prekvapil na mojich promóciách. Bola tam moja rodina i kamaráti a ja som mala pocit, že vesmír zariadil všetko presne tak, ako má byť.
    Cez leto som tiež stretla na výmennom pobyte skupinu úžasných ľudí, vďaka ktorým ma malé útržky šťastia zaplavujú aj pri súčasnom (už len) online kontakte. Vždy sa mi totiž vybavia milé spomienky.
    Našťastie však dokážem šťastie stále nachádzať aj v tých úplne "obyčajných" okamihoch. Mixuje sa to s vďačnosťou, za to, čo mám.

    Katarína Bačová, bacovak95@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj Jani,
    Báru mám strašně ráda, protože se jmenuje jako já a protože je to dáma, která dělá chyby za mě a učí mě nebýt 24/7 dokonalá.
    Nejšťastnější jsem byla tuhle na dovolené, kdy se na chvíli mezi hektickými přejezdy a balením vyšetřilo 20 minut na večerní běhání na belgické pláži. Kdy se zastavil čas a mohla jsem bosýma nohama chodit v písku a ve vlnách, sbírat mušle a koukat na obzor. Těch dvacet minut mi dalo víc než dva týdny dovolené.
    Díky za přečtení,
    Barbora Teplá, barca.tepla@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  14. Naposledy jsem se opravu šťastná cítila včera, když jsme s partnerem udělali veget v posteli, natahali si k ní jídlo a pití a podívali se spolu na film, který jsme ani jeden předtím neviděli. Znáte to; ta blaženost, že už nic nemusíte, můžete si ponocovat jak chcete a můžete usnout v objetí bez stresu z nenařízeného budíku. Tohle moje "nudné" štěstí mi nemohla zkazit ani čerstvě zlomená noha.=)

    Jinak Šťastnou knihu jsem dostala letos k narozeninám a chtěl si ji přečíst každý, komu jsem o ní řekla. Přesně jak bylo řečeno - člověk má pocit, jako by si povídal s dlouholetou kamarádkou, před kterou si nemusí hrát na paní/slečnu dokonalou.

    Jolana Takáčová, jolana.takacova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  15. Milá Jano!

    Doufám, že nevadí, že jsem mužského pohlaví. Jakmile jsem viděl soutěž o Dobrou tak akorát, musel jsem se zúčastnit, protože bych si ji moc rád přečetl.

    Nejšťastnější za poslední dobu jsem byl v červenci, kdy jsem jel na měsíc do Švédska se známými. Jsem student, pořád se kolem mě něco děje, a, abych navázal na Báry poslední příspěvek na blogu, řadím se mezi ty, po nichž okolí vyžaduje být extrovertní, i když se cítí jinak. Jezero Vänern, příroda, klid, ticho a skoro žádní lidé. Nic lepšího jsem si skutečně přát nemohl. Tichá a klidná meditace na skalách kolem obrovského jezera, čerstvý vzduch a všudypřítomná pohoda. To bylo absolutní štěstí. Odreagovat se, na měsíc prostě vypnout a žít jiný život. Do teď myslím na to, jak rád bych tam před měsícem stopnul čas a už se nevrátil.

    Přeji, ať se máte nejlépe, jak umíte,
    Jaroslav Kubín, jarakubin@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  16. Včera ve 20.54 minuty. Přijela jsem z velké akce Historie Vyškova v živých obrazech (1. republika), na kterou jsme se připravovali hodně dlouho a dobře to dopadlo. Po příjezdu domů jsem v mobilu měla sms od dcery, že děvčata zdárně z hor dorazila do civilizace - oddechla jsem si. Na nedalekém hřišti probíhala Letní noc, kapelu jsem slyšela až do pokoje. Tak jsem dala prádlo do pračky, sedla k počítači a prohlížela fotky a videa z odpoledne. Prostě pohoda :)

    OdpovědětVymazat
  17. Šťastná jsem každou chvilku,když jsme naše mini rodina všichni spolu. Hlavně proto, že synovi jde v očích přečist taková láska a radost,že je s ním máma i táta dohromady...hned mi srdíčko zaplesá...a vzápětí bych je nejradši oba zabila,protože syn se začne vztekat a manžel radši odejde něco dělat....tyto chvilky jsou pomíjivé,ale stojí za to;-)

    Jana Novotná,jajade@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  18. Stastna jsem byla naposled pred chvilkou, kdyz se z chuvicky ozvalo "mama" Sice konec klidu, ale zacatek dalsi spolecne radosti.. <3 Zuzana (ganazuz@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  19. Dobrý den,i já jsem dobrá ,tak akorát/10 let po CMP/,jeli jsme před 14 dny na Orlík/dárek k manželovým 70sátinám/ a vnuk 9.lety prohlásil při jízdě jen tak,že jsem načinčaná buchta.Docela potěšilo.Oli

    OdpovědětVymazat
  20. Můj život na mě se štěstím tak trochu šetří, ale opravdu hrozně krásný pocit "štěstí", který se mi rozlil po celém těle, jsem zažila před pár měsíci, kdy jsem si v nemocničním pokoji uvědomila, že jsem probrala z těžké operace a přežila to. Ten pocit sice nevydržel moc dlouho, protože pak přišla náročná rehabilitace a rekonvalescence, ale naučila jsem se tyto pocity štěstí zálohovat a později z nich čerpat. P.S. Paní Bára je opravdu fantastická žena, její blog miluju :-). Barbora Hajdíková, bhajdikova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  21. Naposledy pravdu šťastná jsem byla včera, když si pritel udělal celý den čas, nespěchal a užívali jsme den spolu na výletě.

    Stanislava Sobikova sobist@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  22. Ahoj, super rozhovor! Báru mám moc ráda a její blog čtu často.
    Já jsem byla nejšťastnější minulý týden, když jsem se sama se svým psem vydala na několikadenní výlet, byla jsem pánem svého času, kochala jsem se krajinou a večer koukala na hvězdy, dokud jsem neusnula! Bylo to dokonalých par dní!
    Ahoj, Markéta Smolová, Marketa.smolova@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  23. Ahoj, šťastná jsem byla, kdž se můj syn přestal bát cáknutí do obličeje vodou a začal se potápět, a pak se potápěl, potápěl a potápěl :) Gábina gebin@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  24. Ahoj Janka :)

    Šťastná som bola minulý štvrtok. Ležala som na teraske v objatí mojho nového frajera. Všade boli sviečky, cvrčky cvrlikali, krásna tma, letný večer, len my dvaja spolu. A ja som si až na druhý deň uvedomila, že akú úžasnú romantiku som vlastne zažila :-D
    Už sa teším na ďalšiu :)

    Maj sa pekne, Anička
    anna.ganzerova@outlook.com

    OdpovědětVymazat
  25. Šťastná bývám o víkendech po ránu, když k nám do postele přijdou všechny tři dcerky a válíme se, tulíme se a povídáme a nikam nespěcháme.

    Markéta
    zimova.marketa@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  26. Ahoj. Moc děkuji za rozhovor s Bárou. Je takovým mým vzorem, jak být šťastnější každý den. Já se považuju za šťastného člověka, takže jsem většinou šťastná denně. Naposled to bylo výraznější 19.8., kdy jsem na svatbě kamarádů chytla svatební kytici. Byla jsem tam se snoubencem, který byl z kytky nadšený a protancoval se mnou večer. Spousta lidí nám pak říkala, jak jsme skvělý pár a jak z nás ta láska úplně čiší :) Jsem zvědavá, kdo chytne kytku na naší svatbě 18.8.2018. Tereza Hrychová, thrychova@volny.cz

    OdpovědětVymazat
  27. Zrovna jsem se vrátila z prodlouženého víkendu s manželem, dětmi i rodiči ve slovenské Bešeňové a tam jsem se cítila opravdu intenzivně šťastná každou minutu. Stačilo podívat se na nádherné hory všude kolem, na šťastné děti i rodiče, vychutnávat si tu krásu a všechno co Liptov nabízí... Jinak se ale snažím denně hledat něco co mě udělá šťastnou a užívat si život 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilona Straňáková, email: ilona.stranakova@gmail.com

      Vymazat
  28. Jakožto velice šťastný člověk, musím říct, že mi k tomu, abych byla šťastná, stačí velice málo. Ať už je to třeba marnivý kup nějakého oblečení (bez něhož bych samozřejmě nemohla žít, hlavně taky proto, že je se 70% slevou!) - a to se týká jak běžeckého, tak i toho normálního oblečení, nebo ať je to třeba vyvolání starších fotek, je jednoduše spousta maličkosí, které dokáží moji maličkost udělat jen tak šťastnou. Ale kdybych měla vybrat tu, která mě naposledy učinila nepřekonatelně šťastnou, tak to bylo udělání zápočtu z histologie. Zbytek toho dne jsem se nemohla na nic soustředit a byla jsem plná euforie. Teď bych ještě potřebovala udělat zkoušku z anatomie a moje srdíčko se potom asi už štěstím rozskočí.
    .. jo, to jsou ty věci, co mě dělají šťastnou! :)
    Iva Hrdinová
    hrdinovaiv@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  29. Zdravím vás,opravdu stastna jsem se cítila před měsícem,kdy se mi narodila dcera,krásný okamžik setkání po 9mesicich v brisku�� A stále jsem šťastná,ze se malé daří.Pavlína Machačová, pavlinasabova@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  30. Dnes ráno, když jsem viděla, že se modrá obloha a bude hezky. Upřímně se těším z každého dne, jsem zdravotní sestra a vím, jak rychle se může všechno změnit. Byla jsem šťastná i včera, když jsem se mazlila s chlapečkem mé kamarádky a budu i odpoledne, kdy s manželem sedneme ke kávě.
    barthova.memail.cz

    OdpovědětVymazat
  31. zdravím a děkuji za soutěž :-) opravdu šťastná jsem byla v neděli, kdy jsme se konečně poté co jsem to měla už dlouho v plánu vypravili s dětmi na statek s minizoo ve vesnici poblíž a bylo to parádní, všichni jsme si to užili (taky kdy se člověku zadaří kamarádit ses s klokanem a nebo velbloudem, že). Pavla rennfri@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  32. Šťastný blog znám a čtu. Pocit štěstí mívám často. Naposledy minulý týden. Měli jsme s manželem u nás na prázdninách tři vnoučata 4,4,6 let. Každý večer, když ti prcci usnuli, prožili jsme opravdové chvíle štěstí.
    Věra (smerdovav@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  33. Poslední dobou mě dělají radost všední věci. Začala jsem si nastavovat denní ranní a večerní rutinu, kdy si vědomě připomínám to, za co jsem po probuzení a na konci dne vděčná. A během dne si vědomě například říkám: sakra, to bylo dobrý kafe, to si večer připomenu. Největší radost mi v sobotu udělal nádherný luxusní východ slunce. Šla jsem venčit naše štěně do polí a celá obloha byla růžovo-rudá, na loukách odkvétaly máky a byl to takový mix nového (nový den, sezóna) a konec toho starého (noc, léto). Vzalo mi to dech a byla jsem vděčná za to, že mi ten náš teror (štěně) vytáhnul z postele. :-) :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A kdyby náhodou: vera.cady@gmail.com Četla jsem Báry předchozí dvě knížky a na tuhle třetí se moc těším. :-)

      Vymazat
  34. Nacházet malé každodenní chvilky štěstí mi pomáhají takové blogy, jako je váš a Bářin. Nejsem založením optimista, takže mi to dává práci, ale když si uvědomím, že stejné pocity ohledně žití jako já, mají i ostatní, moc mi to pomáhá.
    A dokážete to obdivuhodně formulovat.
    Abych splnila zadání: šťastná jsem byla mj. v sobotu, kdy jsme byli s malou turistickou skupinkou na výletě, sešli jsme se znovu po prázdninách a v lese bylo nádherně.
    Růžena Pospíšilová, runap@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  35. Krásné ráno,
    jsem nadšená, že jsem objevila Váš blog, zjistila jsem, že Vás znám už z Mojí psychologie, kterou si pravidelně kupuji, ale méně pravidelně ji stíhám číst, takže radost dvojnásobná.
    K zadání: Snažím se mít radost každý den,....minulou sobotu jsem začala běhat, blíží se dm rodinný běh,..a svojí trasu cca 4km jsem uběhla v celku, což jsem vůbec, ale vlbec nepředpokládala, a tehdy jsem se cítila šťastná a taky pyšná.
    mějte hezkou neděli. Lenka.
    lenka@fojtici.com

    OdpovědětVymazat