Co mi udělalo radost tento týden: Geniální přítelkyně, srovnávání, večeře za 13 minut

09.03.18
Jsou období, kdy mě toho napadá tolik, co bych sem chtěla napsat! To si pak témata zuřivě poznamenávám do mobilu, do e-mailu, do sešitů, na nákupní seznam v kuchyni … Jenom za poslední týden jich mám všude tolik, že se mi míhají před očima až z toho na mě jde úzkost: že ty věci nejen nikdy nestihnu napsat, ale když si je nepoznamenám, za chvilku je zapomenu.

Což už je mi teď líto, protože mám pocit, že všechny za to stojí. Tak sem vybírám aspoň v krátkosti to nejlepší za poslední týden (když nepočítám čas strávený se synem), co nechci ztratit z paměti.


 Kniha: 
Geniální přítelkyně
Dva týdny zpátky jsem se začetla do knížky Geniální přítelkyně. Teď jsem u druhého dílu a čtu ji všude: ve frontě v supermarketu, doma při čištění zubů, při kojení, tajně v noci pod peřinou, abych nebudila velkého a malého B. V té knize je úplně všechno: srovnávání se, závist, obdiv, láska, násilí, chudoba, peníze a hlavně komplikovanost holčičího přátelství. Zhruba od páté stránky nemůžu vyhnat z hlavy otázku: mohou být ženy opravdové přítelkyně bez nectností a postranních úmyslů? A mohou pak fungovat dnes tolik opěvovaná ženská společenství a soudržnost, nebo je to jen přetvářka pod rouškou konkurence a pletichaření s cílem získat to nejlepší pro sebe? … Jsem zvědavá, jestli na ně na konci čtvrtého dílu budu umět odpovědět.   




Média
Dvouletí do školek: ano, nebo ne?
V době, kdy všichni až posedle přemýšlíme, jakou chemii si mažeme na tělo nebo jaké jídlo si dáváme do břicha, je možná na čase zamyslet se nad tím, co si pouštíme do hlavy. Na začátku března jsem si slíbila, že budu při čtení médií ještě poctivěji třídit balast, a naopak myšlenky lidí, které za to stojí, častěji předávat dál. První skvělou příležitost mi k tomu nabízí debata o školkách. Ze země, která garantuje 12 týdnů neplacené!!! mateřské dovolené a kde jsou děti běžně v jeslích/školkách od dvou měsíců (a často i od šestinedělí) sleduju s otevřenou pusou diskuzi na téma, jestli do školek patří dvouleté děti. Celé je to navíc naprosto surrealistické v tom, že český zákon nepřikazuje rodičům, že tam své děti dávat musí. Ale pouze nařizuje školkám, že je musejí přijímat. Pokud maminky chtějí být doma a užívat nejdelší mateřskou na světě, dál mohou. Napsala se o tom spousta nesmyslů, ale také skvělé články jako tenhle.
   
Moje práce
Porovnávání s druhými je zaručený způsob, jak prakticky okamžitě upadnout do deprese. Přestože to dobře vím, i v mém případě je to disciplína, kterou provozuju mnohokrát denně a jsem kvůli tomu zbytečně smutná. V únorovém čísle časopise Moje psychologie jsem se ptala psycholožky Kataríny Filasové, která o srovnávání napsala celou knihu, co s tím dělat. Na rozhovor přišlo po dlouhé době hromada ohlasů, za což vám moc děkuju. A pokud vám text unikl, je k přečtení tady.

Lifehack (Životní zlepšovák)
Takový ten pocit, když vám nějaká malá vychytávka naprosto změní život. Například když zjistíte, že většina aut má stranu, kde je nádrž, označenou šipkou u symbolu nádrže. Nikdy jsem si to nedokázala zapamatovat, nadávala jsem si a posléze coufala na benzince sem a tam. Teď už nemusím.



Večeře za 13 minut
Hrnec, do něj tři centimetry vody, napařovací vějířek, na něj plátek dobrého lososa – bez soli a pepře, obojí si stačí dát na stůl, jestli bez nich nemůžete žít – a 13 minut času. Včera jsem zjistila, kolik jsem ho zbytečně ztratila hledáním těch nejlepších receptů, mícháním marinád a pokládáním lososa na pánev. Ani do trouby už nikdy nesmí! Protože tenhle včerejší domácí losos z páry překonal i ty nejlepší z restaurací, co jsem kdy jedla.

Móda
Všeho všudy mám v šatníku asi čtyřicet věcí a od včerejška jednu novou. Za měsíc mi bude pětatřicet a koupila jsem si svůj první trenčkot. Abych věděla, jak ho nosit, našla jsem si kdesi na Googlu tuhle inspiraci, vytiskla ji a vylepila do skříně – taky poprvé v životě. 


 Hezké jaro!



        



Novější příspěvek
Starší příspěvek
7 komentářů