Miminko s helmičkou

Miminko s helmičkou

8. srpna měl Ben půl roku. K malým narozeninám dostal dva nečekané dárky: české občanství a přilbičku na míru, která mu má během následujících týdnů zkorigovat mírně asymetrickou a zploštělou hlavičku. Na první pohled to není skoro vidět, když se ale podívám pozorněji, levá část jeho hlavičky je mohutnější a kulatá, zatímco pravá roste o něco pomaleji a je plochá. Do lékařských záznamů mu pediatr napsal, že se jedná o mírnou formu plagiocefalie a brachycefalie.

Už kdysi jsem si všimla, že helmičky jsou tady v USA k vidění docela často, což je velký rozdíl oproti Česku, kde jsem žádné dítě v přilbě nikdy nepotkala. Až do letošního května jsem tomu nevěnovala velkou pozornost, což se samozřejmě rychle změnilo, když pediatr doporučil jednu i Benovi. Dozvěděla jsem se, že existuje mnoho různých faktorů, které ovlivňují asymetrický tvar dětské hlavičky, od genetické predispozice přes polohu v děloze po fakt, že novorozenec, tedy alespoň tady v USA (jak je to v Česku nevím), tráví většinu dne v poloze na zádech. Už když jsme byli na předporodním kurzu, byl tlak, aby dítě spalo pouze na zádech, obrovský. Kampaň za spaní na zádech pak pokračovala i v porodnici a denně mi ji připomínala třeba Benova zavinovačka, kde je v obrázku slona upozornění: Back is best: Na zádech je to nejlepší. Údajně proto, že poloha na zádech výrazně snižuje pravděpodobnost syndromu náhlého úmrtí. Nicméně i při ležení na zádech se dá poloha hlavičky trochu měnit a v porodnici mě učili, abych Beníka pokládala na přebalovací stůl jednou s hlavičkou vpravo, podruhé vlevo a také abych mu zajistila dostatek času na bříšku. Dělala jsem obojí. Jenže – nestačilo to.

Léčba asymetrické hlavičky je dobrovolná, a z toho důvodu komplikovaná jako všechno ostatní, co se týká miminek. Tohle je zkrátka nevýhoda naší doby: existuje tisíc odborných názorů, proč dítěti helmu dát, stejně jako tisíc důvodů, proč mu ji nedat. Všechno je tak třeba analyzovat, zkoumat, udělat si názor a nějak se rozhodnout, přičemž nikdy nebudu mít jistotu, že jsem se rozhodla správně. Už jsem takto musela řešit obřízku, očkování, a otázka helmičky byla další z vysilujících. Naivně jsem doufala, že v tomto jsou názory sjednocené, ale opak byl pravdou. Zatímco dětská lékařka v Česku mírnou asymetrii Beníkovy hlavičky vlastně ani nezaznamenala, zdejšího pediatra znepokojovala a opakovaně mě zásoboval vizitkami zařízení, kde hlavu oskenují, proměří a navrhnou léčbu. A právě to mě rozlaďovalo. V Česku mi všichni, které jsem požádala o názor, tvrdili, že se tvar hlavičky upraví a vyrovná postupně sám (zvlášť při tak mírné asymetrii), jak bude Ben trávit víc a víc čase na břiše. Dokonce jsem si vyslechla pár nehezkých narážek na to, jaká jsem máma, když je pro mě korekce drobné kosmetické nerovnosti víc než dopřát miminku pohodové léto bez toho, že se během něj upeče v hokejové helmě. Ve Spojených státech to bylo přesně naopak: lékaři a specialisté pracující s nejmodernějšími skenery, kde byl Ben několikrát na měření, mě upozorňovali, že bez helmy se hlava sice může upravit sama, ale pravděpodobně se to nestane. A moje dítě se kvůli tomu může potýkat s nerovnováhou očí, změnou tvaru čelisti, mentálním zpožděním, tuhými krčními svaly, zažitím nesprávných pohybů, taky že pro něj bude těžké vybrat si brýle, bude mít křivé zuby (to se tady neodpouští :) ) a nepadne mu sportovní nebo bezpečnostní vybavení. Navíc, když bude nosit hodně krátký sestřih: bude to vidět.

V téhle bílé "punčoše" Ben absolvoval speciální skenování hlavičky - trvalo to asi deset vteřin.

Čím víc odborníků jsem oslovila a čím víc studií přečetla, tím jsem byla zmatenější a nejistější: máme mu helmu objednat, nebo ne? Co když mu způsobí kožní problémy? Což když se jejímu nošení bude úporně bránit a plakat? Co když mu vylepším vizáž, ale ohrozím jeho duševní vývoj? Mám věřit názorům známých, co říkají, že je to jako rovnátka - nepříjemné, ale nikoliv nesnesitelné? Jak to vnímá pětiměsíční miminko? Zároveň jsem pochybovala: není to jen další dobře promyšlená strategie, jak z rodičů vytáhnout peníze? Přece jen: léčba stojí od 500 do 5.000 USD (záleží na typu helmičky, pro kterou se rozhodnete, společnosti, která ji pro miminko vyrobí a na kvalitě zdravotního pojištění) a zdejší pojišťovny se do její podpory zrovna nehrnou.    

Nakonec jsme se doma rozhodli pro helmičku hlavně kvůli mým vlastním nepříjemným zkušenostem s asymetrií. Pravidelně mi komplikuje běhání a jiné sporty, trpívám kvůli ní u zubaře a nákupu brýlí se hrozím tak, že už roky žádné pořádné nemám – pokaždé trvá celé dny najít kousek, který by aspoň jakž takž sedl, a stejně se v nich nakonec nikdy necítím. Asymetrie mi zkonfiskovala psychickou pohodu v pubertě, kdy jsem si zapadlejší pravé oko a níž posazené obočí podlepovala a vytahovala lepící páskou, aby se mi obličej vyrovnal. Krade mi dobrý pocit i teď, v bezmála pětatřiceti, když se na sebe podívám na fotkách, a krade mi kus radosti, kdykoliv se dívám do zrcadla. Říkala jsem si, že pokud toho můžu svého syna ušetřit, zkusím to. Nechci zkrátka, aby mi jednou řekl: "To se dalo řešit? … A proč jste to nezkusili?" A neváhala bych ani vteřinu mu helmu okamžitě sundat, pokud bych viděla, že mu kazí jeho miminkovský život. Ale zatím to tak vůbec není. Nepláče, do hry je ponořený stejně, a spí v ní dokonce o chloupek lépe, než spával. Dokonce jsem teď za helmu moc ráda, protože jak se převaluje a všude leze, můžu se spolehnout, že i když moje pozornost chvilku poleví, nikde se bolestivě neuhodí do hlavy. Helma zatím není nijak náročná ani pro mě: stačí ji při každém sundání lehce otřít vlhčeným ubrouskem, vydezinfikovat a jednou za čtrnáct dnů až tři týdny dojet s Benem na kliniku, kde mu zbrousí vnitřní pěnu podle toho, jak mu porostla hlavička. Vlastně mi na helmě vadí jenom lehký zápach – asi jako když si sundáte boty. :) Nechovám teď možná to úplně nejvoňavější miminko, ale jestli zaplatím za léčbu jenom penězi a trochou nepříjemného odéru, zaplatím ráda.  

P.S. Na FB jsem díky vám zjistila - bohužel to už jsme měli helmu objednanou - že v Česku existuje Plagio klinika v Ostravě, která se problémy dětských hlaviček zabývá jako jediná v ČR. Napište mi, zda-li by vás něco k tomuto tématu zajímalo, zkusila bych ve spolupráci s českými odborníky odpovědět maximum otázek. Bude to článek pro vás, tak aby tam nic nechybělo. :)

P.P.S. Rozhovor jsem publikovala 15. září a je k přečtení zde.