04.09.17

Neumím vařit "co dům dal"

Nedávno jsem tady psala článek o tom, jak vypadá běžný den u nás doma. Vyplynulo z něj, že skoro každý den trávím minimálně dvacet minut v supermarketu s potravinami, abych nakoupila suroviny na uvaření večeře, která je pro nás často hlavním denním jídlem. Ztrácím tím obrovské množství času, který by se dal využít mnohem efektivněji. To by ale znamenalo naučit se vařit takzvaně "co dům dal" nebo lépe plánovat náš jídelníček. A v obojím já dost zásadně selhávám.  

První věc jsem si uvědomila před dvěma lety, když u nás byla na návštěvě kamarádka Petra. Zatímco jsem ji přesvědčovala, že do odpoledního programu musíme zařadit aspoň krátkou zastávku v potravinách, abychom měly z čeho vařit, ona koukla na linku, otevřela lednici a prohlásila: "Máš tady kousek staré bagety, salát, zbytek masa z grilování, vajíčka, viděla jsem rajčata, nějak to využijeme," načež o čtyřicet minut později nesla na stůl luxusní čočkovou polévku (s tím zbytkem grilovaného masa) a dva chody jako z dobré italské restaurace plus opečenou bagetku. Když jsem se jí zeptala, jak ji napadlo udělat zrovna tohle, nedokázala mi to nijak vysvětlit: prostě ji to napadlo. Asi proto je autorkou třinácti kuchařek, no. Vymýšlení jídel je pro ni něco naprosto běžného, stejně jako třeba pro moji maminku.

Od té doby na tu příhodu často myslím, protože já jsem přesný opak. Vařím a peču poslední dobou sice ráda, ale na všechno si musím najít recept, pokud nechci bezradně zírat do plné lednice. Druhý důvod je, že si absolutně nepamatuju, kolik mletého masa nebo rajčatového protlaku patří třeba do boloňské omáčky pro dvě osoby. Navíc mě zvláštně uklidňuje, když mi někdo řekne přesný počet gramů, když si můžu odměřit mléko v odměrce, když na YouTube sleduju kuchařské video a vidím, jak má vypadat správná konzistence těsta na koláč. Není to sice žádné velké kulinární dobrodružství, ale výsledek je příjemně předvídatelný a mám jistotu, že neskončí v koši a naše rodina naproti přes ulici v čínském bistru. Protože v receptech je ale obvykle nějaká ingredience, kterou nemám, musím vyrazit nakoupit. Improvizuju minimálně taky proto, že nikdy nevím jak: Jak jídlu ublíží, když tam to či ono nedám? Případně, čím můžu chybějící položku nahradit z toho, co doma je? Nebo, a to už je pro mě úkol podobně složitý jako spočítat matematickou rovnici: čím můžu chuť skoro hotového ještě trochu vylepšit, vytáhnout, zvýraznit? 

Pár týdnů předtím, než se narodil Ben, jsem si dala závazek, že s tímhle problémem musím něco udělat. A protože se svou neschopností vařit "co dům dal" asi nepohnu, vzala jsem to z jiného konce: začala jsem plánovat jídla na jednotlivé dny v týdnu. S tím, že potřebné ingredience nakoupím o víkendu pohromadě a vyhnu se tak každodenní cestě do obchodu. Jenže náš plán týdne se hlavně kvůli B. pořád dost mění, sem tam jdeme do restaurace, někdy objevím zajímavý recept, který toužím vyzkoušet, a hlavně se přistihávám, že když mám něco v plánu, třeba lasagne, obvykle v den lasagní zatoužím úplně po něčem jiném – a zase skončím v obchodě. Takže od tohoto systému jsem záhy upustila a jsme znovu na startovní čáře.


V pátek se mi - pochopitelně s receptem v ruce - podařil tento úžasný cheesecake. V takových chvílích jsem na sebe v kuchyni trochu pyšnější. :) 
Nedávno jsem si na téma vaření posteskla kamarádce Martině, s níž teď připravujeme další zápisníky a pár posledních dnů jsme byly v jednom kole. Martina mi poradila, že aby se vyhnula denodenním návštěvám obchodu, plýtvání časem a hlavně věčné otázce "co zase dneska vařit" má na lednici seznam dvaceti nejoblíbenějších jídel, které během týdnů točí víceméně stále dokola. O víkendu na nákupu si jen pohlídá, aby na ně měla všechny ingredience, a protože nakupuje pořád to samé, návštěva potravin je pro ni otázka minut. Když chtějí s manželem změnu, jdou do restaurace. Poprvé mi její tip vzhledem k mému momentálnímu nadšení pro nové recepty zněl trochu nudně, ale dvacet večeří zase není tak málo. Takže tenhle systém hodlám brzo vyzkoušet, protože jak se naučit vařit "co dům dal", to vážně nevím.

:)

Nějaké tipy?

A jak to vlastně máte s vařením vy?


5 komentářů:

  1. Ahoj Jani a Benik-nuz my to mame 50-50...obcas mame jidelnicek-a to sa môj muž smeje;že sme ako v Peliskach;občas ideme nakupit "len tak"-ale mbe "system jidelnicku vyhovuje-mam rada ten pocit;ze mrknem do kosika a viem co budem zo surovin varit.Skusala som si I vypisat oblubene jedla-a prekvapilo ma;ze varim bezmala 20 druhov polievok.A ked delam jedalnicek snazim Sa;aby sme Mali kazdy den polivku(sme polivkovi)-a kazdy tyzden cestoviny;nieco z ryze;beam of;sladke jedlo;salat-o vikendu maso-napr.kure na paprike s hodne omacky-a kludne to mame I na dva dni-Len menim prilohu.A takisto stale skusam move receptu-mam ASI Tony casopisov Apetit-tam som si vytrhla zaujimave recepty a rozdelila do sekcie-polevky;pasta;vegetarianske;salaty;maso;kure;snidane(v tom mam pomazanky;sendvice;sladka snidane;kase);pecenie-dezerty pecene;nepecene.A varit co dum dal-no ako kedy-ale ked uz neviem co-a mam zbytku kurete a nejakej zeleniny-ohrejem na panvicke tortilu;Pak pomazem pomazankov.maslom;pridam kure;cerstvu zeleni a veľa smazenej cibulky-zarolujem a rýchla chutna vecera je hotová.Nebo toust-doplnim okrem sumka syr-varene vajíčko natvrdo;smazena cibulka-a je to prekvapivo syte.Uf to som sa rozpisala.Krasny den.J a J

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, zdravíme oba. :) A díky za inspiraci. Já fakt přemýšlím, že udělám seznam oblíbených jídel - už jsem o ně prosila i B., ale stále je nedodal - už čekám tak dva roky. :) Mimochodem, kde a jak skladuješ recepty, aby ses v nich vyznala? Já mám tolik kuchařek, tolik oskenovaných, okopírovaných, mailových receptů, které jsem zkusila, chtěla bych zkusit atd. Kolikrát si říkám: "Nemám co vařit", přitom by stačilo mít jenom po ruce ten správný recept. Mám několik míst a složek, kde je mám, a stejně si na ně nikdy nevzpomenu. Uvažovala jsem o tom, že si je začnu dávat sem na blog, tím pádem je budu mít vždycky "s sebou", můžu uvařit kdekoliv a bude to na jednom místě - čímž se taky zbavíme doma spousty papírů a krámů. :) Tak jsem zvědavá, jak to dopadne. :))

      Vymazat
    2. Ahoj kocka...musela som sa usmiat pri vete-prosim B.o zoznam obluben.jidel-ked Sa spytat svojho R.co mam varit-to he jedno;)...Ako skladujem recepty-no mam asi kilo obycajnych pruhled.obalov-do Toho som to rozdelila podla druhov (polivky;maso;pasta;vegetarianske;peceni;snidane)-takze sa nemusim hrabat-a druhy obal kde putuje recept-ktory presiel ...No na blog to nieje zly napad-akurat trochu prace-zase to prepisovat;)...a podla Gretchen Rubinovej som vyhodila 10 rokov stare Apetity-teda pretrhala a vyhodila-aka ulava...maj Sa krasne J

      Vymazat
  2. Omluvam sa za preklepy-chyby-snad si vsetko pochopila-neviem preco mi opakovane neslo opravit tieto nedostatky...pa J

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj, všechno jsem přečetla a vyznala jsem se bez problémů. :)

      Vymazat