20.04.18

VYHRAJTE KNIHU TĚHU V BĚHU + ZÁPISNÍK BĚŽKYNĚ - SOUTĚŽ!


Když jsem na začátku léta 2016 zjistila, že jsem těhotná, naskočila mi v hlavě otázka: A jak to teď bude s běháním? Měla jsem za sebou dva maratony, dva půlmaratony a v e-mailu předvyplněnou přihlášku na další závod. Nechtěla jsem přestávat a z běhání přepnout na nezáživné domácí protahování, které mi nabízela knížka o mateřství, co jsem si koupila. 

Na druhou stranu se mi v hlavě vyrojila spousta otázek, které ještě přiživily komentáře okolí, co pěkně po staru velely hodně odpočívat, jíst za dva a když něco dělat, pak hodně číst – protože u toho se dá ležet.  

Ačkoliv si nedám do života zrovna moc mluvit, protože těhotná jsem byla poprvé, zapochybovala jsem: Nebudu to malé v sobě moc natřásat? Nebude poletovat víc, než by mělo? Nemůžu něčemu tak droboučkému ublížit? Potratit? A co až bude trochu větší? Bude odolnější? Nebo naopak? Měla bych běhat teď, a potom už ne? Nebo teď ne, a potom ano, až jestli se ukáže, že je všechno v pořádku? Protože běh je dnes jedním z nejpopulárnějších sportů, tuším, že něco podobného se honí v hlavě spoustě žen, ostatně řada z vás se mě na podobné otázky vyptávala v e-mailu i v několika komentářích pod články.



Když jsem odpovědi na podobné otázky hledala na internetu, mnoho informací jsem nenašla. Pořádně vlastně víceméně jenom jeden zdroj – úžasný blog Anny Štumpf Těhu v běhu. S Annou jsme se osobně neznaly a je jednou z žen, se kterou mě svedl dohromady online svět – a já jenom doufám, že někdy brzo se potkáme i v tom reálném a půjdeme se spolu třeba proběhnout. 

Každopádně než se tak stane, ráda bych vás upozornila na knihu TĚHU V BĚHU, kterou Anna právě vydává a která je plná informací o běhání v těhotenství, ale také o tom, jak se po porodu dostat zpátky do formy. Na knížce spolupracovala s řadou odborníků, lékařů, fyzioterapeutů, trenérů a hlavně maminek, které byly v těhotenství rovněž velmi aktivní. Moc si vážím toho, že ke spolupráci přizvala i mě a také Martinu Pavlovou, která do knihy přispěla několika obrázky. 




Anička mě moc baví nejen proto, že je mou velkou sportovní inspirací, ale hlavně z toho důvodu, že byla první,  kdo v Česku otevřel téma aktivního těhotenství a nebojí se otevřeně psát o všem, co s ním souvisí – včetně tématu potratu a jiných. Myslím, že právem si vysloužila účast ve finále Blogerky roku 2016 a právem dostala nabídku o tom napsat knížku. Kniha je částečně jejím deníkem z těhotenství a zároveň odbornou příručkou pro ženy, které by chtěly zůstat v těhotenství aktivní. Je k dostání ve všech knihkupectvích.


A jeden výtisk společně s tréninkovým Zápisníkem běžkyně můžete vyhrát i tady na blogu. 

Stačí napsat dole do komentářů, jaká je vaše nejoblíbenější výmluva, proč dneska nejít běhat a jaký je účinný způsob, jak ji překonat. 


V úterý 1. května vyberu výherkyni, která získá knihu Těhu v běhu a tréninkový Zápisník běžkyně

POZOR!


Do soutěže zařadím jen komentáře, které budou obsahovat celé jméno, příjmení a e-mail autorky, abych se vám mohla ozvat zpátky. 



Hodně štěstí!


Update 2. května:
Knihu a zápisník vyhrává Veronika Strnadová. Moc gratuluji! :) 

3 komentáře:

  1. Ahoj Jani!
    Běhám cca 9 let, mám za sebou nespočet půlmaratonů, pár maratonů i ultra. Před pár týdny jsem zjistila, že jsem těhotná a začala jsem si pokládat úplně stejné otázky, jako Anička či před pár lety Ty.
    Běhat jsem samozřejmě nepřestala, ale dost jsem zvolnila.
    Mojí nejčastější výmluvou teď jsou těhotenské nevolnosti, které mě fakt docela mučí. Na druhou stranu vím, že kdykoliv to přemůžu a vyběhnu, je mi pak o 100% líp...za posledních pár týdnů se mi ještě nestalo, že by mi bylo při běhání(či jakémkoliv jiném sportu) nevolno. A to se dost vyplatí.:-)
    Ahoj
    Veronika Strnadová
    veronika.strnadova2@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Hezký den,
    Moje nejoblíbenější výmluvy jsou, že nestíhám, případně, že je špatné počasí (moc zima, teplo, déšť.. vždy něco :-)). Stoprocentně účinnou pomoc jsem ještě neobjevila, ale na nestíhání mi funguje, když se ptám sama sebe, zda opravdu chci.. Pak to totiž stihnout lze. A z nepřízně počasí si dělám výzvu, že budu borec, když to překonám :-D
    Přeju krásný den.
    Marie Holoubková, holoubkovamae@gmail.com

    OdpovědětVymazat