100 radostí a vděčností roku 2025
Byl to za posledních mnoho let můj nejnáročnější a nejspíš i nejmelancholičtější rok, v němž jsem po loňském velkém zvratu spíš stagnovala na místě. A přesto, když jsem v uplynulých dnech listovala Instagramem, diářem, probírala se fotkami, mám pocit, že jsem prožila fantastických 12 měsíců. Byly v něm přešlapy, smutky, pořád je v něm tápání. Ale taky hromada radostí a jak řekla moje kamarádka, dobrého zasetí z letoška, jehož úrodu snad budu sklízet v roce 2026. Nemám si na co stěžovat. Naopak, ohlížím se s vděčností, díky a zvědavostí, co bude dál.
- Být zdravá, abych mohla žít všechny věci, které zmiňuju níže a pak o nich psát.
- Kluci. Ti malí. A každá chvíle s nima, kdy jsou ještě malí a zároveň aspoň malilinko dospělácky klidní, abych si je mohla užívat a nemusela se o ně bát.
- Ben se naučil Ř, Oliver skoro umí R. Obojí velký věci.
- "Mami, víš, co je fakt strašný strašný? Mám ještě další holku." A další perly.
- Nová česko-anglická slova: Čechani (Češi), barovci (barmani), náramce (náramky). Anebo věty typu: "Vydropneš nás tady?"
- Občasný pracovní stůl u flat white v Punktu. (Za kávy moc díky vám!)
- Zapsat Bena na fotbalový kemp Luboše Kaloudy, poznat Luboše, Veroniku a začít jednu moc hezkou kapitolu. Doslova.
- Přečíst nakonec 65 knih, mezi nimi i tyhle největší poklady.
- Dívat se do svého účtu v Knihovně Jiřího Mahena, podle kterého jsem chozením do knihovny letos ušetřila 61 135 Kč.
- Část si uložit na důchod, za část si koupit akcie.
- Mít ve svém životě knihy.
- Dokončit jednu dětskou knihu.
- Stát se u toho skoro expertkou na tramvaje.
- Rozepsat dospěláckou.
- Začít psát newsletter.
- Dostat se s ním na seznam "100 věcí, co mi dělaly radost", který si napsala Zuzana Kačerová.
- Sbírat měsíční radosti na Instagram.
- A dostávat komentáře nebo osobní maily jako reakce na články, které sem napíšu.
- Uběhnout 870 kilometrů a za 23.36 a zaběhnout nejrychlejších 5 kilometrů v životě.
- 1111 dní na Duolingo, i když občas si v italštině nemůžu vzpomenout ani na tak podstatnou větu jako "Mám hlad."
- Koupit si konečně tarif s neomezenými daty. Nechápu, jak jsem mohla žít tak hloupě bez něj!
- Jíst cokoliv od mámy.
- Zbavit se jednoho velkého mindráku.
- Dostat smsku: "Výsledky vaší prevence jsou v pořádku."
- Adolescent na Netflixu, třetí řada The White Lotus a další kvalitní dívání, co jsem stihla, když jsem zrovna neuspávala, neusínala, nevařila, neuklízela kuchyň, neskládala prádlo nebo nic nečetla.
- Silový trénink, co jsem dostala od bratra a 50 kilo na hip thrustu.
- První hodiny tenisu s Mirkou.
- Poprvé v životě na vodě.
- Dostat důvěru od šéfredaktorek Moniky a Petry a od šéfek z Webnodu, DIDITU, Reparády, Seen Media, abych pro ně pracovala. Děkuju a jsem na vás moc pyšná, ženy!
- Být ještě pořád na volné noze.
- Mít paní na úklid, vrátit se sama do uklizeného bytu, sednout si na dvě minuty na gauč, rozhlížet se, dýchat a snažit se rozmluvit si, že to nevadí, že jakmile za pár minut přijdou kluci, bude uklizeno zase až za měsíc.
- Vyklidit po třinácti letech sklep pražského bytu.
- Koupit si MacBook Air a rozložit si ho... třeba na plaveckém stadionu. Rameno děkuje, záda už méně. Ale radost mám.
- Mít v životě M+M a slavit je na párty roku.
- Dostat 6. ledna e-mail: "Milá Jano, nepřijela byste představit svoji knihu k nám do knihovny?" Odpovědět, že přijela a od té doby se setkávat se čtenáři a čtenářkami svojí knihy v knihovnách po celé Moravě.
- Nedělat to zadarmo.
- Přijíždět do Prahy.
- Mluvit o své knize na Světě knihy. Potkat zase Natašu, Aničku a poprvé naživo Ivu.
- Vyjet s mámou na výlet do Litomyšle.
- Navštívit Pavlu v Hradci.
- Nocovat pod stanem ve Znojmě.
- Skočit šipku, no dobře, takovou skoro, z metrového skokanského můstku.
- Nechat si na koupáku namazat tělo od dětí.
- Mít v životě Rohlík.
- A v rohlíkové tašce arašídové máslo od Šufana.
- Zaběhnout pro croissanty do William & Thomas, doběhnout zpátky domů, osprchovat se, uvařit si čaj a pak teprve si je s klukama sníst.
- Mák. Hodně máku!
- A super jogurty Milko s čokoládovou příchutí, co "chutnají jako o dost lepší Míšan z dětství". (Samé jídlo tady!)
- Sérum s retinolem od The Ordinary.
- Mít plány a pořád nějaké aktivity.
- Mít ve 14.30 odpoledne pocit, že mám pro dnešek hotovo a můžu si na bazén, kde čekávám, vzít místo Maca knížku.
- Mít dny, kdy nemusím vytáhnout paty z bytu.
- Mít na víkend tři kluky.
- Nechat si říkat "teto" a u snídaně se naučit slova jako "skibiďácký'" nebo "brain rot".
- Moct ležet na dece s knížkou a Míšou, zatímco dětí sjíždí tobogán do bazénu.
- Brát jakž takž pravidelně déčko.
- Objednat si kreatin.
- Pořídit si krásnější obočí od Anny Bonn.
- Naučit se péct rohlíky, táč s rybízem a umotat vánočku.
- A jakž takž fungovat na Slacku.
- Večeřet jahodový knedlíky s Grankem, co uvařil brácha.
- Opustit v neděli v půl osmé ráno byt, kde všichni spí a jít na dvě hodiny psát do kavárny.
- Zapnout si v autě naplno vyhřívání sedadla.
- Říct si, že "tak daleko jsem nikdy nejela, ale to určitě dám" a otočit Brno - Prahu a zpět kvůli koncertu Imaginace Dragons s tím nejlepším doprovodem.
- Poslouchat Twenty One Pilots v O2 Areně. A připadat si jako velmi cool rodič.
- Mít krásný fotky od @ivapanux a děti, co nezapochybovaly, že je na nich maminka.
- Absolvovat workshop kreativního psaní od @marketapilatova v synagoze.
- Splnit slib a vyrazit sama na jih Španělska za M. a T. Jet kabrioletem, vstávat za tmy a chodit běhat, snídat Iberico, proležet celou sobotu na pláži a přečíst All The Way To The River, jednu z nejlepších knih tohoto roku, plavat v moři, večeřet fíkovou zmrzlinu, dávat si s Martinou asijskou masku ke sledování korejského filmu, slibovat si, že se naučím španělsky a všechno další. Muchas gracias, amigos míos!
- Napsat e-mail Aleně Šeredové, že bych měla zájem o rozhovoru a o půl roku později z toho mít titulku Marianne.
- Pobýt na Zugspitze v žabkách, přebíhat v nich z Rakouska do Německa a zpět a hihňat se tomu jako by mi bylo osm. Nebo pět?
- Po letech hrát na počítači Prince of Persia.
- Dávat si na červené pomyslné závody s autem ve vedlejším pruhu, kdo se, jakmile blikne zelená, rozjede rychleji.
- Jet sama autem.
- Zpívat si u toho "Million Reasons" od Lady Gaga a snít o tom, že jednou to budu umět stejně jako ona.
- Naučit se podélně parkovat v centru Brna.
- Moct říct dětem: "Tak jděte sami, já musím najít nějaké místo.", když zrovna zapakovat nemůžu, dát na chvilku blikačky a dívat se, jak se chytnou za ruku, přecházejí silnici a vcházejí do tělocvičny.
- Zkusit si na pár vteřin jet 150 kilometrů v hodině na německé dálnici. Jo - zvykla bych si.
- Zaběhnout do Kauflandu pro grilované kuře a tu největší čerstvou bagetu, doma udělat salát a být večer za nejlepší kuchařku na světě.
- Plánovat, že až bude úplně všechno psát AI, budu taxikářka nebo kamioňačka a brát ty nejdelší štreky.
- Poslouchat svoji intelektuální crush Irenu Kalhousovou.
- Poslouchat Inbox, Středověk, Eccentric Club, Amerika, bejby a v posteli Podcast pro děti.
- Dělat si seznam knížek, které nikdy nepřečtu a filmů, na které se nikdy nepodívám, ale být u toho podivuhodně v klidu.
- Dostat kompliment, že vypadám jako Ashley Judd a nevědět, kdo to je.
- Jít spát před půlnocí.
- Slyšet v sobotu v deset večer na dětské pohotovosti věty: "Jedna kulička? A nebyla magnetická? To buďte v klidu, to bude za pár dní venku." (Bylo.)
- Nechat si v puse rozprsknout černou kouli Lindt.
- Mít v životě ještě pořád lidi, co jsou momentálně v jihovýchodní Asii. Mávám do Malajsie, Thajska, Singapuru, Vietnamu a Hongkongu! Jo - stýská se mi.
- Posílat sama sobě maily, abych na nic nezapomněla a pak si je večer přepisovat na wordovský to-do list s důvěrou, že lepší systém managementu už pro sebe nikdy nevymyslím.
- Jít do kina na dětský film přesvědčená, že si tam budu na tajňačku číst a pak po dvou hodinách vstávat ze sedačky a říkat dětem: "To bylo super, že?"
- Jít spát s termoforem.
- Moment, kdy mi to v hlavě konečně klikne a já přijdu na něco velmi zjevného: že "breakfast" je "prolomit hladovění" anebo že složené úročení je fakt investiční výhra. No jo no.
- Neutrácet peníze za věci, co za to nestojí.
- Nedávat dýška "za nic".
- Meme, co si posíláme s bráchou.
- Vaflové pikniky v obýváku.
- Číst zprávy o tom, že v Česku bude Uniqlo a těšit se jako malá.
- Péct s mamkou makové linecké a jiné vánoční cukroví.
- Mít na konci roku aspoň trochu pocit, že jsem ho stihla uzavřít. Děkuju, mami!
- Přijíždět do Dražovic k našim a těšit se tam až s dětským nadšením.
- Psát tento blog, tento seznam a nový diář spojený s představou nového začátku, přestože jsem nikdy v životě 1. ledna nic zásadního nezměnila.
Přeju vám v novém roce spoustu radostí!
💜


Můžu se zeptat, jak se čte v kině na tajňačku?
OdpovědětVymazatSedíte úplně na kraji nejvyšší řady s Kindlem. :) Jas nastavený na nejnižší stupeň.
Vymazat